PT Journal
AU Nemec, R
TI Kaple sv. Kateriny. Praha - Karlstejn - Lauf a. d. Pegnitz
SO Pruzkumy pamatek
PY 2006
BP 145
EP 158
VL 13
IS 11
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200611-0016.php
SN 12121487
AB V predlozene studii se autor zabyva architektonickou podobou hradu Karlstejna a zarazuje jej do kontextu staveb Karla IV. Fokus je namiren na kapli Umuceni Pane a jeho znameni v Mensi vezi pri kostelu P. Marie, pozdeji zvane kapli sv. Kateriny,Negativni hodnoceni karlstejnskeho architekta (Menclova) se ukazuje s ohledem na kriticke teorie o rozdilnych stylovych polohach (prelozit jako Stillagen) (Winterfeld, Kimpel, Suckale) jako neplatne. Stylove divergence hradu Karlstejna autor proto interpretuje jako zamerne volene vytvarne modi-registry- odpovidajici funkci a predevsim hodnosti jednotlivych casti stavby. Timto pohledem se da vysvetlit i odlisne architektonicke ztvarneni kaple sv. Kateriny.Jako analogii autor uvedl rezidenci v Laufu a. d. Pegnitz, vystavenou cisarem Karlem IV. mezi lety 1356-1360 v jedne z vedlejsich zemi Koruny ceske - tzv. Horni Falci. Rozbor ukazal, ze architektonicky sloh Karlstejna a Laufu, resp. nektere jejich casti, vychazi ze slohove tradice staveb na uzemi Cech, pricemz tento stylovy proud nasel uplatneni i na stavbe sv. Vita.Da se konstatovat, ze"baldachynova" kompozice klenby, stejne jako tvaroslovi kaple Sv. Kateriny na Karlstejne (1357) a nektere casti hradu Laufu a. d. P. (kol. 1360) jsou citatem stylu svatovitskeho domu, jmenovite sakristie a pokladnice v patre i tvaroslovi deviti ochozovych piliru (pred 1356). Do jedne stylove pribuzne skupiny staveb, vychazejici ze slohu chramu sv. Vita pred rokem pred 1356 a projektovane patrne jednim z anonymnich svatovitskych poliru, lze nove zaradit kapli Sv. Kateriny na Karlstejne, kam byl importovan sloh vychodni steny sakristie, stejne jako hrad Lauf a. d. Pegnitz, kde byla navic osazena i specificka profilace svatovitskych piliru.Pod pojmem dvorska hut Karla IV. neni nutne rozumet pouze svatovitskou hut, reprezentovanou dvema osobnostmi, Matyasem z Arrasu a Petrem Parlerem, ale i dalsi dvorske, resp. karlovske stavebni hute, podilejici se na vyznamnych cisarskych stavebnich zakazkach, jakymi byly i vysoce reprezentativni rezidence Karlstejn a Lauf a. d. Pegnitz.Jako zasadni se jevi, ze byl citovan svatovitsky chram, tedy prvni arcibiskupsky kostel v Cechach. Zda se, ze vyber v Praze vyskolenych architektu nemel pouze jen"jistit" pozadovanou kvalitu, ale jimi rozsirovany styl mel slouzit jako demonstrativni norma vyjadrujici hodnost zakazky a predevsim umelecke naroky zadavatele, cisare a ceskeho krale Karla IV.
ER