PT Journal
AU Fechnerova, E
TI Kostel sv. Jiri v Chribske. Prispevek k poznani sakralni architektonicke tvorby doby renesance v severnich Cechach
SO Pruzkumy pamatek
PY 2010
BP 59
EP 74
VL 17
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201002-0005.php
SN 12121487
AB Specificky zabarvena architektonicka tvorba 2. poloviny 16. a pocatku 17. stoleti v severnich Cechach byva obecne nazyvana saskou (ci severoceskou) renesanci, byt tento pojem dosud nebyl dostatecne a jednoznacne vymezen. Vznik nekolika vyznamnych center tohoto stavebniho cineni na nynejsim Ustecku a Decinsku souvisel s prichodem saskych slechtickych rodin, ktere na nove zakoupenych panstvich budovaly sva sidla. Vedle rady profannich staveb vznikaly v tomto obdobi samozrejme i novostavby a prestavby sakralnich objektu, z nichz nejznamejsi je trojice kostelu v udoli Labe mezi Ustim nad Labem a Decinem (Valtirov, Svadov, Krasne Brezno). Pribuznou sakralni stavbou, ktera ovsem v tomto ohledu dosud unikala pozornosti odborniku, je kostel sv. Jiri v Chribske (okr. Decin). Ackoli jeho rozsahlou renesancni prestavbu z prelomu 16. a 17. stoleti zna regionalni vlastivedna literatura i soupisy pamatek, nedoslo zde v tomto ohledu - nepochybne z duvodu castecneho setreni puvodni podoby objektu mladsimi upravami - k blizsimu zkoumani. Predkladany prispevek shrnuje podstatne vysledky podrobneho archivniho a zakladniho terenniho pruzkumu. Jeho cilem je predevsim upozornit na tuto dosud takrka neznamou stavbu severoceske renesance a zaroven naznacit nektera vychodiska umeleckohistoricke analyzy, jejiz zpracovani vsak bude ukolem dalsiho badani.Mestecko Chribska (Kreibitz) lezi 21 km severovychodne od okresniho mesta Decin. Kostel sv. Jiri stoji na vyvysene terase nad potokem, asi 50 m severne od prostoru namesti. Na jihozapade a jihovychode jej obklopuji dve samostatna kridla barokni krizove chodby s kaplemi. Kostel je podelny, orientovany, s polygonalnim presbytarem a zapadni hranolovou vezi. Dispozicne se jedna o sinove trojlodi s prevysenou hlavni lodi. Ta je sklenuta valene se vstricnymi trojbokymi vysecemi, klenba je nesena osmibokymi piliri. Kostel je vybaven trojramennou emporou, vestavenou do bocnich lodi.Objekt prosel pomerne slozitym stavebnim vyvojem. Farni kostel je v Chribske poprve pripominan k roku 1352; jeho zalozeni lze klast s nejvetsi pravdepodobnosti do souvislosti s vrcholne stredovekou kolonizaci v prubehu 2. poloviny 13. stoleti. V roce 1460 byl odlit dodnes dochovany zvon; kostel tedy musel mit v teto dobe zvonici, jejiz podobu vsak nezname. Pro dobu pred renesancni prestavbou na prelomu 16. a 17. stoleti je dale hmotnymi prameny dolozena existence zdene plochostrope lodi, jejiz vznik klademe hypoteticky do souvislosti s vystavbou dvou spodnich podlazi veze snad nekdy v dobe kolem poloviny 16. stoleti (prozatim vsak neni vyloucen ani starsi puvod lodi). Pronikava renesancni prestavba kostela byla zapocata snad v roce 1596 a dokoncena jiste po roce 1605. Z teto doby pochazi klenuty presbytar a vychodni cast trojlodi vcetne empor. V roce 1649 byla dostavena vez do soucasne podoby a o dve desetileti pozdeji, v roce 1670, probehla dostavba klenuteho trojlodi na miste dosud plochostrope zapadni casti lodi. Posledni zasadni stavebni upravy, jejichz smyslem bylo zejmena sjednoceni vnejsiho vzhledu, probehly v letech 1899-1903. Tyto upravy, ktere se dotkly cleneni fasad, vzhledu jizniho schodistoveho