Průzkumy památek 2019, 26(2):3-22 | DOI: 10.56112/pp.2019.2.02
Zámek ve Škvorci, jeho význam a využití v rámci dominia Smiřických
- Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze
Škvorec je městys položený 22,5 km východně od Prahy v mírně zvlněném terénu Říčanské plošiny. Na jeho východním okraji stojí torzálně dochovaný zámek, který vznikl přestavbou staršího gotického hradu a ve středověku i novověku býval sídlem významných majitelů. V 16. století přešel hrad do držení Smiřických ze Smiřic, pro něž byl v 1. polovině 16. století nejdůležitější enklávou, kterou získali v blízkosti hlavního města. Středověký hrad proměnili v čtyřkřídlý zámek, přičemž se museli vyrovnat s gotickými paláci, věží a hradbami, determinujícími areál.
Zámek je dnes dochován pouze fragmentárně, a proto důležitou roli v poznání renesanční etapy hrají písemné prameny, zprávy o provedených průzkumech, fragmenty stavby a doložení jeho středověkých stavebních etap (definovány dvě etapy a upřesněn jejich rozsah, zpřesněno datování vstupní brány).
Na základě poznání podoby gotického hradu bylo možné dedukovat postup a částečně i vzhled raně novověkých úprav, které v roce 1530 započal Zikmund I. Smiřický. Do konce 16. století, buď ve dvou či v jedné dlouhodobější etapě, vyrostl ve Škvorci čtyřkřídlý zámek s uzavřeným protáhlým nádvořím lichoběžného půdorysu, zastavěný po obvodu takřka souvisle obytnými a hospodářskými stavbami, do něhož ústila v jihovýchodním koutě středověká věžová brána neznámé výšky (nejméně s obytným patrem nad průjezdem). Vlivem členitého terénu a poměrně příkrých svahů na jihu a západě byl v těchto partiích dvoupatrový. Severozápadní nároží pak do prostoru otevíraly tři pole lehké toskánské arkády. Fasády zdobilo, přinejmenším na jihu, psaníčkové sgrafito s motivem tří do sebe vepsaných obdélníků. Jednotlivá křídla patrně nebyla, v důsledku využití středověkých zdiv a postupné výstavby, vizuálně sjednocená. Část fasád ovšem bezesporu prolamovala pravoúhlá okna s jednoduchým profilovaným ostěním. Handicapem areálu byla značná terénní nejednotnost, vyrovnaná nejednotnou výškou místností. V jižním křídle byla umístěna stáj pro 20 koní s obytnými místnostmi v patře. Západní křídlo sloužilo primárně společenským funkcím a kromě místností překypujících zbrojí tu byl umístěn hodovní sál. Severní partie zámku odvrácená od města patřila dámské části obyvatel, které tu měly také blízko kapli. Patro východního křídla a pokoj nad hlavní bránou pak obýval zámecký pán. Přízemí východního a severního křídla zaplnily malá a velká kuchyně se zdrojem vody a nejrůznější skladovací a hospodářsko-provozní místnosti. Vybavení zámku po jeho dostavbě nelze blíže charakterizovat. Jisté pouze je, že při sepisování inventáře v roce 1618 byl, až na zbrojnici, vybaven nápadně jednoduše a nic nenasvědčovalo jakémukoliv reprezentativnějšímu a osobnějšímu vybavení.
I když dochované fragmenty odpovídají běžné renesanční produkci, vše nasvědčuje tomu, že Smiřičtí ve Škvorci, nejméně pro jeho raně renesanční stavební etapu, zaměstnali architekta Ulrica Aostalliho.
Význam zámku ve Škvorci, který byl v excelentní poloze ve vztahu k hlavnímu městu, předčil v roce 1558 Kostelec nad Černými lesy. Přesto, do něj Smiřičtí i nadále investovali. Jeho význam postupně ke konci 16. století klesal, podobně jako u dalších sídel rodu, a to kvůli rapidnímu snížení dospělých mužských potomků rodu. Postupně bylo komplikované najít pro stavby využití. Na černokosteleckém území Smiřičtí disponovali ještě dalšími menšími zámky - kromě Škvorce to byla sídla v Kolodějích, Klučově a Uhříněvsi. Výlučné postavení měl zámek v Kolodějích, jenž věnem připadl Kateřině z Házmburka a jako takový byl také vybaven. Po smrti své majitelky v roce 1604 byl však určen pouze k občasným návštěvám panstva a patrně sloužil také jako lovecký zámeček.
Podobný osud stihl také zámek ve Škvorci. Ten měl původně hrát významnější roli, než jak se nakonec stalo. Do pohodlného bydlení Smiřičtí investovali ještě přinejmenším do 80. let 16. století, ale později se jim náklady nevyplatily. Nejpozději na počátku 17. století už trvale obydlen nebyl a Smiřičtí jej se svými hosty navštěvovali v rámci nejrůznějších kratochvílí.
