PT Journal
AU Zizka, J
TI Stodoly vrchnostenskych dvoru v Cechach od 16. do konce 19. stoleti
SO Pruzkumy pamatek
PY 2010
BP 3
EP 42
VL 17
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201001-0002.php
SN 12121487
AB Od roku 1996 probiha plosny a oborovy vyzkum panskych hospodarskych dvoru na byvalych panstvich v Cechach. Mezi hlavni budovy hospodarskych dvoru vzdy patrily stodoly - stavby slouzici k ulozeni a naslednemu vymlaceni sklizeneho obili. Vzhledem k mnozstvi dokumentovanych dvoru, mame dnes alespon zakladni predstavu o podobe vice jak jednoho tisice velkych stodol byvalych velkostatku.Kazda stodola obsahovala dve zakladni casti. Vlastnim skladovacim prostorem je perna, ve ktere se ukladalo nevymlacene obili. Skladovaci prostory byly nazyvany i jinak - napriklad zaten, nebo ve starych baroknich popisech "zadeni". Pro manipulaci a mlaceni obili slouzil mlat - prostor opatreny vraty. Na mlat vjel vuz a nalozene obili bylo ukladano do perny. Ve vhodne dobe na mlatu probihalo mlaceni obili cepy, zrno se odnaselo na sypku a slama ukladala k dalsimu pouziti, zejmena pro podestylky v chlevech. Tento zakladni pracovni cyklus vyzadoval pochopitelne co nejvhodnejsi razeni obou prostor a rozmery odpovidajici pozadovane kapacite, co nevhodnejsi manipulaci, velikosti vozu atd. a odpovidajici stavebni upravy a vybaveni. V ceskem prostredi bylo vzdy obvykle pricne razeni mlatu a peren vedle sebe po delce stodoly. Velikost stodoly vzdy zavisela na velikosti poli prislusnych ke dvoru. V prubehu 19. stoleti byly publikovany vypocty, slouzici k navrhu objemu stodoly, ve vazbe na mnozstvi sklizeneho obili. Sirka perny, ktera byla jednak odvisla od konstrukcniho reseni zastreseni a ucinnosti pricneho provetravani se pohybovala cca od 10-13m. Hloubku perny ve smeru podelne osy stodoly do znacne miry urcovala manipulace pri ukladani a mlaceni obili i konstrukcni reseni krovu.Dukladne provetrani zajistovaly nejcasteji ruzne upravene vetraci sterbinove pruduchy, menici se s celkovou stavebne architektonickou podobou stodol i z novymi poznatky o zpusobu skladovani polnich plodin. Vetraci system v obvodovych stenach doplnovaly pomerne velke otvory ve stitech. Podstresi, jak dokladaji dochovane priklady i stare popisy provetravaly vikyre. Nejpozdeji od druhe ctvrtiny 19. stoleti se na hrebeni strechy objevuji parniky - ruzne resene kominy na hrebenu strechy. Idealni system fungoval tak, ze pruduchy ve stenach byl nasavan vzduch a vlhke vypary odvadely dymniky. Na rozhrani mlatu a perny se zrizovala drevena pazeni, vysoka cca 1,2 - 1,5 m, zvana oplotne, ktera branila predevsim k rozstrikovani obili pri mlaceni. U rady stodol bylo nad mlaty patro, ktere jednak slouzilo k lepsi manipulaci pro ukladani obili v prostoru krovu a jednak zvysovalo kapacitu stodoly.Mlaty byly z duvodu lehci manipulace s vozy ve vetsine pripadu prujezdne s dvojici ven oteviravych dvoukridlych vrat proti sobe. Sirka a vyska vjezdu, tedy i sirka mlatu odpovidala velikosti nalozeneho vozu. Podlaha, vyvysena nad uroven podlahy peren, musela jednak bez deformaci unest nalozeny vuz a jednak umoznit snadne mlaceni obili. Necasteji byla konstruovana jako peclive na podkladni vrstve provedena hlinena mazanina, vyjimecne jsou zminovany drevene fosnove podlahy nebo dlazby.Konstrukce krovu pochopitelne odpovidala dobe vzniku. Vzhledem k tomu, ze prostor stodoly byl zaplnen obilim vcetne temer celeho prostoru krovu. melo vyznam co nejvetsi uvolneni prostoru. Sloupky podporujici vazne tramy tedy byly pouze pod plnymi vazbami zejmena pak po bocich