PT Journal
AU Anderle, J
   Kyncl, J
TI Vyvoj horniho hradu v Becove nad Teplou
SO Pruzkumy pamatek
PY 2002
BP 75
EP 108
VL 9
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200202-0005.php
SN 12121487
AB Hrad v Becove nad Teplou, jedna z nasich nejvyznamnejsich hradnich staveb, je predmetem zajmu badatelu od pocatku vedeckeho zkoumani feudalnich sidel v Cechach v 1. polovine 19. stoleti. Za tu dobu byl shromazden uctyhodny soubor informaci o stavbe a jejich dejinach, pretrvavala vsak rada nedoresenych otazek, spornych interpretaci a predstav. Na zaklade podrobneho nedestruktivniho pruzkumu podstatne casti objektu, tzv. horniho hradu, doplneneho siroce pojatym dendrochronologickym datovanim drevenych konstrukci (provedl Josef Kyncl) se zdarilo cast problemu vyresit, nektere pretrvavaji a dalsi vlivem hlubsiho vhledu nove vyvstaly. Aktualni clanek mapuje aktualni stav poznani zvlaste s ohledem na stredoveke etapy stavebniho vyvoje.Hrad, jehoz stavebniky byli prislusnici vyznamneho rodu z Oseka - Ryzmburka, ktery zde mel sve hospodarske zajmy spojene zejmena s tezbou rud v Cisarskem lese, se vyvijel na ostrozne nad rekou Tepla. Dvoudilny areal oddeloval mohutny sijovy prikop. Za prikopem se rozkladalo predhradi, nad nimz strmelo jadro hradu zalozene na zvysenem hrbetu ostrozny, kteremu na opysi dominovaly rozsahle skalni vychozy nesouci posleze tzv. horni hrad. Znacne protahly areal hradniho jadra, obklopeny obvodovou hradbou, ktera je dosud datovana archeologicky jen ramcove do 14. stoleti, obsahoval v cele smerem k sijovemu prikopu mohutnou valcovou vez v posici bergfritu. Z veze se zachovala jen spodni cast a dosud nemame voditka k jeji presnejsi dataci, ani ke komplexnimu poznani jejich funkci. V souvislosti s dolozenym vyvojem casti hradniho jadra a v kontextu znamych dobovych pramenu je vznik hradu, zmineneho poprve k roku 1341, kladen do obdobi vlady krale Jana Lucemburskeho (1310 - 1346) a domnele spojovan s jejimi specifiky. Hypoteticky pak lze vystavbu veze klast do techto pocatku. V blizkosti veze, v jejim severovychodnim sousedstvi, se nachazel vstup do hradniho jadra, ktery mel zrejme podobu kulisove brany, jak predpokladame na zaklade planu z roku 1659. Prostor mezi vezi a hornim hradem, ktery nyni zaujimaji tzv. Pluhovske domy projevujici se svoji pozdne gotickou respektive gotickorenesancni fazi, je z hlediska pocatecnich etap hradu nepoznan.Horni hrad tvori tzv. kaplova vez, donjon a spojovaci kridlo. Poznani vyvoje teto casti hradu se opira o podrobny rozbor stavby a dendrochonologicke datovani jejich drevenych casti. Kaplova vez byla postavena roku 1352 nebo brzy po tom (s ohledem na mozne prosychani myceneho dreva) jako obytna vez umistena na nejvyssim miste celeho arealu. Stejneho data s ni je patrne take prilehly usek obvodove hradby. Podle zmeneneho zameru, jak ukazuje vztah k obvodove hradbe, vznikl zahy po roce 1356 velkoryseji pojaty donjon a ve vazbe na to, zrejme mezi lety 1352 a 1357, byla do prostoru byvalych tri spodnich podlazi starsi obytne veze vlozena kaple zastropena nove dvema poli zebrove krizove klenby. V kapli byla zrizena zdena tribuna. Krizove klenuty prostor pod ni v prizemi kaple slouzil, jak se zda, jako hrobka a podle byvaleho stavebniho reseni zrejme byl jiz s timto umyslem budovan. Cela kaple byla brzy po svem vzniku narocne vyzdobena malbami. Dosud nedoresenou otazkou je moznost komunikacniho propojeni donjonu s tribunou kaple. Prvotni usporadani tribuny s nastupem po schodisti z prizemi ze smeru od starsiho vstupu na vychodni strane spojeni s donjonem nenaznacuje. Pred rokem 1400 doslo k zavaznemu poskozeni kaplove veze, pravdepodobne zemetresenim. Trhliny ve zdivu byly vytmeleny a obnovena