PT Journal
AU Razim, V
TI K pocatkum hradu Landstejna
SO Pruzkumy pamatek
PY 2011
BP 31
EP 70
VL 18
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201101-0003.php
SN 12121487
AB Hrad Landstejn lezi v jihovychodnim cipu Cech, pri samotne historicke hranici s Moravou a Dolnim Rakouskem. Nejen strategicky vyznamna pohranicni poloha je vsak pricinou badatelske pozornosti jiz od 18. stoleti. Landstejn patri k nejrozsahlejsim hradum v Cechach, se slozitym stavebnim vyvojem, jeho jadro se dvema hranolovymi vezemi a mohutnou obvodovou hradbou je vyjimecnou pozdne romanskou stavbou. Bezprostrednim zapadnim sousedem hradu, na opacne strane potocniho udoli, je drobna osada Pomezi (nemecky Markel, Markl), s romanskym kostelem sv. Jana Krtitele. Vse nasvedcuje tomu, ze slo puvodne o opevnene mestecko patrici k hradu. Doba a okolnosti vzniku hradu a Pomezi, jejich stavebni podoba v dobe romanske a jejich puvodce, stejne jako jejich vzajemny vztah, predstavuji hned z nekolika hledisek dulezite otazky. Ramcova shoda dosud panuje pouze v dobe vzniku hradu a kostela v Pomezi. Charakter zdiva, fragmenty jeho povrchove upravy a skromne se uplatnujici architektonicke prvky umoznuji klast jejich vystavbu zhruba do prubehu 1. poloviny 13. stoleti. Cilem studie bylo shrnout a revidovat dosavadni prameny a vypovidaci hodnotu romanske stavebni faze hradu. Hrad se dosud netesil vetsimu badatelskemu zajmu, nebot vyrazne utrpel necitlivou rekonstrukci na pocatku 80. let 20. stoleti.Hrad Landstejn zaujal severni konec nejvyssi casti zdaleka viditelneho hrbetu. Dve hranolove veze s mezilehlym palacem stoji za sebou na severojizni ose, primo na temeni konce hrbetu. Prostor vymezeny hradebni zdi prileha k zapadnimu boku uvedene trojice, a lezi tak v pomerne prudkem svahu. Zatimco jizni z vezi ma temer pravidelny obdelny pudorys, severni je vyrazne kosodelna. Tvar a natoceni druhe veze byly podmineny snahou co nejlepe ji prizpusobit prubehu severni casti hradby a orientaci kaple, kterou vez obsahuje. Dodnes je velmi dobre patrne, ze obe veze byly staveny jako solitery, k nimz se teprve nasledne, na sparu, pripojily jednotlive casti obvodove hradby a vnitrni zastavby. Pritom je zjevne povedomi stavitele hned na zacatku o tom, jak obvodova hradba nakonec vymezi svuj areal. Prozrazuje to napadne mensi mocnost tech obvodovych zdi vezi, ktere nejsou obraceny do hradniho exterieru. Tyto vlastnosti stavby a terenu umoznuji zaver, ze stavba kamenneho hradu zacala vezemi a teprve pote nasledovaly hradebni useky. Nejprve musela byt zalozena zapadni cast hradby a teprve s jeji postupnou vystavbou ve vodorovnych vrstvach zdiva vyrustaly casti severni a jizni, aby se az v posledku pripojily k telesum vezi. Usek hradby mezi vezemi byl nejspise postaven nejdrive, aby zde mohla vyrust obytna stavba.Dostupne poznatky stavebniho rozboru neumoznuji presneji stanovit delku casoveho intervalu mezi vznikem obou vezi a castmi obvodove hradby. I kdyz je charakter zdiva a sporych kamenickych prvku umoznuje ramcove priradit jedne stavebni etape, lze pripustit urcita preruseni nebo prodlouzeni v radu let. Dispozicni a funkcni charakteristika vezi naproti tomu naznacuje, ze jejich vyuzivani vyzadovalo existenci dalsich casti dispozice. Napadnou vlastnosti celeho hradu ? pokud to lze dnes posoudit ? je velka uspornost ve vyuziti remeslne narocnejsich konstrukci a vytvarne, slohove pojednanych prvku, kterou nelze vykladat jen obtiznou opracovatelnosti mistni zuly. Vhodnejsi horninu lze v alespon nejnutnejsim rozsahu dovezt, jak vime z jinych lokalit. Jadro Landstejna tak budi dojem ?rychle?, jakesi ?zakladni?, predevsim ucelove vystavby. Lice zdiva jsou z lomoveho kamene ruzne velikosti (zjistena nebyla skladba zv. opus spicatum), na narozich tesane zulove kvadry. Take zjistene fragmenty povrchove upravy zdiva (zbezne rozetrena malta s rytym naznakem kvadru) umoznuji srovnani s kostelem v Pomezi.Jako nejsamostatnejsi stavba