mlatu, kde soucasne umoznily zrizeni stropu na mlatem a osazeni oplotni.Stodoly slouzily i k ukladani jinych plodin, napriklad lustenin, nebo krmiva -sena. Bez archivniho pruzkumu soustredeneho na hospodarstvi panstvi nelze tyto stodoly jednoznacne odlisit. Pod jednou zpravidla krajni pernou byl temer vzdy sklepni prostor, ktery slouzil k ukladani mlecnych vyrobku, zeleniny nebo brambor.Z evropskeho prostredi jsou znama jina usporadani stodol, v Cechach vyjimecna, ktera zname predevsim z literatury. V nemeckem prostredi byl zrejme castejsi typ stodoly s podelnym mlatem nebo mlaty, pripadne v kombinaci s mlatem pricnym. Anglickymi byly nazyvany stodoly polygonalniho pudorysu peren s mlaty po stranach.Ve dvorech se dochovaly stodoly ruzneho stari. Podarilo se zachytit existenci nekolika prokazatelne renesancnich stodol, dosud stoji rada stodol baroknich, velke mnozstvi stodol je vysledkem modernizace dvoru v prubehu 19. stoleti. Nasleduji shrnuti vychazi z charakteristiky vybranych stodol z rady panstvi v Cechach.Stodoly ve dvorech velkostatku mely bezne dva nebo tri mlaty, tedy tri respektive ctyri perny. Stodoly o jednom strednim mlatu se dvema stejnymi pernami po stranach se vyskytuji vyjimecne, nebo ve dvojicich v kombinaci se sypkou. Velikost odpovidala vymere poli, respektive predpokladanemu vynosu obili. Mene caste tedy byly stodoly o ctyrech mlatech, zcela vyjimecne pak stodoly o peti nebo sesti mlatech, ktere staly pouze ve dvorech s nejvetsi vymerou polnosti. V teoreticky optimalni uprave mela stredni perna, pristupna z obou stran, dvojnasobne rozmery, nez perny krajni. Zrejme z praktickych duvodu byl pouzivan i pomer 2:3 nebo dokonce 1:1.Bezna barokni zdena stodola, zastresena sedlovou strechou, ukoncenou polovalbami nebo valbami, vyjimecne strechou mansardovou, mela plne obvodove steny. Vjezdy na mlaty mely rovna drevena nadprazi, nad kterymi primo probihala pozednice. Vysku obvodovych sten tedy casto urcovala vyska vjezdu. V pripade vysazeni rimsy byl rimsovy profil v useku nad nadprazim vjezdu proveden ve dreve, zdene vysazeni vyzadovalo urcitou nadezdivku nad prekladem. Bezne zrejme bylo i ukonceni fasad rytmem profilovanych zhlavi vaznych tramu, nebo kratcat. Pomerne vyjimecne byly v lici osazene kamenne portaly vjezdu, pripadne portaly vytvorene v kombinaci kamennych stojek a z omitky vytazene archivolty na cihelnem zaklenku. Mene casto nez rovna nadprazi a jak se zda spise v pokrocilejsim 18. stoleti, se objevuji pulkruhove az stlacene sklenute vjezdy s vyzdivanym ostenim odsazenym od lice fasady v ploche nice pro vrata se stlacene segmentovym zaklenkem nebo opet s rovnym nadprazim.Beznym vetracim otvorem barokni stodoly byl uzky neprilis vysoky sterbinovy pruduch, prochazejici ve stejnych dimenzich celou tloustkou zdiva. Ochranu proti pronikani srazkove vody a bezpecnost proti zharstvi zajistovalo pudorysne zalomeni. Zda se ze pomerne casto mel pruduch pudorys rozevreneho "V", kde dve casti sviraji ruzne velky ostry nebo tupy uhel. Sikme osteni sterbiny zacinalo jiz v lici steny. Zrejme bezne bylo i dvojnasobne pravouhle zalomeni. Bohatsi variantu ukazuje stodola v planu dvora v Jagerove skicari, kde jsou vetraci sterbiny dvojnasobne zalomeny v ostrych uhlech. Dulezita byla i vyska nad terenem. Dalsi variantou byla sterbina resena jako okno v interierove segmentove sklenute nice, nebo sterbina uprostred oboustranne spaletovaneho otvoru. V tretim pripade byl vetraci otvor pojiman jako vysoko umistene nizke lezate obdelne okenko s ostenim v interierove nice se sikmymi spaletami. Stodola