PT Journal
AU Beranek, J
TI Stavebni promeny arcidekanskeho kostela sv. Jakuba v Kutne Hore
SO Pruzkumy pamatek
PY 2009
BP 3
EP 50
VL 16
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200902-0002.php
SN 12121487
AB Arcidekansky kostel sv. Jakuba s vysokou severni vezi je jednou z nejvyraznejsich pohledovych a hmotovych dominant Kutne Hory. Vhled do duchovniho, sakralniho nitra tohoto prostoru, ale i do jeho stavebnich utrob s nejtmavejsimi a nejzapadlejsimi zakoutimi, stejne tak jako do poutavych a mnohdy pohnutych dejin umoznil stavebnehistoricky pruzkum, ktery byl zpracovan pracovniky oddeleni pruzkumu ustredniho pracoviste Narodniho pamatkoveho ustavu v ramci plneni institucionalniho ukolu vedy a vyzkumu NPU c. 02302. Nepublikovanou archivni resersi, z niz studie cerpa, sestavila P. Naceradska.Kostel o nedlouhem, polygonalne zakoncenem presbytari s navazujicim sinovym trojlodim zakoncenym dvouvezovym prucelim, u nehoz byla dokoncena pouze vez severni, byl s jistotou zalozen az po roce 1324. Podle pisemnych pramenu se v tomto obdobi v Kutne Hore nachazeji pouze drevene kaple. Umeleckohistoricka literatura klade vznik stavby do 30. let 14. stoleti, pricemz druhou fazi dostavby od 80. let spojuje s cinnosti parlerovske hute, pracujici na nedalekem novem chramu sv. Barbory. Toto tvrzeni neni v zasadnim rozporu se zjistenimi, ktera byla pri pruzkumu ucinena.Na zaklade vysledku pruzkumu je zrejme, ze kostel byl zalozen do starsi urbanisticke situace, coz doklada anomalie pudorysne dispozice severni veze. Poloha kostela v bezprostredni blizkosti starsiho Vlasskeho dvora, puvodniho hradu, byla vybrana zamerne. Sem se koncentrovala sprava a skrze vytezene stribro i moc horniho mesta, ktere bylo faktickym patronem kostela a nepochybne i jeho stavebnikem. Na druhou stranu neni pochyb o tom, ze az do pocatku 15. stoleti byl kostel z hlediska cirkevni spravy podrizen fare v Maline, k niz mel pravo podaciho cisterciacky klaster v nedalekem Sedlci. V prvnich pisemnych pramenech vazicich se primo ke kostelu je tento oznacovan jako ?kaple" (1357).Pleban v Kutne Hore je prvne zminen v roce 1336. Kostel je poprve pisemne dolozen v konfirmacni listine z roku 1363. Z listiny vyplyva, ze kostel byl zasvecen P. Marii. Soucasne svatojakubske patrocinium je dolozeno az v 16. stoleti.V prvni etape byl postaven presbytar se schodistovou vizkou pri severni strane, parter obvodovych zdi trojlodi, podle vseho od pocatku koncipovaneho jako sin, obe zapadni veze a pruceli s delenym portalem katedralniho typu. Kvadrovy obklad stejne jako morfologie architektonickeho tvaroslovi potvrzuje vazbu na architekturu cisterciackeho klastera v Sedlci, i kdyz je sporne, zda kutnohorsky kostel stavela primo sedlecka stavebni hut, jak se udava v umeleckohistoricke literature. Nejenom presbytar, ale v podstatne casti i lod ukazuje tvaroslovi zvlastni protikladne povahy, v nemz nalezneme tvary jak klasicke gotiky, reprezentovane predevsim dlouhymi oblymi priporami na podlozkach, tak i prvky poklasicke, projevujici se ostrolukymi zaklenky oken a pasu s negativnim vybiranim hmoty, ktera plasticitu a tektoniku prvku naopak popira. Tento princip se uplatnuje na konventnim kostele v Sedlci, projevuje se vsak i na dalsich stavbach ceskych zemi 1. ctvrtiny 14. stoleti.Kostel sv. Jakuba (P. Marie) je po cely stredovek a novovek obecne nazyvan jako ?Vysoky". Poprve se toto pojmenovani objevuje jiz v predhusitskem obdobi, v roce 1395. Z toho hypoteticky usuzuji, ze v teto dobe jiz byla jeho stavba vicemene dokoncena. Nazev patrne souvisi s hmotovou dispozici, kdy byl zavrsen vysokou a strmou valbovou strechou a opatren dominantni severni vezi. Pri dostavbe kostela v tomto obdobi bylo upusteno od puvodniho zameru zakoncit obe veze zapadniho pruceli polygonalne, jako je tomu u starsiho farniho chramu v nedalekem Koline n. Labem. Severni vez pritom ziskala