vymalba. Prace nejspise predchazely vysveceni kaple Navstiveni P. Marie, o nemz je zprava z roku 1400. Kaple byla v provozu take za pozdejsi vlady Pluhu z Rabstejna, kteri byli protestanty. Jim lze mj. pripsat upravu vyzdoby interieru v duchu noveho ritu a renesancni rekonstrukci horni casti kaplove veze, provedene jiz ve stylu renesance, jejiz projev zde byl formovan saskymi vlivy. Stavebni rozvoj kaplove veze, tak jako na celem hrade, ukoncila emigrace Kaspara Pluha roku 1547 v dusledku neuspechu stavovskeho odboje.Vystavbou brzy po roce 1356 se hlavnim residencnim objektem vrcholne gotickeho hradu zrejme stal ctyrpodlazni mohutny donjon. Jeho mimoradnost v nasich pomerech netkvi ani tak absolutnich rozmerech objektu v ramci stavebniho typu, jehoz je co do vybavy vrcholnym a zaroven pozdnim representantem, jako v dochovani relativne celistve stredoveke disposice z doby pocatecni stavebni etapy, vcetne pozustatku otopnych zarizeni, drevenych stropu, zbytku desteni sten, vybavy okennich nik, omitek a malirske vyzdoby. Vchod donjonu byl umisten v 1. patre ve vychodni stene a jednotliva podlazi propojovalo drevene dvouramenne schodnicove schodiste s podestou v severozapadnim koute sine. Vsechna ctyri podlazi stavby mela obdobnou disposici slozenou ze sine (ve 4. podlazi dale clenene hrazdenou prickou) a ze dvou komnat. Vsechna take byla podle umisteni otopnych zarizeni - koutovych krbu, urcena k obyvani, coz neni v nasich podminkach obvykle a vzbuzuje otazku, zda byla obytna kapacita stavby vubec kdy vyuzita. Jadrem residence patrne bylo 2. patro, v jehoz komnatach byly shledany pozustatky desteni sten z pocatku stavby. V objektu jsou patrne nasledne upravy, z nichz markantni je zejmena pozdne goticka faze ovlivnena saskym stylem a renesancni etapa, ktera spada do rozmezi let 1537 a 1547. Ta se dotkla 1. a hlavne 2. patra, kde zanechala v mistnosti s tehdy zrizenym arkyrem soubor nastennych maleb. Stari a mimoradna kvalita radi malby k nejvyznamnejsim dilum sveho druhu u nas.Spojovaci kridlo mezi donjonem a kaplovou vezi je pozdnim doplnkem, kterym byl horni hrad integrovan do jednoho bloku teprve v pozdni gotice. Teto fazi, jejiz vznik je urcen datem 1524, prislusi suteren, zvysene prizemi a 1. patro. Jak ukazuji vysledky pruzkumu, byla stavba, alespon co se tyka zdenych casti, 1. patrem dovrsena. Zde se nachazel jednotny prostor salu srovnavajici se urovni s tribunou v kapli a s 1. patrem donjonu. Saske ovlivneni teto faze se nejvyrazneji projevilo na novych portalech vchodu do kaple a do obytne veze. V rozmezi let 1537 a 1547 bylo spojovaci kridlo zvyseno nastavbou dalsiho podlazi, ktere opet obsahovalo jednotny prostor - sal. Nove tehdy byly saly v 1. a ve 2. patre propojeny schodistem, jehoz objekt byl vne stavby vlozen na pas klenouci se pres kout mezi spojovacim kridlem a kaplovou vezi.Hrad, na kterem od roku 1547 probihaly jen utilitarni upravy, byl vazne poskozen za tricetilete valky. Uz v roce 1641 ci kratce po tomto datu probehla jeho rozsahla oprava, ktera si nekladla vyssi vytvarne cile a byla zamerena na fysicke pretrvani stavby. Z te doby se zachoval krov kaplove veze a ve spojovacim kridle stropy obou salu a krov. Donjon, opraveny v teze dobe, byl opatren dnesnim krovem roku 1720, kdyz pred tim delsi dobu opet postradal zastreseni.Becovsky hrad typologicky spada do skupiny bergfritovych disposic, ktere u nas ve 13. a 14. stoleti byly prevazujici formou slechtickeho hradu. Vzhledem k jeho pomerne pozdnimu vzniku v nekolika po sobe nasledujicich etapach kolem poloviny 14. stoleti a k potencialu vyznamnych stavebniku neprekvapuje rozvinuti zakladniho schematu a projevy nadstandardu v utvareni kaple i v neobvykle vysoke obytne kapacite donjonu.
ER