pak byla navenek podobou otvoru do znacne miry sjednocena s ostatnimi budovami. Vyskytovaly se i kombinace techto reseni. Pomerne vzacne jsou sterbiny s masivnim dubovym ostenim. Zvolenou podobu vetrani zrejme ovlivnovaly mistni zvyklosti i zvyklosti stavitelu. Na fasadach se nejcasteji uplatnilo ilusivni malovane cleneni - lizeny po bocich vjezdu a na narozich, propojene pasy, sambrany kolem vetracich pruduchu. V rade pripadu bylo cleneni vytazeno z omitky, nekdy v bohatsi podobe, napriklad s pasovou rustikou.Strechy nesly v baroknim obdobi nejcasteji hambalkove krovy s lezatymi stolicemi podle rozpeti pripadne doplnene vesadly a dalsim patrem hambalku. Krovy ze 17. stoleti doplnuji stredni stojate stolice. Vzhledem k pozadavku na prostor a manipulaci s obilim byly vazne tramy, podporovane sloupky, pouze v plnych vazbach, v jalovych byly kratcata. Pocet plnych vazeb take do znacne miry limitoval delku peren. Podel mlatu byly vzdy plne vazby. Dolni stolice podporujici vazne tramy nesly pripadne stropy nad mlaty a byla do nich zapustena konstrukce oplotni. Vyjimecne mely sloupky u mlatu bohatsi profilaci hlavic a patek, ktera odpovidala byla jinak casta u sloupku podporujicich pruvlaky v sypkach. Koncem 18. stoleti se prostor podstresi jeste uvolnuje zkracenim hambalku na kratcata do vymen mezi hambalky v plnych vazbach. Podstresni prostor provetravaly rady vikyru, v baroknim obdobi prevazne pultove.V rade baroknich dvoru staly stodoly roubene, pripadne stodoly se zdenymi piliri a roubenymi vyplnemi. I u dvoru velkostatku byl zaznamenan i typ stodoly s polygonalne ukoncenymi pernami.Stavebni zvyklosti z doby barokni pretrvavaly jeste v prubehu prvni ctvrtiny 19. stoleti. Na sklonku 20. let dochazi u zdenych stodol zejmena pod vlivem publikovanych vzorovych navrhu ke zmenam. Plna silna stena je postupne vice nebo mene nahrazovana pilirovou konstrukci s vyplnovym zdivem. U vetsiny stodol ze 30. - 40. let 19. stoleti je vsak obvodove zdivo stale tak silne, ze umoznuje provest vetraci sterbinove pruduchy v pudorysne dvakrat zalomene podobe. Dale se vyskytuji i sterbiny pudorysne zalomene v tupem uhlu. V teto dobe i v dobe pozdejsi se vsak od barokniho typu lisi tim, ze kratky usek osteni je vzdy kolmy k lici steny. Vyjimecne lze zaznamenat i sterbiny kalhotoveho pudorysu, kdy jedna vnejsi sterbina sikmym zalomenim prechazi na dve vnitrni sterbiny. Steny zesiluji polopilire vystupujici do interieru. Zesileni je nekdy omezeno pouze na ramovani vjezdu. Ve druhe ctvrtine 19. stoleti tedy jeste nelze mluvit o typicke pilirove konstrukci s vyplnemi. Fasady cleni v padla obdelna, pripadne segmentove sklenuta pole. Specifickou skupinu tvori stodoly s fasadami clenenymi pulkruhove sklenutymi poli, ktere se stridaji z uzkymi poli obdelnymi, respektive se sdruzenymi lizenami. Vyjimecne je i cleneni fasad slepou stlacene sklenutou arkadou. Pruduchy v osach poli narustaji do vysky, pripadne jsou zdvojovany. Vetraci system doplnuji otvory ve stitech, v zakladnim tvaru vetsinou vychazejici z termalniho okna. Postupne se objevuje vypln z cihelne mrizoviny. Vjezdy maji vzdy segmentove nebo ploche stlacene zaklenky. Architektonicke cleneni fasad vpadlymi poli doplnuje kvadrova nebo pasova rustika, narozi nekdy zduraznuje bosaz. Stodoly maji bohatsi profily hlavnich rims klasicistniho charakteru s vyrazne vysazenou deskou. Vpadla pole, clenici fasady nekterych stodol z poloviny 19. stoleti, maji charakter slepe arkady se rimsovymi hlavicemi v patach archivolt. Rada naznaku ukazuje, ze fasady mnoha stodol byly v