rizalitu a oken lodi a v interieru vzhedu klenby, vyrazne zmenily podobu stavby, a to jak v exterieru, tak i v interieru. Pres toto znecitelneni bylo na zaklade dochovanych hmotnych, ikonografickych a pisemnych pramenu mozne ziskat pomerne spolehlivou predstavu o puvodni podobe renesancni vychodni casti stavby. Pruceli byla clenena melkymi lizenovymi utvary z reznych piskovcovych kvadru (zda je lze interpretovat jako imitaci opernych piliru, ci zda byly puvodne tektonicky propojeny - nejspise malovanymi - oblouky do podoby arkady, by mohl zodpovedet pouze restauratorsky pruzkum omitek). Narozni armatury z piskovcovych kvadru byly puvodne pohledove uplatneny a jejich tvar kamenicky upraven do pravidelne podoby pro dotazeni omitky. Klenba presbytare i hlavni lodi byla pred upravami na prelomu 19. a 20. stoleti pokryta sitovou hrebinkovou strukturou, napodobujici goticke zebrovi. Na zaklade techto znaku a dalsich podobnosti (dispozice) byla rozpoznana blizka pribuznost vychodni renesancni casti objektu k rozsahle prestavbe dekanskeho chramu sv. Jakuba Vetsiho v centru panstvi - Ceske Kamenici, probihajici v teze dobe (1604-05). Vedle nespornych spolecnych znaku vykazuji obe stavby ovsem take nektere markantni rozdily (podoba okennich a dvernich osteni, zakonceni osmibokych piliru, vyzdoba poprsni empory), coz otvira prostor pro - domnivame se - zajimave uvahy. Velmi pravdepodobny je podil stavitele chramu v Ceske Kamenici Petera Patzenhauera na stavbe chribskeho kostela; ve prospech teto souvislosti hovori archivni prameny. Pricina zminenych vyraznych rozdilu snad mohla tkvet v prani (a financnich moznostech) stavebniku, resp. dobrodincu. Zatimco v Kamenici byla stavebnikem mestska rada za prispeni zejmena majitelu panstvi - kamenickych Vartenberku, prestavbu kostela v Chribske financoval jeden z nejvyznamnejsich sklarskych podnikatelu v Cechach te doby - Martin Friedrich mladsi, majitel proslule sklarny v Horni Chribske. O nem je znamo, ze pusobil ve sluzbach braniborskeho kurfirta a s nejvetsi pravdepodobnosti take na rudolfinskem dvore; byl to zamozny muz nepochybne s velkym rozhledem, coz jiste mohlo ovlivnit podobu jim financovane stavby. Podcenovat vsak nelze jiste ani mozny vliv skoleni a invence provadejicich remeslniku. Obe stavby se hlasi k okruhu severoceskych sakralnich staveb tzv. saske (ci severoceske) renesance; ve srovnani se znamymi renesancnimi kostely v labskem udoli vsak vykazuji vyraznejsi odklon od konstrukcnich i vytvarnych principu gotiky.Pozoruhodna je dostavba trojlodi v roce 1670, na niz je patrna vyrazna snaha slohove navazat na stavajici stavbu, a to zejmena v interieru, kde byla dokonce rane barokni klenba opatrena siti omitkovych "zeber". I pres mladsi upravy pusobi interier dodnes na prvni pohled zcela jednotne a teprve pri pozornejsim zkoumani jsou patrne drobne rozdily v profilacich apod. Soubezne s uzitim jiz prekonanych forem, ve zrejme snaze dosahnout jednoty vnitrniho prostoru, je vsak dolozen vyrazny zajem investoru na stavebni inovaci, ktery pregnantne vyjadruje v dochovane smlouve se stavitelem Francescem Ceresolou uvedena formulace o tom, ze misto stavajicich (bezpochyby hrotitych) oken maji byt nova okna provedena "okrouhla na vlassky zpusob" (Rundt auf die Wellische Manir). Zmineny - okolnostmi vlastne vynuceny - konzervativismus spolu se zcela soubezne deklarovanou snahou o modernost nabizeji zajimavy vhled do pohnutek stavebnika.
ER