PT Journal
AU Zizka, J
TI K pouzivani skruzovych konstrukci pro zastresovani hospodarskych budov
SO Pruzkumy pamatek
PY 2009
BP 162
EP 172
VL 16
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200902-0009.php
SN 12121487
AB V ramci oboroveho pruzkumu hospodarskych budov bylo zachyceno nekolik budov, kde strechu nese skruzova konstrukce. Ojedinelou stavbou je ovcin se sypkou ve dvore Darenice, postaveny mezi lety 1814-41. Strechy budovy maji zvoncovity tvar, vytvoreny skruzovymi krokvemi. Krov je tradicni se stojatymi stolicemi. Stavebnikem byl francouzsky knizeci rod Rohanu, ktery presidlil do Cech.Ve vzorove literature ze 2/4 19. stoleti, napriklad v J.P. Joendlove Venkovskem stavitelstvi, je uveden jiny typ konstrukce. Strecha je navenek sedlova nebo mansardova, ukoncena valbami. Krov tvori segmentove skruzove oblouky, osazene na ustupku zdiva pod kazdou krokvi. Nejcastejsi variantou jsou vysoke hrotite oblouky, vytvorene dvojici proti sobe postavenych segmentu. Tento typ byl urcen zejmena pro stavbu stodol. Variantne, zejmena pro strechy mansardove, byly navrzeny oblouky pulkruhove. Vyrezavane skruze de l?Ormeho konstrukce jsou dvouvrstve, spojene koliky. Krokve maji temer charakter dlouhych nametku.Realizovane priklady krovove konstrukce z hrotitych skruzovych oblouku byly dosud zjisteny na nekolika sypkach a stodolach. V Rymani v okrese Kladno stoji ve dvore jednopatrova budova sypky zastresena sedlovou, valbami ukoncenou strechou. Strechu nese skruzova konstrukce ve tvaru hrotitych oblouku. Skruze jsou vyrezavane, slozene ze dvou vzajemne posouvanych fosen, spojenych koliky. Segmentove oblouky jsou nasazeny jiz na ustupku zdiva mezi prizemim a patrem. Nad urovni pozednice jsou na segmenty osazeny stropni tramy patra. Osazeni stropni konstrukce na skruzove oblouky je zcela ojedinele.Hrotite skruzove oblouky nesou i strechu sypky v Sulejovicich v okrese Litomerice. Skruzovou konstrukci zde navic podporuji stojate stolice.Ve dvore Cabelice u Kacova v okrese Kutna Hora stoji dvoukridla stodola Jeji sedlovou, valbami ukoncenou strechu nesou vysoke hrotite skruzove oblouky. Oblouky jsou osazeny na masivnim soklu, v miste vjezdu pak na tramove vymeny. Na narozich jsou zkracene segmenty zapusteny do diagonalnich skruzi. Tuhost konstrukce stejne jako v Rymani zajistuji klestiny, ktere spojuji segmenty s pozednicemi. Krov cabelicke stodoly je velmi vernou aplikaci Joendlova vzoroveho navrhu.Ve dvore v Podbradci v okrese Litomerice se dochovala stodola zastresena sedlovou strechou s polovalbami. Strechu nesou skruzove hrotite oblouky. Podelne ztuzeni zajistuji ondrejske krize, spojene s podelnymi vaznicemi. Skruze jsou opet dvouvrstve z fosen spojovanych koliky. Jednotlive dvouvrstve segmenty nejsou vsak tak peclive vyrezane jako v Cabelicich. Jsou tvoreny primymi useky prekladanych a posouvanych fosen.Usek kruznice zde tedy nahradil mnohoboky utvar, na prvni pohled temer nepostrehnutelny.Na dvojici staveb byla zjistena aplikace konstrukce na strechu mansardovou. Na budove staji v Horelicich v okrese Praha ? zapad a obytne budove pivovaru v Bustehrade v okrese Kladno nesou mansardove strechy opet vysoke hrotite oblouky. Konstrukce jsou blizke Rymani a Cabelicim. Konstrukce s pulkruhovymi oblouky, znama ze vzorove literatury, nebyla vsak nikde zachycena.Zajimava aplikace skruzi, ktere nesou mansardovou strechu, se dochovala na male hospodarske budove u byvale zelezarske huti v Nizboru v okrese Rakovnik. Hrotite skruzove oblouky zde nejsou