prubehu 20. stoleti zbaveny architektonickeho cleneni.Vetrani pomoci pasu drobnych otvoru v podrimsi bylo pred polovinou 19. stoleti zcela vyjimecne a souvisi zrejme z cizimi snad bavorskymi vlivy. Ve druhe ctvrtine 19. stoleti se stale vyskytuji stodoly se zdenymi piliri a roubenymi vyplnemi.Strechy stodol, stavenych ve 30 a 40. letech 19.stoleti, nesly vesmes nadale hambalkove krovy s lezatymi nebo stojatymi stolicemi. Tyto konstrukce pretrvavaji do poloviny 19. stoleti. Z uspornych a prostorovych duvodu jsou zde vsak hambalky v jalovych vazbach casto reseny jako kratcata do vymen. U krovu s vetsim rozpetim doplnuji lezate stolice stredni vesadla. Na prikladu postupne vystavby datovanych stodol ze 40. let 19. stoleti na panstvi Kopidlno je mozne sledovat prechod od lezatych stolic ke krovum se stojatymi stolicemi. Tento poznatek vsak zrejme nema nebo nemusi mit obecnou platnost. Pro volbu typu krovove konstrukce mohla byt rozhodujici co nejvetsi a nejsnazsi vyuzitelnost prostoru podstresi. Z tohoto hlediska pak mely nespornou vyhodu stolice lezate.Pozadavky na volny prostor podstresi, vhodny pro hospodarske budovy, dobre splnovala krovova konstrukce, navrzena tesarem Michaelem Rankem. Pro velke stavby stodol mela Rankova konstrukce krovu dalsi vyhody, zduraznovane samotnym stavitelem. Predevsim slo o usporu dreva a tedy penez a v neposledni rade o zmenseni dusledku pozaru, kterym byly stodoly potencionalne ohrozeny podstatne vice, nez ostatni hospodarske budovy. Zda lze nekterou z rady dochovanych krovovych konstrukci stodol, realizovanych podle jeho vzorovych variant krovu, datovat jiz do 30. a 40. let 19. stoleti, nelze bez rozsahle dendrochronologickeho pruzkumu rici. V 50. a 60. letech pak bylo pouziti Rankova krovu pro zastreseni stodol temer bezne a zda se ze mohlo prezivat az do 70. let. 19. stoleti. Ve vetsine pripadu slo o nejbeznejsi variantu se sikmymi sloupy s rozperou, zpravidla s dvojici vaznic, rovnobeznych s krokvemi. Vaznice s osou kolmou k rovine strechy charakterizuje i dalsi soudobe krovove konstrukce, ktere byly pouzity pri zastresovani nekterych stodol. Nejzajimavejsi jsou zejmena aplikace Joendlova navrhu krovu stodoly, publikovaneho v roce 1829, kde jsou dvojice takto umistenych vaznic rozepreny velkymi pricnymi ondrejskymi krizi. Spodni vaznice pritom nesou vysoke sikme sloupy, opirajici se o zdene sokly pri pate zdiva. Druhym typem je konstrukce "na kozu", kdy vaznice podpiraji sikme sloupy kolme k rovine strechy tedy smerujici kolmo ke stredu vazneho tramu. Toto reseni muze vychazet z Rankova navrhu krovu pultove strechy. Vzhledem k tomu, ze sloupy v tomto pripade prekazely pri ukladani obili, se s timto resenim setkavame spise vyjimecne, pripadne pak v kombinaci se stojatymi stolicemi.Stodoly, stavene ve treti ctvrtine 19. stoleti, maji typickou pilirovou konstrukci, s piliri propojenymi segmentovymi pasy. Mezi pilire jsou casto vlozeny vyplne male tloustky, ktera jiz provedeni pudorysneho zalomeni vetraciho otvoru neumoznuje. Do vpadlych poli se tedy ze strany interieru pridavaji dute pilirky s vetracimi otvory nebo pruduchy, vyuzivajicimi kominoveho tahu. Stejne jako po zbytek 19. stoleti se vsak stavi stodoly s masivnejsimi vyplnemi s pudorysne pravouhle zalomenymi sterbinami. Architektonicke cleneni vpadlymi poli je tedy obdobne resenim z prvni poloviny 19. stoleti s tim, ze vpadla pole nemusi navenek tvarove odpovidat prubehu pasu. Fasady nekterych stodol cleni vysoka slepa segmentove sklenuta arkada, pripominajici architekturu soudobych budov chlevu. 