definitivni hranolovou podobu i v hornich podlazich, resp. zadne stopy ve zdivu tento prechod nenaznacuji. Tato zmena pravdepodobne souvisi se statickymi problemy, ktere kostel provazely nejspise jiz od pocatku jeho existence. Rovnez doklada, ze jizni vez byla jiz behem prvni faze vystavena do urovne 2. patra, zatimco severni byla zpocatku nizsi a vyzdivana byla pozdeji, behem druhe stavebni etapy.Dostavba kostela ve druhe fazi je vedle zaklenuti kostela cihelnymi klenbami s kamennymi zebry spojena rovnez s pristavbou sakristie s pokladnici v patre po jizni strane presbytare a zrizenim kapli ve vychodnim cele obou bocnich lodi, z nichz byla do husitskych valek zaklenuta jen jizni, tzv. Ruthardovska (asi 1397). Sakristie i pokladnice byly podle dochovanych fragmentu zaklenuty nejspise krizovou zebrovou klenbou, pozdeji v renesanci odstranenou. Kostel byl zastresen jiz zminenou vysokou valbovou strechou. Otazka stari posledniho patra severni veze s vysokymi sdruzenymi okny je nadale otevrena, patrne vsak jde o pozdne gotickou nastavbu. Do husitskych valek byl chram podle vseho stavebne dokoncen, na zaklade dochovanych testamentu a nadani k oltarum vcetne vnitrniho vybaveni.V dobe obsazeni Kutne Hory v roce 1421, resp. 1424 byl kostel poskozen, coz lze predpokladat zejmena v pripade jeho mobiliare. Zda kostel zasahl nicivy pozar v roce 1424 v souvislosti s obsazenim mesta taborskymi vojsky po vyhrane bitve u Malesova, nevime. Jednoznacne stopy ohne na vnitrnim zdivu severni veze totiz mohou pochazet od pozaru v roce 1834, kdy do veze uderil blesk a zapalil stenyr helmice.Vetsi stavebni upravy zapocaly v obdobi pozdniho stredoveku na sklonku 50. let 15. stoleti, kdy byl vztycen novy vysoky a strmy krov valbove strechy, jak jej ukazuje Willenbergova veduta mesta z pocatku 17. stoleti. Fragmenty tohoto krovu jsou dodnes zachovany v podkrovi stavajiciho klasicistniho krovu, ktery byl postaven v roce 1824, jak dolozila dendrochronologicka analyza. Zmineny stredoveky krov existoval prokazatelne od roku 1459 az do roku 1823/4, coz odporuje podobe kostela v iluminaci Kutnohorskeho gradualu z pocatku 90. let 15. stoleti, na niz je zobrazen s vysokou stanovou strechou. Vzhledem k zjistenym a dukazy potvrzenym skutecnostem je nyni jasne, ze zobrazeni v dobe vzniku neodpovidalo skutecnosti. Z hlediska utvareni obou vezi zapadniho pruceli je s velkou pravdepodobnosti vyloucen rovnez predhusitsky puvod stanove strechy.Pri pozdne goticke uprave interieru kostela, kdy byly rovnez opravovany jeho klenby, byla zaklenuta kaple v cele severni bocni lodi, pricemz v patre vznikla tzv. Charvatovska kruchta. Pritom byly zakryty jen o neco starsi pozdne goticke malby na vychodni stene lodi. Pozdne gotickou vymalbou byly opatreny i steny zaveru presbytare po stranach obou sanktuaru. Pro obdobi pozdniho stredoveku lze opravnene ocekavat vyraznou promenu mobiliare a dalsiho vybaveni kostela, jenz se stal vyznamnou bastou utrakvismu v Cechach.V renesancnim obdobi byla podstatnym zpusobem zmenena podoba severni veze, jejiz drevena hranolova stolice, stoupajici od 1. patra az do urovne zvonoveho podlazi, byla odstranena. Puvodne od urovne 1. patra nezaklenuta vez byla prepatrovana dvojici vlozenych krizovych kleneb. Presny duvod techto zmen neni zcela jasny, podle vypovedi pisemnych pramenu trpela vez statickymi poruchami v dusledku zvoneni novym, v roce 1478 nove porizenym velkym zvonem zvanym ?Vorel". Poruchy se projevovaly trhanim obvodoveho zdiva, coz je v dobovych pisemnostech stale a znovu opakovano.Dalsim zasahem, jenz pozmenil jeho stredovekou podobu, bylo jiste v dusledku starych statickych poruch sneseni gotickych kleneb v sakristii a pokladnici v patre, pricemz sem byly vlozeny nove valene cihelne klenby s typickou renesancni stukovou vyzdobou. Hrebinkova klenba sitoveho rastru v pokladnici nad sakristii je snad aluzi na