RT Journal Article
SR Electronic
A1 Pospíšil, Aleš
T1 Gotický plán chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře ze sbírky vídeňské Akademie výtvarných umění (č. 16 841)
JF Průzkumy památek
YR 2005
VO 12
IS 1
SP 91
OP 96
UL https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200501-0007.php
AB Plán zachycující půdorys části jižní poloviny chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře je uložen ve Vídni (Akademie der bildenden Künste, Kupferstichkabinett) pod č. 16 841r. Z německých autorů mu věnovali pozornost H. Tietze, O. Kletzl a H. Koepf, v české literatuře však plán nebyl dosud publikován, kromě stručné zmínky V. Kotrby v textu katalogu České umění gotické z roku 1970. Plán byl studován v souvislosti s probíhající generální opravou chrámu sv. Barbory a je průběžně konfrontován se stavebně historickým průzkumem, který provádí autor článku.Nejdůležitějším prvkem rozboru plánu je analýza podkresby nacházející se pod definitivním rysem na papíře. Tu tvoří kombinace vpichů špičkou ostrého předmětu v pomyslných zalomeních závěrových pilířů chóru, ochozu a pláště kaplí a linek vytlačených tupějším předmětem do plochy papíru pod většinou zbývajícího rysu. Jde o autorův konstrukční systém, který následně použil jako podklad pro definitivní rys.Ve východní partii chrámu autor plánu vycházel ze staršího, nám neznámého zdroje. Přejal z něj ty partie, kterými se dále ve svém plánu nezabýval, přejal je však i s charakteristickými prvky, které naznačují, že již v prvotním plánu byla zamýšlena síťová klenba v ochozu. Je to neobvyklé vytočení oblounů ve svazcích přípor na pilířích chóru směrem do ochozu a mezikaplový svazek, obsahující šest přípor. Z dosavadního stavebně historického průzkumu chrámu vyplývá, že síťové klenby v ochozu a hvězdové klenby ve vnitřní boční lodi mohly být vystavěny již před vypuknutím husitských válek (1420), nikoliv až v rámci první pozdně gotické dostavby (1483 - 1489), jak se doposud soudilo.Vídeňský plán vznikl pro rozšíření chrámu na jižní straně o vnější boční loď a pro vybudování tribuny ve východním poli této lodi přístupnou šnekovým schodištěm. Autor nejprve zamýšlel oddělení obou bočních lodí pouze oblou příporou, jak je patrné z podkresby. Ve finálním rysu však zvolil složitě profilovanou arkádu stejně širokou jako v hlavní lodi doplněnou příčnými arkádami mezi jednotlivými poli boční lodi. Byl vysloven předpoklad, že šlo o změnu koncepce. Nad arkádami dělícími obě boční lodě bylo totiž možné vybudovat o patro výše okenní stěnu, na meziklenebních arkádách vnější lodi úžlabí. Tento předpoklad mohou potvrdit i kamenné žlaby nalezené v nadezdívkách meziklenebních arkád v severní vnější lodi. Není tedy vyloučeno, že ono charakteristické rozšíření chrámu o tribuny v patře, které realizoval po roce 1512 Benedikt Ried, mohlo být připraveno již před husitskými válkami autorem vídeňského plánu.Svatobarborský plán z vídeňské Akademie nebyl dosud takto podrobně zkoumán. Kromě výše zmíněných hypotéz jsou v rysu zřetelné některé anomálie, tj. rozdílná šířka arkád chóru a hlavní lodi, vyosení východního okna jižní předsíně oproti jižnímu klenebnímu poli předsíně, či vzájemný nesoulad příčných os pilířů arkád hlavní lodi a vnější boční lodi, které se stanou předmětem dalších podrobných srovnání v rámci stavebně historického průzkumu chrámu. Stejně tak bude zvažována přesnější datace a možné autorství plánu. Již nyní je však jisté, že analýza vídeňského plánu sv. Barbory umožňuje odhalovat nebo případně potvrdit řadu skutečností, které ve svém důsledku patrně povedou k zásadnímu přehodnocení stavebního vývoje jednoho z nejvýznamnějších středoevropských gotických chrámů.