PT Journal
AU Ulicny, P
TI Opevneni mesta Jicina v 16. stoleti
SO Pruzkumy pamatek
PY 2004
BP 126
EP 143
VL 11
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200401-0008.php
SN 12121487
AB Z renesancniho opevneni mesta Jicina se dodnes dochovaly jen nektere, i kdyz vyznamne casti, k nimz zejmena nalezi jedna z dominant mesta ? vezovita Valdicka brana. Udaje o vetsine dnes chybejicich clanku opevneni je vsak mozne doplnit diky bohate ikonograficke dokumentaci, a poskladat tak jeho temer uplny obraz. Takto ucelene podana podoba je proto dulezitym prispevkem k vyzkumu fortifikaci ceskych mest. Studium prubehu opevneni muze take mnoho napovedet o urbanistickem vyvoji samotneho mesta a naopak.Pro zalozeni mesta bylo vybrano misto pri rece Cidline, ktera zde vytvari mirnou zakrutu. V dobe pred rozsahlou stavebni cinnosti Frydlanskeho vevody Albrechta z Valdstejna bylo mesto obehnano jednim pasem zdenych hradeb, se tremi branami a dvema fortnami. Na vychod smerem k Hradci Kralove smerovala brana Valdicka, na sever k Mlade Boleslavi brana Holinska a na jihozapad k Praze brana Velisska. K severozapadu pak mesto otvirala fortna Hrncirska a k jihu fortna Kozeluzska. O zalozeni mesta je vetsinou predpokladano, ze probehlo na ?zelenem drnu", na miste bez starsiho osidleni. Pravdepodobne vsak vzniklo vedle dvou starsich lokalit, z nichz prvni s kostelem Sv. Jana Krtitele na Kostofranku lezela v 16. stoleti za hranicemi mesta na jihovychodni strane. Svatemu Janu Krtiteli byly v blizkem okoli nejednou zasveceny kostely starobyleho puvodu, a take pomistni nazev Kostofrank, vznikly z vyrazu castellum francum ? svobodny hradek, lze nalezt i v jinych blizkych mestech. Druha lokalita se naleza na zapadni strane mesta zapadne od kostela Sv. Ignace (drive Sv. Jakuba) a byla jiz v roce 1392 nazyvana Hradek. Puvodni zapadni hranici mesta zde indikuje prubeh drive spojenych ulic Balbinovy a Ruske, ktere se jako sikmo probihajici tangenta jevi vuci pravouhle osnove ulic mesta dodatecna. Po rozparcelovani Hradku v 60. letech 15. stoleti doslo k rozsireni mesta na cast jeho puvodniho mista. Nejstarsi pisemne zminky o mestskych hradbach se tykaly sesti roubenych bast, zvanych sruby, ktere byly behem posledni ctvrtiny 15. stoleti prevadeny do drzeni mestanu. Vetsina z nich byla situovana na jihozapadni strane mesta a zanikly nekdy v prubehu 1. poloviny 16. stoleti. ?Vykladni skrin" renesancniho Jicina byla vezovita brana na vychodni strane mesta, zvana pozdeji Valdicka, zalozena v poslednich letech vlady Vilema Trcky. Stavba, vybavena v poslednim patre ochozem, splnovala funkci hlasky a honosila se orlojem instalovanem v druhem patre. Dle rady letopoctu rozsetych po cele stavbe probihala jeji konstrukce mezi lety 1568 ? 78. Brana tvori v pudoryse ctverec o strane neco pres 10 metru, rozsireny na jizni strane o schodistovou vez, k niz zhruba v polovine bocnich stran prilehala hradebni zed. K podobe hradeb prilehajicich z obou stran k brane se dochoval plan s projektem biskupskeho kostela, navrzeny v sousedstvi Valdicke brany Giovannim Pieronim kolem roku 1624. Objevuje se zde na jedne strane usek hradby s poprsni zdi a cimburim a na druhe teckovane vyznaceny prubeh zanikle zdi. Maly fragment z teto hradebni zdi se dodnes dochoval ve zdivu schodistove veze Valdicke brany. Sila hradby zde byla 110 cm pri vysce 540 cm. Za Valdickou branou nasledovalo Valdicke predmesti, ktere ukoncovala druha Valdicka brana, o jejiz podobe neni mnoho znamo. Hradba od Valdicke brany postupovala sikmo k jihu okolo Valdstejnskeho palace, pres dnesni ulici Smirickych, kde stala Kozeluzska fortna, zrusena pri stavbe dolnich staveni Valdstejnskeho palace. Usek zdi za domy c.p. 12 ? 