puvodni klenbu zebrovou. Zpevnujici nizke vyzdivky mezi operaky po jizni strane kostela a v zaveru presbytare jsou v tomto obdobi rovnez vysledkem snahy o staticke zabezpeceni kostela.Rane barokni perioda dejin kostela zapocala odstranenim starsiho utrakvistickeho vybaveni kostela. Kostel byl postupne zarizovan novym mobiliarem, zejmena oltari ze soukromych nadani. Velky hlavni oltar byl postaven v roce 1678/9. V kostele byly postupne zrizovany krypty, z nichz nejvetsi se nachazi pod zapadni polovinou presbytare, pricemz zasahuje az do lodi. Byla zalozena v roce 1661. Dalsi ze 17. i 18. stoleti se nachazeji v obou bocnich kaplich, v jizni vezi a na dalsich mistech lodi.Vyznamnou zmenou v siluete kostela znamenalo zrizeni nove strechy severni veze v roce 1698. Pred stavbou cibulove bane s lucernou byla odstranena starsi, patrne jeste goticka dlatkova strecha a ochoz, lemovany prolamovanym kamennym zabradlim.Na sklonku 17. stoleti byl zrizen novy severni vstup do kostela, pricemz puvodni byl zazden. Novy vstup pri severni vezi byl zakryt zdenou predsini, ktera byla dokoncena jiste do roku 1703, kdy se zminuje pokryvani jeji strechy. Predsin byla zborena a vstup do kostela zazden v roce 1892, kdy byl opet obnoven puvodni vstup v gotickem portalu, nachazejicim se v ose proti jiznimu.Podstatny zasah znamenalo rovnez prezdeni kleneb v jizni bocni lodi v roce 1709, patrne opet v souvislosti se statickymi problemy jihovychodni casti kostela. Tuto opravu dokladaji z cihel zdene pricne rubove pasy, ktere lze sledovat po cele delce jizni lodi. Pri opetovnem vyklenuti byla pouzita podstatna cast puvodniho cihelneho klenebniho zdiva i kamenickych prvku zeber a svorniku.K vyrazne novodobe zmene hmoty kostela doslo v souvislosti s velkym pozarem mesta v roce 1823, jenz znicil polovinu mesta. Pozar se kostelu sv. Jakuba sice vyhnul, coz doklada dobova grafika i literatura, podle niz byl kostel pred vetsi skodou zachranen tim, ze cast horici strechy strhli vojaci, ale presto byl vysoky pozdne stredoveky krov nasledne odstranen. Patrne z toho duvodu, ze krov se spalnou sindelovou krytinou byl prilis strmy pro polozeni palene tasky. Jak urcila dendrochronologicka analyza, v roce 1824 byl vystaven novy, polovicni vysky, jenz se dochoval dodnes. Nova strecha byla puvodne kryta dvojite kladenymi taskami bobrovkami, od roku 1865 az dosud bridlici.V polovine 19. stoleti bylo posunuto celo kruchty mezi vezemi a podklenuto valenou klenbou. V 70. a 80. letech 19. stoleti byl do znacne miry vymenen barokni mobiliar v lodi a nahrazen novogotickym. K regotizaci exterieru kostela bylo prikroceno na pocatku 90. let, kdy byly odstraneny zazdivky oken lodi, v nichz byly vymeneny kruzby. Barokni predsin severniho vstupu mela byt zbourana a vstup goticky upraven. Predsin byla zborena, ke zrizeni noveho portalu nakonec nedoslo, nebot byla vybourana zazdivka puvodniho stredovekeho vstupu ve druhem poli od vychodu (vstup na osu proti jiznimu portalu), odhalen puvodni kamenny hrotity portal a ten upraven.Dalsi vlna rekonstrukcnich praci zapocala ve 30. letech 20. stoleti, kdy byla upravovana severni vez a cely kostel zevne omitnut.Posledni, ale o to vyraznejsi stopu zanechala rekonstrukce, ktera zapocala v obdobi protektoratu v roce 1941 a koncila az po II. svetove valce v roce 1946. K nejvetsim zasahum patrilo prezdeni vetsiny klenebnich poli stredni lodi, obnova dosud zazdenych oken lodi a obou vezi, preklenuti zaklenku nekterych z nich, v interieru otluceni omitek a natazeni novych az do vyse podokenni rimsy a dalsi cetne stavebni i remeslne prace.Pres vsechny mladsi stavebni zasahy a rekonstrukce si chram sv. Jakuba ponechal podstatnou cast sveho stredovekeho vzhledu, jenz nejcitelneji narusuje pouze absence vysoke a strme valbove strechy, ktera se vypinala nad mestem a podle niz a vysoke severni veze byl kostel odedavna zvan Vysokym.
ER