PT Journal
AU Kroupa, P
TI Klasterni kostel v Sedlci u Kutne Hory v kontextu cisterckeho stavitelstvi (dilci uvaha k problematice goticke architektury)
SO Pruzkumy pamatek
PY 2002
BP 51
EP 74
VL 9
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200202-0004.php
SN 12121487
AB Cistercky chram Nanebevzeti P. Marie v Sedlci patri spolu s dalsim ceskym cisterckym klasternim kostelem v Zbraslavi k znamenitym prikladum "architektury kolem 1300". Cistercke umeni bylo neoddelitelne od moralky kterou zhmotnovalo a sedlecka katedrala reprezentuje dulezity clanek retezu cistercke architektury. Ta sledovala myslenky Bernarda z Clairvaux a snazila se najit primerene konstrukcni reseni k etickym a estetickym pozadavkum s timto myslenim spojenym. Opat Heidenreich v Sedlci na pocatku 14.stoleti predstavil cisterckou (tj. v duchu Bernarda z Clairvaux) odpoved Sugerovu Saint-Denis. Jednoduchost, kompaktnost, harmonii a prosvetleny interier zde doprovazi dumyslne inzenyrske reseni. Sedlecky konstrukcni system se v ceske odborne literature interpretuje jako uziti prizednich operaku sepjatych navzajem oblouky. V polskem Krakove postavili v 14.stoleti pet kostelu s podobnou konstrukci. Polsti badatele, kteri se tomuto fenomenu venuji jiz od konce 19. stoleti, jej nazyvaji pilirovo-priporovym systemem, ktery je zalozen na pristaveni pripory primo k piliri mezi lodmi. Pripory jsou navzajem spojeny vedlejsimi, neprofilovanymi oblouky. Anglicky badatel Paul Crossley nazval arkady spojujici pripory podel mezilodni arkatury "counter arches". Interpretace sedlecke konstrukce jako systemu opernych piliru na obvodove stene ovsem nevystihuje presne jeji princip. Spise jde o redukovanou zed, jejiz statika spociva na horizontalnim propojeni neredukovanych vertikalnich useku. Ty maji v podstate podobu piliru a staticky se take chovaji jako pilire, horizontalne propojene arkaturou. Po bocich lomenych oblouku arkatury se zed projevuje v cele siri. Ve strednim pasmu (zona katedralniho triforia), nad arkaturou, se zed opet projevuje v plne siri, vzapeti ji vsak redukovana skrytou arkaturou. Ta se v lodi sklada ze sdruzenych dvojic pulkruhove zaklenutych oblouku, v presbytari ze segmentovych oblouku, rozpjatych mezi useky plne zdi. Tyto useky plne zdi jsou ony nepriznane (ve zdivu "utopene") pilire, vertikalne navazujici na pilire prizemni arkatury. Ze strany interieru jsou arkady zazdeny kamennou zdi slozenou z opracovanych kvadru, jez v interieru kostela vyvolava dojem masivni plne zdi. Cely stredni pas zdiva s vyse popsanou, v interieru neviditelnou arkaturou, zvenci zakryvaji pultove strechy bocnich lodi. Teprve v hornim pasu se sedlecky system vizualne projevuje jako nesiroka zed zesilena operaky. V principu vsak jde stale o tytez, odspodu pokracujici pilire provazane ustoupenou arkaturou, tentokrat slozenou z ostre lomenych okennich otvoru. "Operaky" totiz vyrustaji nad stredni zonou v plne siri zdiva a dosahuji svymi strmymi pulty az ke korunni rimse. Hlavni budova sedleckeho kostela se tedy v principu sklada ze skeletu podobne, vizualne ovsem nepriznane konstrukce pilirovitych useku zdi. Primo manifestacne tento system svou podstatu skryva. Arkatura v prizemi budi dojem vykrajovane zdi. V interieru vytvari vyplnove zdivo stredni casti dojem plne zdi a v exterieru zabranuji pohledu na arkaturu stredni zony strechy bocnich lodi. Skryty sedlecky konstrukcni system tak umyslne predstira plnou zed romanskych kostelu. V dobe rychle se rozvijejiciho principu goticke skeletove konstrukce se cisterciaci ve Francii pul stoleti (a v jinych oblastech jeste dele) drzeli zakladnich principu romanske plne zdi. J.A. Schmoll v teto souvislosti hovoril o vedome cistercke opozici vuci katedrale. Nepochybne souvisela s Bernardovou etikou zdrzenlivosti a prostoty, jez hledala vzor u prvotnich krestanu a jejich jednoduchych, neokazalych modlitebnach. System skrytych piliru (redukovane zdi) nebyl v Sedlci uzit v ramci cisterckeho stavitelstvi poprve, ani nevznikl naraz. Pomineme-li Salem, staveny zhruba ve stejne dobe jako Sedlec, mohla byt bezprostrednim vzorem sedlecke konstrukce stavba cihelneho kostela cisterckeho klastera Mariino jezero v braniborskem Chorinu. Je zrejme, ze jak v Chorinu, tak v Sedlci by bylo mozne zed strednich pasu v miste arkad otevrit. Misto toho se cisterciaci v interieru rozhodli pro narys velkych uzavrenych sten. Tim se toto pojeti zdi odlisuje od katedralne gotickeho skeletoveho stavebniho zpusobu. Sedlecka alternativa ke konstrukcnimu systemu katedralniho skeletu osciluje mezi skeletem a nosnou zdi. Oscilace cisterckeho konstrukcniho systemu neni jen stavebni povahy, ale ma predevsim charakter vytvarneho zameru.
ER