PT Journal
AU Soukupova, H
TI K problematice Vysehradu
SO Pruzkumy pamatek
PY 2005
BP 3
EP 54
VL 12
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200502-0002.php
SN 12121487
AB Podobne jako archeologicke vyzkumy z pocatku 20. stoleti podnitily i vyzkumy B. Nechvatala, probihajici od sedesatych let dodnes, zvyseny zajem o dejiny Vysehradu.Podle baji byl sidlem Premysla a Libuse a pote, v 10. stoleti, vedlejsi rezidenci panovnika. Tehdy zde vznikl opevneny hrad a prvni krestanske kostely: sv. Klimenta a sv. Jana. V 11. stoleti byl hlavnim rezidencnim centrem krale Vratislava II., s nimz je spojena stavba kapitulniho chramu sv. Petra a Pavla a take kostela sv. Vavrince. Stezejniho vyznamu nabyl Vysehrad za vlady Karla IV., kdy byl hlavni branou vsech prazskych mest, mistem specifickeho ritualu korunovace a jednim z nejvyznamnejsich sakralnich objektu.Nova archeologicka zjisteni spolu s vysledky dalsich vednich oboru (numismatickeho, petrografickeho, dendrochronologickeho a dalsich) se staly vyzvou pokusit se nove interpretovat nektere otevrene otazky; ve svem dusledku resi zasadni problem podilu vychodni a zapadni kultury v Cechach raneho stredoveku.Kombinaci vsech dostupnych pramenu (archivnich, archeologickych, numismatickych a umeleckohistorickych) se podarilo ztotoznit nejstarsi kostel sv. Klimenta s kostelem tvaru reckeho krize, ktery v roce 1968/69 vykopal B. Nechvatal. Byl palacovym knizete Boleslava II. a jeho pudorysny typ spojuje nase zeme jak s Velkou Moravou a Polskem, tak s byzantskou kulturou. V kostele sv. Klimenta a rotunde sv. Jana (kterou snad lze ztotoznit s rotundou sv. Martina) se uzivalo staroslovenskeho jazyka, coz doklada orientaci knizete Boleslava k Metodejove velkomoravske misii a soucasne potvrzuje stary predpoklad o zdejsi slovanske skole, jez byla jednim z nejstarsich stredisek christianizace.S interpretaci kostela sv. Klimenta tesne souvisi vyklad kostela sv. Vavrince jako palacoveho kostela krale Vratislava II. Tim se prirozene vysvetluje jeho mimoradne vybaveni "kralovskou" dlazbou i vazba k ostatnim kostelum. Slozite osudy objektu zpusobily, ze jeho hlavni a jizni lod se zachovaly jen v pudorysu, zatimco severni lod je dodnes soucasti tzv. dekanskeho domu. Vychodni cast ma v prizemi i v patre zachovanou puvodni klenbu; lze predpokladat, ze spodni prostor mohl byt sakristii, v niz byla ulozena liturgicka roucha, zatimco v patre snad byla Kosmou zminena knizeci komora (camera ducis), v niz se uchovavaly statne dulezite symboly moci - Premyslovy lykove strevice a mosna i vzacne liturgicke predmety a rukopisy. Do roku 1215 mel ke kapli podaci pravo sam kral, roku 1326 se stala dekanskym majetkem.Hlavni svatyni Vysehradu byl od doby Vratislava II. kapitulni chram sv. Petra, jehoz zaklady rovnez vykopal B. Nechvatal. Zasveceni kostela znamenalo orientaci k Rimu a jeho nebeskemu zastupci jako garantu pozemske vlady. Dvouchorova dispozice vychazela ze stare karolinske a otonske architektury, svou polaritou zduraznujici protivahu svetske a duchovni moci. Oproti tomu pudorys kostela sv. Vavrince predstavuje orientaci na nove duchovni hodnoty podnicene reformou v Cluny a nesene nemeckymi reformnimi klastery. Urceni polohy palacoveho kostela skyta nadeji objevit stary knizeci