hradu se jevi velka, jizni z vezi, jejiz pudorys ma rozmery presahujici 13,5x11 m. Uvedena prostota stavby se projevuje v absenci kleneb, interier byl delen pouze tramovymi stropy. Zhruba 7 m vysoke prizemi bylo zcela temne, jediny puvodni vstup do veze byl umisten na zapadni strane. Dalsi puvodni otvory se nachazeji az ve 4. a 5. patre. Jde o v principu shodna tri okenka, navenek se svislym sterbinovym ustim (vyska ca 120?140 cm). Jejich nalevkovita nika se smerem do interieru stupnovite rozsiruje. Dve z techto okenek stavitel umistil zhruba uprostred jizni a vychodni strany 5. patra a treti uprostred vychodni strany o podlazi niz. Vzhled otvoru a utvareni jejich spalet pripousti, ze krome skromneho osvetleni byla urcena take ke strelbe, byt prakticky zcela neucinne.V interierech jednotlivych podlazi veze nebyly zachyceny zadne stopy zarizeni potrebnych k delsimu pobytu, jako je prevet a krb. Zbytky prevetu, byt nezname jeho stari, jsou vsak dochovany pri jihovychodnim narozi svrchniho podlazi a existenci otopneho zarizeni (zejmena krbu s jednoduse provedenym plastem) nelze zcela vyloucit, nebot lokalni destrukce a nasledna necitliva rekonstrukce mohly setrit jeho stopy. I kdyz prizemi a jednotliva vysoka patra mely jiste zejmena skladovaci ucel a neslouzily k bydleni, v hornich, nizsich prostorach musime predpokladat stalou pritomnost strazi.Pudorys severni veze je svymi dimenzemi velmi blizky jizni vezi, lisi se vsak specifickym tvarem. Rozdilne je take vnitrni usporadani, zpusob pristupu a dalsi vlastnosti. Dolni podlazi predstavuje valene klenuty sklep kosodelneho pudorysu (cca 540x370 cm), pristupny jedinym ctvercovym otvorem v klenbe, tesne u zapadni steny. Otvor ma hrube opracovane kamenne ramovani, s drazkou pro poklop ci mriz v horni hrane. Steny sklepa, ktere jsou i s klenbou zcela intaktni, nevykazuji zadne stopy zasahu, zejmena upevneni zebriku atp. Prvni patro veze od pocatku slouzilo jako kaple. Vlastni podlazi je urceno lodi, apsida klenuta konchou je vybrana v sile vychodni zdi a ze stejneho smeru take osvetlena romanskym oknem, druhotne upravenym. Lod ma opet valenou klenbu. Jeji zapadni cast vyplnuje stejne podklenuta tribuna, osvetlena podobnym, rovnez druhotne upravovanym oknem od severu. Okno ma prostornou niku, jejiz podlaha vyskove koresponduje s podlahou tribuny. Puvodni, pri rekonstrukci obnoveny vstup do lodi vede od jihu. Jeho portalek je takrka totozny s portalkem v patre velke veze, originalni jsou vsak pouze obe stojky. Pred rekonstrukci zde byla patrna pochva v sile zdi pro zavoru. Ze stejneho smeru, jen ponekud zapadneji, se o podlazi vys vstupovalo na tribunu. Krome osteni oken a uvedenych portalku jsou tesanymi, vytvarne jednoduse pojednanymi prvky v kapli jeste narozni rimsy v urovni paty konchy a patni rimsy podklenuti tribuny, v apside je torzo menzy z kvadru.Dnesni parapetni zidka tribuny je dilem posledni rekonstrukce, zda se vsak, ze puvodnich je nekolik kamennych stupnu u okna na severnim konci rubu klenby. Z lode tedy zrejme stoupalo na tribunu drevene schodiste pri severni stene. Puvodni je nejspise take fragment tesane konzoly, vystupujici nad vrcholnici stejne klenby smerem k apside. Podle analogii lze soudit, ze je spodni casti zanikleho arkyroviteho vystupku, nesouciho emporovy oltar. Na puvodnost schodiste na tribunu lze soudit take z umisteni a velikosti niky uvedeneho severniho okna, ktere takto usporne osvetlovalo zaroven lod kaple i prostor tribuny. Jak puvodne vypadala zed oddelujici tribunu od lode, nelze urcit, lze vsak predpokladat, ze sahala az ke klenbe a byla prolomena okenky.Z pruchodu mezi vstupnim portalkem a prostorem kruchty vede strme neosvetlene schodiste v sile zdi do druheho patra, druhotne zaklenuteho. Puvodne slo o plochostropy prostor nejasne vysky, patrne urceny k obyvani; beze stop mohlo nasledne zaniknout vnitrni deleni a zarizeni k vytapeni, nezbytny prevet bychom mohli predpokladat na