PT Journal
AU Benesovska, K
TI Architektura ve sluzbach panovnika - Zakladni architektonicke koncepce Karlstejna a jeji inspiracni zdroje
SO Pruzkumy pamatek
PY 2006
BP 96
EP 105
VL 13
IS 11
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200611-0013.php
SN 12121487
AB Prispevek reaguje na obrat, ktery se udal v odborne iterature v poslednich 10 letech: Stavebni pruzkumy Velke veze (Z. Chudarek), prokazaly dodatecne vlamani telesa schodistoveho pristavku do jizni zdi, vazane az na rozhodnuti o umisteni kaple v druhem patre a z toho vyplyvajici upravy predchazejiciho stavu, ktery udajne nepocital se sakralni funkci teto veze. K tomu se pridala skepse historiku zalozena na absenci pramenu dokladajicich takovy zamer pred r. 1365 (vysveceni kaple) a vyjadrena v katalogu Magister Theodoricus 1998 a ve sborniku konference Dvorske kaple/Courts chapels 2003.Pokud by ale Karel IV. zakladal Karlstejn jen jako svoji soukromou residenci, ztratil by smysl vyber komplikovaneho skalnateho terenu, ktery neumoznoval beznou jednoduchou komunikaci mezi jednotlivymi stavebnimi jednotkami prostrednictvim prostorneho nadvori a pohodlnych nastupnich schodist, ale ktery naopak umocnil specifickou stupnovitou skladbou zakladnich hradnich jednotek(purkrabstvi-palac-vez stredni-vez velka/Tour maitresse).Autorka odmita nazor o zalozeni Karlstejna jako pouhe soukrome rezidence i pres snesene "vecne dukazy" z techto duvodu:-ojedinela dispozice hradu, pro pouhou soukromou rezidenci tezko prijatelna, mohla byt vybrana stavebnikem a pripravena jeho stavitelem jen s ohledem na jeho budouci moznou funkci a vyznam-propojeni slavnostniho patra cisarskeho palace se sakralnim prostorem mensi veze a pristupem ke kapli ve velke vezi bylo proponovano jako jedina vzestupna cesta pro cisare a vybrane hosty pres mustky a schodiste v sile zdi. Mistnosti pro strazce a hradni posadku (many) byly oddelene, stejne jako vstup na hradebni ochozy. Teren kolem vezi byl neschudny.-Karel IV. nemohl ve chvili zalozeni hradu(1348?) priznat sve zamery s nim. I kdyz byl od roku 1346 zvoleny rimsky kral a mel narok na risske klenoty, 1348 je jeste nevlastnil a predevsim: plan na jejich uschovu na uzemi ceskeho kralovstvi proti vuli kurfirtu nemohl byt hlasan verejne, i kdyz s nim Karel bezpochyby pocital a jejich ukryt promyslel.-mohutne hranolove veze, skryvajici za strohymi zdmi nadherne malbami zdobene interiery - pokladnice, soukrome komnaty a kaple, propojene schodisti v sile zdi, charakterizovaly rozrustajici se komplex papezskeho palace v Avignonu, ktery Karel navstivil v letech 1340, 1344, 1346 - v dobe nejvetsiho stavebniho rozmachu. Papezsky palac Benedikta XII. a Klimenta VI. a jeho typicke mohutne veze byly bezpochyby jednim z inspiracnich zdroju pri Karlove premysleni o hradu pro klenoty.-rozhodujicim impulsem k vybudovani hradu s mohutnou vezi pak byla jiste tradice ulozeni klenotu za Staufu a Rudolfa Habsburskeho: politicky obrat, vyjadreny snatkem s Annou Falckou a korunovaci v Cachach 1349 posilily asi rovnez navrat k prikladu Trifelsu.
ER