PT Journal
AU Vitovsky, J
TI Zemepanska kurie s panovnickym trunem, Eberlinovou mincovnou a palacem Premyslovcu a Jana Lucemburskeho na Starem Meste prazskem
SO Pruzkumy pamatek
PY 2006
BP 110
EP 146
VL 13
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200601-0009.php
SN 12121487
AB Z vetsiho mnozstvi neprimych dukazu lze vyvodit, ze na vychodni strane dnesniho Staromestskeho namesti stala ve 12. - 14. stoleti zemepanska kurie. Z jejich budov se dochovala torza. Kurie vznikla v prvni tretine 12. stoleti tim zpusobem, ze tamejsi trojnasobne velky zemepansky pozemek byl postupne zmensen o Tyn a spital P. Marie. V te dobe byla kurie osidlena a mela uz asi pravidelne situovane drevene stavby. Nekdy po roce 1135 byl v cele kurie postaven predsunuty kvadrikovy dum cp. 606a zvany pozdeji ?Ad sedem. V roce 1142 byla kurie pravdepodobne vypalena. Nejpozdeji v prvni tretine 13. stoleti vznikly kamenne stavby na naroznich mestistich cp. 605 a 628.Za vlady Vaclava I. (1230 - 1253) byla romanska pravobrezni aglomerace urbanizovana. Tehdy byl v kurii postaven vetsi pocet novych kamennych domu. Stavelo se tam romanskou kvadrikovou technikou, z lomoveho zdiva a sporadicky i z cihel. Kamenne romanske a rane goticke stavby vytvorily ctyrkridlou uzavrenou dispozici. Domy cp. 505 a 629 jsou identicke s jiznim, cp. 606a a 606b se zapadnim, cp. 607 se severnim a cp. 628 s vychodnim kridlem kurie. Pricna ramena domu cp. 605 a 606b rozdelila plochu uvnitr kurie na dve nadvori. Do kurie vedly pri jihozapadnim a severozapadnim narozi dva vjezdy - jeden od mostu a druhy od puvodni stezky z Prazskeho Hradu. Mezi domy cp. 628 a 629 vedla z kurie ulicka do spitalniho kostela P. Marie pred Tynem. Prizemky romanskych kvadrikovych domu byly napul zahloubene. Sklepy rane gotickych domu z lomoveho zdiva byly vetsinou uplne zahloubene. Domy mely zadni i predni vchody. I z romanskeho domu cp. 606a ?Ad sedem" bylo mozne vystoupit na verejne prostranstvi.Kolem poloviny 13. stoleti vytvorila cela vychodni strana namesti vyznamnou urbanistickou konfiguraci. Na jiznich pozemcich cp. 601 - 604 vznikl z puvodniho spitalu dvorec vysehradskych prelatu, kteri pusobili u dvora jako ?capella regia" v cele s kralovym kanclerem. Soucasti kurie byla krome palace cp. 605 i smenarna cp. 606b. Vedle ni lze na severnich mestistich cp. 607 - 610 predpokladat zemskou mincovnu zalozenou kolem roku 1240 kralovskym mincmistrem a lokatorem Eberlinem. Jeji ctyri slevadla menoveho stribra ziskala od Vaclava I. monopol pro cele Cechy. Tim prazska zemska mincovna dostala pod kontrolu vsechny ostatni mincovny v zemi. Areal predpokladane mincovny cp. 607 - 610 byl kolem roku 1250 od kurie odriznut zdi zjistenou vzadu mezi mestisti cp. 606b a 607. Pravdepodobne v roce 1248 doslo v kurii k druhemu pozaru. Po nem byl rane goticky palac cp. 605 srovnan se zemi.Dum ?Ad sedem" byl tehdy asi zvysen a snad take ozdoben nedochovanymi sochami na pamet Vaclava I., ktere byly podle kroniky dokonceny na prazskem namesti v roce 1254. Cela vychodni strana namesti reprezentovala majestat a hospodarskou moc Vaclava I. a Otakara II.Pred kurii se konaly nektere nastolovaci obrady panovniku. Kronika z let 1171 - 1173 zminuje v Praze ?in medio civitatis" starobyly kamenny trun (thronus quodam saxo). Podle kroniky o nej bylo v roce 1142 a odedavna svedeno mnoho boju. Tento kamenny stolec patril nejspis k puvodnimu snemovnimu poli, z nehoz byly nastolovaci obrady v dobe christianizace prelozeny na Prazsky hrad a po stabilizaci pravobrezni aglomerace a zavedeni korunovacnich obradu zase zpet. Nelze vyloucit, ze verejne prostranstvi pred kurii bylo puvodne snemovnim polem a nedaleky Tyn vojenskou pozici urcenou k jeho ostraze. Puvodni kamenny trun Premyslovcu se v tom pripade mohl nachazet u romanskeho domu cp. 606a ?Ad sedem", zatimco stolce pouzite v 11. - 12. stoleti k nastolovani na Prazskem hrade (a na Vysehrade) byly spis prenosnymi ozdobnymi kresly. Zmizeni kamenneho trunu asi nebylo zpusobeno zanikem nastolovacich obradu, ale dvoumetrovym nanosem humusu a pozarnich navazek pred kurii. Novi panovnici usedali na Staromestskem namesti na trun prinejmensim jeste v letech 1310, 1436, 1438 a 1454.Kurie potreti vyhorela pravdepodobne v roce 1291. Panovnikum slouzila take jako rezidence. Vaclav II. v roce 1305 nezemrel v dome zlatnika Konrada jak se dosud predpokladalo, ale v kurii. Vaclavovo umrtni misto lze snad ztotoznit s oratori v prizemi palace cp. 605. Ta vznikla na zacatku 14. stoleti adaptaci starsi rane goticke sine. Posledni vyznamnou stavbou v kurii byl poklasicky goticky palac cp. 605 ?Ad campanam". Ten byl vybudovan pro nezletileho Jana Lucemburskeho po roce 1310. Jeho pruceli zdobily sochy krale Jana, kralovny Elisky a Janovych opatrovniku, kurfirta Petra z Aspeltu a knizete Bertolda z Hennebergu (torzalne dochovane).Jiz od roku 1300 se ale prislusna urbanisticka konfigurace zacala drobit na vetsi pocet mestanskych obydli. Zemska mincovna byla v roce 1300 prelozena do Kutne Hory a jeji areal se zmenil v obycejne domy. Vysehradsti prelati dali svuj dvorec rozparcelovat v roce 1322. I sama kurie padla kratce pred rokem 1332 trvale do rukou mestanu a byla rozdelena. Pri posazovani panovniku na trun v 15. stoleti fungovala uz jen jako slavnostni kulisa. V adaptovane podobe stala v cele namesti do doby habsburske monarchie. Tehdy ji vystridal palac Kinskych. Jednalo se o mimoradne vyznamny komplex, kterym prosly nejvetsi osobnosti starsich ceskych dejin.
ER