20 lezicich jizne od kostela Svateho Ignace je ve svem jadru mestskou hradbou, jejiz vnejsi lic byl temer uplne vymenen v 19. stoleti. Hradebni zed zde oddelovala dve znacne rozdilne vyskove urovne. Opevneni dale pokracovalo zapadnim smerem, kde bylo preruseno Velisskou branou, pripominanou jiz roku 1479, kdy se jeste nazyvala Rybnicni. Brana zborena po roce 1816 byla jednoduche hranolove staveni s polodrevenym patrem a jeji prujezdni portal byl clenen bosazi s plastikou ve vrcholu. Nejlepe dochovany a pristupny usek z celeho predvaldstejnskeho mestskeho opevneni stoji v ulici Na Hradku, mezi pozemkem byvale jezuitske koleje a Velisskou branou. Cast hradby byla zborena v roce 1925, dochovala se vsak planova a fotograficka dokumentace, podle niz byla hradba pri zemi prolomena trojici strilen z Valdstejnskeho obdobi. Vyska hradby, podobne jako u Valdicke brany zde dosahuje 540 cm (3 sahy). Sire je 160 cm a jeji prubeh byl rozdelen do tri useku. Opevneni stavajici na miste jezuitskeho komplexu byvalo zpevneno hranolovou vezi zvanou Kyselka, zborenou jiz v roce 1686. Jezuitske budovy prilehaly k ulici ustici do Hrncirske fortny, ktera byla jako jedina jistena polygonalne zakoncenym barbakanem. Podoba barbakanu je znama jen ze Sikorovy kresby a z baroknich planu. Na severni strane mesta v useku mezi Hrncirskou fortnou a Holinskou branou je dodnes dochovana hranolova basta, obsazena v dome cp. 51. Zanikla Holinska brana se svoji skromnou velikosti a architekturou podoba brane Velisske. Ve vnejsim opevnenim za ni stala druha brana podobneho tvaru. Na severovychodnim ohbi hradeb, pri dnesni synagoze, stavaly dve pulvalcove basty, z nichz vychodni ? jak prokazal nedavny pruzkum ? byla jako plna vezice pristavena az dodatecne. Na vychodni strane mesta jsou pak zachovany pozustatky pulvalcove (za c. p. 35) a mladsi trojuhelne (za c. p. 103) basty. Prikop, obihajici hradebni zed, je dolozen na vsech stranach mesta, dosahujici v dokumentovanych pripadech 6 m hloubky a u Hrncirske fortny 13 metru sirky. O valu nejsou cineny vyslovene zminky, pouze na kontraskarpe prikopu na severni strane mesta zobrazuje Sikora plankovy plot, ktery mohl val ukoncovat. Druhy prikop vychazel zrejme od Hrncirske fortny a ohranicoval Holinske a Valdicke predmesti, otevrene dvema branami, ktere lezely nejspis jen v linii lehkeho opevneni, pohlceneho brzy zastavbou predmesti.Kdy bylo kamenne opevneni zapocato a jak dlouho vystavba trvala, neni zatim z zadnych pramenu jasne. Podle cetnych zminek z konce 15. stoleti o obrannych bastach, ktere po roce 1500 nahle mizi, lze soudit, ze se stavbou kamennych hradeb bylo zapocato asi nejdrive zacatkem 16. stoleti. Zanik casti starsiho opevneni s nejvetsi pravdepodobnosti zpusobil pozar zapadni strany mesta v roce 1519 a rada mensich lokalnich pozaru v letech 1545 ? 1550. Vyvrcholenim vsech praci pak bylo vztyceni Valdicke brany, stavene v letech 1568 ? 1578. Tato brana se take zcela odlisovala od obou zbylych bran, ktere se spise podobaly branam s drevenym patrem v nedalekem Turnove. Zde probihala vystavba hradeb ve stejnou dobu jako v Jicine, od roku 1509, kdy mesto ziskalo pravo se opevnit. Jejich vystavba se vsak vlekla, protoze jeste v roce 1529 bylo smlouvano o stavbe jisteho dila. Taktez v dalsim blizkem meste, v Novem Bydzove, probihala vystavba opevneni ve stejnou dobu, kolem roku 1514. Tehdy snad vznikla i vyrazna vezovita brana Metlicanska a jeji protejsek brana Starobydzovska. Spolecna byla i rezignace na presny geometricky tvar mestskeho obvodu, danym novym opevnenim, jak lze pozorovat v severni casti Bydzova a v Turnove celkove. Taktez kvalita opevneni z hlediska doboveho vojenstvi odpovidala svetu malych mest, i tak vsak predstavuje opevneni Jicina charakteristicky projev a je diky sve castecne dochovanosti a dobre dokumentaci cennym svedkem historie stavitelstvi a vojenstvi.
ER