pod kazdou krokvi, ale maji funkci plnych vazeb, na ktere jsou osazeny vaznice.Ryman, Cabelice, Horelice i Bustehrad nalezely k cisarskym soukromym statkum. Lze tedy predpokladat, ze skruzove krovy na techto budovach vznikly ve stejnem obdobi, nejspise nekdy nekdy ve 40. letech 19. stoleti nebo kolem roku 1850. S velkou pravdepodobnosti jsou dilem stejneho stavitele, respektive tesarskeho mistra. Autora vsak nezname. Vsechny charakterizuji peclive vyrezane de l_ Ormeho skruze, slozene z dvou vrstev, spojenych koliky. Konstrukce se navenek tvarove neprojevuje.V 60. letech 19. stoleti byla v Cechach jiz znama Emyho skruzova konstrukce z vrstvenych ohybanych prken. Publikovany byly navrhy na mansardovou strechu, nesenou touto konstrukci. Priklad tohoto reseni vsak nebyl v terenu dosud zjisten.Na sklonku 19. stoleti a pocatku 20. stoleti byly hledany nove konstrukcni soustavy drevenych krovu. Predevsim slo o vytvoreni konstrukce, umoznujici zastresit velke rozpeti prostoru industrialnich staveb. Pro tento ukol byly zrejme nejvhodnejsi obloukove konstrukce, navazujici na tradicni konstrukce z vyrezavanych skruzi i vyuzivajici principu Emyho skruze. V industrialnim stavitelstvi dosla zrejme nejvetsiho uplatneni konstrukce tesarskeho mistra P. Stephana z Dusseldorfu. P. Stephan vytvoril obloukove prihradove nosniky s pasnicemi z vyrezavanych de l?Ormeho skruzi spojenych priclemi v podobe rady ondrejskych krizu. Paty konstrukce byly vyztuzeny plnym sikmo kladenym bednenim. Nizke pasnice umoznily pouzit delsi prkna. Jednotlive casti techto obloku ( vazniku) byly spojeny hrebiky a srouby s hmozdiky. Zatimco pro zastreseni tovarni haly nejcasteji postacil nizky oblouk, tedy segmentove nosniky maleho vzepeti ulozene na podpory, pro zemedelske stavby mela zasadni vyznam velikost skladovaciho prostoru v podstresi. Vyznamnym prikladem verne aplikace Stephanovy konstrukce je stodola ve Voderadkach v okrese Praha ? vychod, kterou v roce 1927 navrhl a realizoval architekt Kasal z Jindrichova Hradce. Stodola obdelneho pudorysu, siroka 26 m, ma lomenou strechu, v rezu ve tvaru hrotiteho oblouku, na jedne strane ukoncenou valbou. Konstrukce je slozena ze dvou proti sobe postavenych segmentovych nosniku Stephanovy konstrukce, tvorici tak vysoke hrotite oblouky.Variantni reseni teto konstrukce bylo v roce 1932 uplatneno pri zastreseni starsi dvoutraktove staje ve dvore v Kolci v okrese Kladno. Pulvalcovou strechu o rozpeti 22 m zde nesly skruzove oblouky prurezu ?I?. Konstrukcne byly provedeny jako kombinace vyrezavane a ohybanych skruzi. Na obloky byly osazeny vlasske krokve s bednenim.K navratu techto konstrukci do zemedelskeho stavitelstvi doslo kolem roku 1960. Zejmena ve vychodnich Cechach bylo zachyceno nekolik staveb stodol ( kolen) a chlevu, zastresenych strechami hrotiteho tvaru, nesenych skruzovou konstrukci. Segmenty, spojene ve vrcholu v hrotity oblouk, maji prurez ?I? s ohybanymi pasnicemi spojenymi vyrezavanymi skruzemi. Spojovacim materialem jsou stejne jako ve Voderadkach a Kolci hrebiky a svorniky. Prikladem muze byt stodola ve Vrbici v okrese Jicin.Uvedeny prehled konstrukci skruzovych krovu, vychazejici s dosud zjistenych prikladu a porovnanych s dostupnou odbornou literaturou, je pokusem vice priblizit podobu a varianty tohoto typu konstrukce, ktery se v zemedelskem stavitelstvi nahodile vyskytoval v prubehu vice nez sta let. Muze tak byt podkladem i podnetem pro dalsi badani a provedeni podrobne dokumentace techto pozoruhodnych konstrukci.
ER