80) V architektonickem cleneni setrvava rustika, pripadne bosaz. Postupne se objevuji romanticke prvky a kombinace omitanych ploch s reznymi architektonickymi clanky. Z reznych cihel jsou vysazeny jsou lizeny, slepa arkada, prvky stitu. Tento zpusob cleneni vsak charakterizuje zejmena stodoly, postavene v posledni ctvrtine 19. a na pocatku 20. stoleti. Pozornost je venovana ramovani vetracich sterbin a otvoru ve stitech. V teto dobe je konstrukce obvodovych sten nadale pilirova se slabsim vyplnovym zdivem. Jeho tloustka vsak opet umoznuje pravouhla pudorysna zalomeni otvoru. Vysoke sterbiny,ke sklonku stoleti casto sdruzene, jsou umisteny v tradicni poloze v osach poli. U sdruzenych sterbin se vyskytuji se ruzne kombinace pudorysneho zalomeni. Napriklad trojnasobne sdruzene sterbine ve fasade odpovidaji dve sterbiny v interieru. Sterbiny v kazdem poli jsou tedy vzajemne propojeny. Pudorysne Zalomeni pri tom muze byt smerem k ose sdruzene sterbiny nebo opacne. Stabilitu zdiva u vysokych sterbin zajistuje prevazani cihelnymi rozperami z jednotlivych cihel, provedene v urcitem rytmu, napriklad v kazde sedme nebo osme vrstve. Vetraci system se pak u rady stodol v teto dobe presunul do horniho oslabeneho pasu zdiva. Odvetrani radou otvoru v tomto pasu, kde vzhledem k vysce nad terenem nebylo pudorysne zalomeni nutne, bylo uzivano i pri stavebnich upravach starsich stodol. Stavebne jde o obdobu provetrani picniku nad chlevy. Vyskytuje se rovnez kombinace vetrani ve spodni a horni casti zdiva, vyuzivajici proudeni vzduchu v prostoru stodoly, nebo kominoveho efektu. Pri kombinovanem reseni s dvema radami vetracich otvoru nad sebou, jsou v dolni casti sterbiny pudorysne zalomeny, v hornim pasu slabsiho zdiva pak maji primy prubeh.Zvlastni skupinu tvori vyplne mezi piliri provedene z cihelne mrizoviny, ktere jiz navrhl J. P.Joendl. Cihelna mrizovina nasla zrejme vetsi oblibu ve druhe polovine 19. stoleti. Krome cihel byly pouzivany i keramicke trubky. Mrizovina byla pripadne uplatnena pouze v pasu v podrimsi. Ozdobna reseni, provedena z tvarovek byla u stodol velkostatku spise vyjimecna. Na konci 19. a pocatku 20 stoleti se objevuji ruzne geometricke sestavy drobnych ctvercovych otvoru. V literature uvadeny priklad stodoly, kde vyplnove zdivo je pudorysne vydute smerem do interieru, tedy vuci tlaku ulozeneho obili vyuziva klenboveho efektu, nebyl v terenu zachycen.Zrejme jiz od 70. let 19. stoleti je bezne pouzivan krov, kde vaznici nesou stojate stolice, propojene masivni klestinou v urovni vaznice. Od osmdesatych let 19. stoleti byly bezne prevysene lezate stolice, zachovavajici v prostoru stodoly volny prostor, provadene ve trech neprilis odlisnych variantach. Dlouhe sikme sloupy se v prvni variante opiraji o vazne tramy ulozene na koruny polopiliru obvodoveho zdiva pri pate tenci nadezdivky s vetracimi otvory. Konstrukce stahuji klestiny pod vaznici, pripadne propojene s kratkymi vesadly a klestiny propojujici sloupy s pozednicemi. Vazne tramy, podporovane sloupky s pasky jsou tedy v kazde plne vazbe. V druhe, a to pomerne caste variante, se dlouhe sikme sloupy vazeb v pernach opiraji o drevene paty zakotvene do zdenych soklu pri pate obvodoveho zdiva. Do patecniho kusu je zaroven zakotven svisly sloupek, opirajici se obvodovou zed nebo pilir. Sikme a svisle sloupky propojuji klestiny a vytvareji tak pevne trojuhelne vazby. Podel mlatu jsou pak ulozeny vazne tramy, podporovane stojatou stolici, do kterych jsou zacepovany zkracene sikme sloupy. Podobna, ale bez svislych sloupku pri zdi, je i varianta treti.V prubehu 