Klíčová slova: Škvorec, renesance, Smiřičtí, zámek
Škvorec Castle, Its Importance and Use in the Smiřický Domain
The article contributes to learning about the Renaissance look of Škvorec Castle, its use and role among the residences of the Smiřický domain. It follows the other residences of the Smiřický family - Hrubá Skála and Kostelec nad Černými lesy castles. Only the entrance section and part of the western wing with the adjacent wall remain from the original four-winged structure. As a result, written historical records and depictions of the castle from the 19th century are important sources of knowledge in addition to architectural documents and reports from building and historical research and archaeological excavations. Because of the low level of the structure's authentic preservation, the learning about medieval building stages is an important element to understand the Renaissance reconstruction.
Keywords: Škvorec, Renaissance, Smiřický family, castle
Zveřejněno: 15. prosinec 2019 Zobrazit citaci
Reference
- H. Prixová Dvorská, Zámek Hrubá Skála na počátku 17. století. Příspěvek k poznání významu a využití smiřického sídla v kontextu rodového dominia, Průzkumy památek XXIII, č. 1, 2016, s. 45-72.
- A. Nachtmannová, Kostelec nad Černými lesy v éře Smiřických - provoz a vybavení renesančního zámku, Průzkumy památek X, č. 2, 2003, s. 87-102.
- E. Zápalková, Renesanční malby v jižním a západním křídle zámku v Kostelci nad Černými lesy, Průzkumy památek XII, č. 2, 2005, s. 170-177.
- V. J. Mrvík, Zámek v Kostelci nad Černými lesy v éře Lichtenštejnů (provoz a přestavby v 17. století), Průzkumy památek XVIII, č. 1, 2011, s. 90-96.
- A. Holasová, Kostelec nad Černými lesy ve světle inventáře z roku 1611 s přihlédnutím k inventářům pozdějším, in: Východočeský sborník historický 12, Pardubice 2005, s. 45-71.
- P. Kroupa, Ke stavebnímu vývoji hradu a zámku ve Škvorci, in: Castellologica Bohemica 6, Praha 1998, s. 281-296.
- L. Jan, Václav II. Král na stříbrném trůnu. Praha 2015.
- A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království Českého XV. Kouřimsko. Praha 1927.
- F. Holec a kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha a okolí. Praha 1988.
- J. Špaček, Archeologické výzkumy Městského muzea v Čelákovicích v roce 1999, in: Středočeský vlastivědný sborník 18, Roztoky u Prahy 2000, s. 135-138.
- J. Špaček - P. Snítilý, Archeologické výzkumy Městského muzea v Čelákovicích v roce 2003, in: Středočeský vlastivědný sborník 22, Roztoky u Prahy 2004, s. 165-172.
- J. Špaček - P. Snítilý, Archeologické výzkumy Městského muzea v Čelákovicích v roce 2008, in: Středočeský vlastivědný sborník 27, Roztoky u Prahy 2009, s. 117-130.
Přejít k původnímu zdroji... - J. Úlovec, Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech 2. Praha 2005.
- T. Durdík, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 4. Praha 2011.
- F. Gabriel - L. Kursová, Stavební dějiny v archeologii na příkladu Starého zámku ve Škvorci (okr. Praha-východ), in: Castellologica Bohemica 18, Plzeň 2018, s. 5-50.
- V. Mencl, Tvary klenebních žeber v české gotické architektuře, Zprávy památkové péče XI-XII, 1951-1952, s. 268-281.
- V. Razím, Vizmburk. Raně gotický hrad a jeho proměny, Průzkumy památek XIX, 2012, příloha časopisu.
- P. Kroupa, Nejnovější průzkumy zámků ve Škvorci, Brandýse nad Labem a Štiříně, Památky středních Čech 18, č. 1, 2004, s. 50-56.
- V. Razím, Řeč středověké fortifikační architektury. Terminologie a její souvislosti, Praha 2018.
- J. Čechura - V. Stachurová Kucrová - Z. Vlasáková, Smiřičtí. Krátké dějiny úspěšného rodu. Praha 2018.
- J. Jukl, Jan Smiřický ze Smiřic † 1453. Praha 2012.
- F. Bernau, Album der Burgen und Schlösser im Königreiche Böhmen. Saaz 1881.
- A. Podlaha, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Českobrodském. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XXIV. Politický okres Českobrodský. Praha 1907.
- J. Riedmann, Schloss Buonconsiglio in Trident. Regensburg 2007.
- P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. Praha 2001.
- P. Vlček a kol., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha 2004.
- A. Holzhausen, Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen. Band X. Wien 1889.
- M. Lejsková-Matyášová, Zámek v Kostelci nad Černými lesy ve světle urbáře z roku 1677, Umění 4, 1956, s. 328-329.
- F. Záruba, Hradní kaple. II. Doba lucemburská. Praha 2015.
- J. Čechura, Smiřičtí - finančníci českých stavů v roce 1609 (pohled do komorních počtů Albrechta Jana ze Smiřic), in: Stopami dějin Náchodska 12, 2008, s. 141-159.
- V. J. Mrvík, Dějiny černokosteleckých domů. Kostelec nad Černými lesy 2011.
- P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Velká Praha. A/L. Praha 2012.
- M. Koldinská - P. Maťa, Deník rudolfínského dvořana. Adam mladší z Valdštejna 1602-1633. Praha 1997.
- E. Poche ed., Umělecké památky Čech. 3. P/Š. Praha 1980.
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.