palac, a tim i presnejsi rozvrh palacoveho okrsku, ktery lze predpokladat na vrcholu akropole.Ceremonialni charakter kapitulniho kostela umocnilo 12. stoleti, kdy byl stavebne upraven a draze vybaven kolovym korunovacnim lustrem i cetnymi liturgickymi predmety. Trinacte stoleti prineslo strukturalni promenu. Vysehrad se stal domenou kapituly, jez prejala peci o sakralni objekty. Tehdy tez vzrostla ucta k P. Mariii a vznikla snaha prestavet stary kapitulni chram.Zjitrena spiritualita pocatku 14. stoleti obohatila kostel o novy prostorovy typ vysokeho choru, budovany zejmena mendikanty, ktery pocital s ucinky expresivniho tvaroslovi i svetla a hudby. Podrobnym studiem archivnich pramenu se podarilo urcit stavebnika choru probosta Jana Volka a kombinaci s archeologickym vyzkumem i velky oltar zasveceny P. Marii v aurore.Pro druhou polovinu 14. stoleti byly urcujici statotvorne prvky reprezentovane jednak pohanskymi relikviemi, jednak orientaci k Rimu, jez vyplyvala z povahy panovnikovy vlady a z patrocinia hlavni svatyne. Tuto dvoji roli rozvinul Karel IV. zakotvenim specifickeho pohanskeho zvyku (obuti lykovych strevicu a prevzeti mosny) v korunovacnim radu a prevezenim oltarni desky apostola Petra z italske Pisy. Ta z chramu vytvorila sidlo apostola a vyznamne poutni misto soumeritelne s Rimem, s cimz zrejme souvisi poutnicky odznak s obrazem sv. Petra a cisare Karla IV. Srovnani s chramem v Pise umoznilo urcit archeologicky nalez v zapadni casti lodi jako oltar sv. Petra, u nehoz vysoci cirkevni hodnostari slouzili slavnostni mse.Prestavba kapitulniho kostela ve druhe polovine 14. stoleti prinesla nekolik zavaznych inovaci. Poprve bylo u nas pouzito sirkoveho reseni prostoru s radou katedralnich kapli, jejichz pricky ukoncuji oble trictvrtesloupy. Zatimco obly sloup nasel odezvu v cetnych dvoulodnich i centralne resenych stavbach, reseni s katedralnimi kaplemi se v Cechach neujalo. Koncepci kapitulniho chramu dovrsila prestavba z prelomu 14. a 15. stoleti, jejimz stavebnikem byl Vaclav Kralik z Burenic. K sirkove koncipovane lodi byl pripojen kratky vychodni chor s oltarem P. Marie, poprve zminenym v roce 1402, ktery zaujal prostor nekdejsiho romanskeho choru, a k zapadnimu pruceli chramu byla pristavena pravouhla kaple Vzkriseni Pane, jejimz architektem byl zrejme kamenik Kriz (Crux). Vysledkem prestavby nebyl hloubkove usmerneny chram, ale dvouchorova dispozice, jez mela na Vysehrade svou tradici.Mystiku rane gotickeho choru vystridala lod koncipovana do sirky, v niz se uplatnilo hlasane slovo, otevrela se devotio moderna. V te dobe dal Vaclav Kralik vybavit kostel nastennymi malbami, v nichz prevazovala marianska tematika.Nasledovala destrukce za husitske revoluce a prestavby v dobe renesance, baroka a 19. stoleti, jez dalo kostelu jeho dnesni novogotickou podobu. Nalez vice nez dvaceti neznamych kreseb J. Mockra upresnuje podobu kostela ve 14. a nasledujicich stoletich a dava predstavu o pracovni metode vyznamneho architekta.Snahou teto prace bylo prispet k reseni nekterych zavaznych otazek v problematice Vysehradu. Nova interpretace sakralnich objektu potvrzuje jeho mimoradny vyznam v dejinach ceske stredoveke kultury a osvetluje podil Byzance a Velke Moravy v pocatcich christianizace ceskeho statu.
ER