19. stoleti se nadale na strechach vyskytuji vikyre - nejcasteji rady volskych ok nebo pasove pultove vikyre s nabehy. Nejpozdeji od druhe ctvrtiny 19. stoleti doplnuji vetraci system parniky. Parniky, nasazene na hrebeny strech a odvadejici vypary z podstresi, mely radu podob. Casto byly jednoduche konstrukce, vyzdene z cihel, nebo casti tasek primo na krytine s otvory na bocich, nebo jednoduche tesarske konstrukce s bednenou vyplni. K nejvetsim patri parniky drevene ramove konstrukce, obdelneho pudorysu se sedlovymi striskami, na vsechny strany otevrene otvory se zaluziovymi vyplnemi. Sve uplatneni zde nasli i ruzne specielni cihlarske a kamenicke vyrobky v podobe ozdobnych ventilacnich hlavic. U nekterych stodol z prelomu 19. a 20.stoleti zajistovaly odvetrani pouze velke parniky.K pernam stodol byly nekdy z nadvorni strany jiz od 18. stoleti prisazovany rezarny. V dochovanych prikladech maji rezarny podobu drobnych obdelnych staveb, zastresenych pultovou strechou. Vzacne byly rezarny polygonalniho pudorysu se zentourem, stavene zejmena kolem poloviny 19. stoleti.Pod krajni pernou, vyjimecne pod pernou mezilehlou byl temer vzdy zrizen sklep. Podle situace ve dvore lze predpokladat, ze slouzil predevsim k uskladneni mlecnych vyrobku. Od 19. stoleti slo bezne o sklep na brambory. Sklepy casto vyuzivaji terenni konfiguraci. Na prvni pohled se projevuji vstupem vesmes s kamennym portalem, umistenym po boku vjezdu na mlat, nebo z celni strany perny. V interieru vystupuje uroven rubu kleneb casto nad uroven podlahy mlatu a perna ma tedy vyvysenou podlahu. V 19. stoleti je bezne zaklenuti sklepa ctyrmi poli ceskych kleneb do pasu, vybihajicich ze stredniho pilire, tedy zpusob, ktery odpovida Joendlovu vzorovemu navrhu.Temer ve vsech hospodarskych dvorech v Cechach, az na vyjimky, stala tradicni stodola obdelneho pudorysu, vytvoreneho pricnym razenim mlatu a navazujicich peren. Mezi vyjimky patri stodoly s podelnymi mlaty, zachycene dosud pouze na schwarzenberskych panstvich a stavene na sklonku 19.stoleti. Ve vsech pripadech ma stodola pseudobazilikalniho rezu stredni dlouhou pernu s mlaty po bocich, pripadne kombinovanymi se strednim mlatem pricnym. Perna je vzdy zdena, podelne mlaty mohou mit jednodussi - hrazdene konstrukce. V nasem prostredi je pak zcela vyjimecna stodola anglickeho typu s dvojici velkych polygonalnich perem osmibokeho pudorysu s mlaty po bocich, postavena ve 30. letech 19. ve dvore v Cernousich u Frydlantu. Ze sedesatych let 19. stoleti pak pochazeji dve stodoly s centralnim osmibokym mlatem na ktery navazuji obdelna kridla peren.Stodoly tedy patrily k nejvetsim hospodarskym stavbam. Jejich stavebni reseni bylo predevsim podrizeno vhodnemu uskladneni sklizeneho obili a jeho vymlaceni. Pres ucelove stavebni reseni byla vzdy venovana pozornost i architektonickemu reseni fasad. Velky vyznam melo provedeni tesarskych konstrukci, zejmena krovu, ktere nesly vysoke strechy. Hledani uspornejsiho reseni u rozmernych strech stodol a co nejvetsi vyuzitelnost jejich prostoru mohla do urcite miry ovlivnit vyvoj krovovych konstrukci, nebo rozsireni nekterych typu krovu.Podrobna zjisteni o podobe a stavebnich dejinach stodol mohou prinest standardni stavebne historicke pruzkumy, kterym bude predchazet podrobne zamereni. Predpokladame, ze stodolam bude venovana pozornost v ramci zpracovani pruzkumu zameckych arealum a dvoru. Lze si jen prat, aby zpracovatele techto pruzkumu nasli v teto praci urcitou praktickou pomucku a soucasne prispely k prohloubeni nebo rozsireni zde uvedenych poznatku.
ER