PT Journal
AU Panacek, M
   Panacek, J
TI Architektonicke clanky za zanikleho kostela v Ceske Lipe
SO Pruzkumy pamatek
PY 2002
BP 103
EP 113
VL 9
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200201-0007.php
SN 12121487
AB V poslednich letech byl v Ceske Lipe nalezen soubor architektonickych clanku, o nemz se lze opravnene domnivat, ze pochazi ze zanikleho farniho kostela sv. Petra a Pavla v Ceske Lipe. Soubor se sklada podle nalezovych okolnosti ze tri skupin. Prvni skupina, obsahujici 15 clanku, byla v roce 1972 vyjmuta z oltarniho stipesu kostela sv. Mari Magdaleny a od te doby lezela zapomenuta ve sbirce kamennych plastik, jejich fragmentu a architektonickych clanku Okresniho vlastivedneho muzea v Ceske Lipe na zahrade augustinianskeho klastera. Druhou skupinu tvori dva clanky, ktere byly vyjmuty v roce 1997 z nadvorni zdi domu cp. 97 v ulici Jindricha z Lipe, a posledni skupinu predstavuje clanek, nalezeny v roce 1996 pri archeologickem vyzkumu ceskolipskeho hradu.Z celkem 18 clanku souboru tvori nejvetsi cast - deset clanku (c. 2, 3, 4, 5, 6, 8, 12, 13, 16, 19) - fragmenty okennich osteni shodne profilace, kterou tvori siroce rozevrena prima spaleta s hlubokym pulkruhovym vyzlabkem. Za touto sikminou nasleduje po ustupku dalsi velmi melky vyzlabek, koncici zarezem pro zasazeni sklenene vyplne. Nekolik clanku souboru (c. 1, 7, 9, 10, 14, 15) jsou artefakty neurcitelneho pouziti bez charakteristicke profilace. Z nich pouze clanek 10 je vyjimecny plasticky pojednanym stitem s erbem, ktery byl urcen jako znak panu z Kunstatu a Podebrad. Dva clanky (c. 17 a 18) maji podobu vrcholoveho krizeni klenebnich zeber, prvni s jednoduse okosenymi pravouhlymi zebry, druhy s prutem hruskoveho profilu na spodni strane pravouhleho zebra a kruhovym svornikem.Jako zcela evidentni se jevilo, ze clanky nemohou pochazet z maleho kostela sv. Mari Magdaleny. Zvlaste mohutna profilace okennich osteni navozuje predstavu vysokych gotickych oken velkeho kostela, ktera tak mohla nalezet s nejvetsi pravdepodobnosti jedine stavbe v Ceske Lipe - farnimu kostelu sv. Petra a Pavla, ktery staval na dnesnim Skroupove namesti. Dobu jeho vzniku nezname. Pokud nemel starsiho predchudce, byl zalozen soucasne s lokaci mesta v prvnich dvou desetiletich 14. stoleti a svuj nejvetsi rozkvet (vznik deviti postrannich oltaru mimo hlavniho i s nadacemi pro oltarniky) zaznamenal ve druhe polovine 14. a na zacatku 15. stoleti. Zastihly jej vsak i pohromy, ktere si vynutily cetne opravy ci prestavby. Krome bezne udrzby, dolozene v roce 1397, vime tak z pramenu o oprave ci prestavbe po husitskych a vartenbersko-luzickych valkach. K te doslo pricinenim Jindricha Berky z Dube v 60. letech 15. stoleti, ale po pozaru mesta v roce 1469 bylo nutno pristoupit k nove oprave. K dalsimu velkemu naruseni kostela doslo pri pozaru mesta v roce 1515 a nasledujici opravou ci prestavbou kostel patrne obdrzel podobu, ve ktere se uchoval az do konce 18. stoleti. Zkazu kostela prinesl velky celomestsky pozar 6. rijna 1787 a jeho definitivni zanik znamenal druhy velky ohen 12. kvetna 1820, po nemz byl kostel rozebran na material pro stavbu mestanskych domu. Pri teto prilezitosti se take patrne dostaly clanky naseho souboru na mista, kde byly ve 20. stoleti nalezeny.Datace clanku neni snadna. Jedine clanek 10 s kunstatskym erbem je mozno polozit do 60. let 15. stoleti, nebot obnovitel lipskych kostelu Jindrich Berka z Dube mel za manzelku Alzbetu z Kunstatu. Okenni osteni vyse uvedene profilace se objevuje na stavbach ruznych obdobi od pocatku 14. stoleti az do prvni poloviny 16. stoleti. Stejne siroke datacni rozpeti poskytuji tvary klenebnich zeber clanku 17 a 18. Zda se vsak pravdepodobne, ze doba nejvetsi stavebni aktivity na kostele sv. Petra a Pavla, tedy druha polovina 15. a prvni ctvrtina 16. stoleti, by mohla byt onim obdobim, do nehoz mozno datovat vznik naseho souboru, zvlaste okennich osteni. Protoze je pravdepodobne, ze clanky spise nepochazeji z jednoho stavebniho obdobi, mozno vznik nekterych z nich (krizeni zeber) polozit i hloubeji do minulosti. Snad bude mozne v budoucnu nase vedomosti o podobe farniho kostela rozsirit nalezy dalsich architektonickych clanku v nektere z budov centra mesta.
ER