miste druhotneho tociteho schodiste na vychodni strane. O vyssich urovnich veze nic nevime.Snad nejzajimavejsim prvkem usporadani druheho patra severni veze je dalsi puvodni vstup, umisteny pri jihovychodnim rohu. Vstup neni umisten tak, aby stejne jako ostatni portalky veze vedl dovnitr prislusneho patra palace, ale od pocatku byl urcen ke vstupu na pavlac predstupujici pred vnejsi lic spojovaci zdi. Pavlac byla nesena priblizne pravidelne rozmistenymi krakorci z tesane zuly, ktere byly tvoreny vzdy dvema kusy kamene nad sebou. Ze snimku pred rekonstrukci, ktera bohuzel nahradila puvodni krakorce novymi, je evidentni jejich hluboke osazeni do masy zdiva, umoznujici predpokladat puvodnost ve vztahu ke zdi. Podle stejnych snimku byly krakorce v urcite vyvojove etape palace odsekany zaroven s okolnim licem zdi, a pavlac tak definitivne zrusena (zed nad krakorci je renesancni). Vse nasvedcuje tomu, ze pavlac byla puvodne ochozem, ktery lezel v urovni koruny hradby, a za nim jiz byla jen strecha dvoupatroveho palace. Je-li tato rekonstrukce spravna, slo o ochoz typu machicoulis (fr.), stejne tak vsak prichazi v uvahu, ze podlaha ochozu byla v cele sve siri plna, bez otvoru. Situace portalku vylucuje, ze by zde byl pouze prilezitostne zrizovany dreveny ochoz typu hourds (fr.), v nemz by kamenne krakorce slouzily pouze jako podpora vodorovnym drevenym nosnikum. Ochoz mohl byt krome druheho patra severni veze pristupny take z podstresi palace, ne vsak z jizni veze.Temer nic urciteho nevime o usporadani plochostropeho palace mezi vezemi, na jehoz existenci a vcasny vznik se usuzuje rovnez na zaklade zminenych vstupu do kaple, na emporu a do podstresi severni veze. Po cetnych prestavbach a dilcich destrukcich rozlisil pruzkum pred rekonstrukci pouze dva otvory v 1. a 2. patre, o nichz lze realne soudit, ze jsou od pocatku soucasti vnejsi, vychodni zdi. Nejspise je lze prisoudit arkyrovym prevetum. Velice nejasny je take vyvoj podstatne tenci nadvorni zdi. I kdyz je severni strana velke jizni veze zcela bez otvoru, coz lze prisoudit jeji vyhranene obranne uloze, lze predpokladat, ze palac vyplnoval cely prostor mezi vezemi.Stejne tak nelze stanovit rozsah a podobu romanske zastavby prilehajici k ostatnim usekum asi 240 cm silne obvodove hradby. Nektere stopy, nasvedcujici existenci arkyrovych prevetu, nemuzeme z chronologickeho hlediska vyhodnotit. O to cennejsi jsou stopy brany v teto hradbe, ktere se zachovaly tesne pri zapadnim boku velke veze. Toto umisteni pusobi logicky vzhledem k utvareni terenu. Prave k brane, respektive k jizni vezi, smeruje od jihu skalni hreben, pri nemz bylo vedeni pristupove cesty nejsnazsi. Prostor pred branou se vsak radikalne zmenil s pozdejsim rozvojem vnejsiho opevneni, od prikopu pres vnejsi pozdne gotickou hradbu az po rozlehlou zemni bastu. Hlavnim duvodem zaniku brany a jejiho prelozeni na zapadni stranu zrejme byla vystavba treti velke hranolove veze pred vnejsim licem jizniho useku hradby (tzv. donjonu). Z ochozu nad branou vedla drevena pavlac ke vstupu do 1. patra velke veze. Zadne ostatni casti hradu dnes nelze romanske etape vystavby spolehlive pripsat. Tyka se to take pripadneho vnejsiho opevneni, kde doslo v nasledujicich obdobich k vyznamnym terennim a stavebnim upravam.Uzemi, na nemz lezi Landstejn, bylo po predchozich bojich v pohranici mezi ceskym knizetem a babenberskym vevodou pripojeno na zaklade rozhodnuti cisare Fridricha Barbarossy z roku 1179 k Rakousku. Kolonizaci zde provadeli hrabata z Raabs, pasovske biskupstvi, ministerialni rod z Zobingu a v mensi mire johanite z Mailberka. Roku 1192 rod hrabat z Raabsu vymrel po meci a hrabstvi preslo na dve dcery Konrada II. z Raabsu, ktere si je rozdelily. Starsi Sofie, provdana za Fridricha III. z Hohenzollern, ziskala ? obecne receno ? vychodni cast se sidelnim Raabsem, zatimco mladsi Agnes, jejimz muzem se stal Gebhard II. z vyznamneho bavorskeho rodu z Hirschberku, cast zapadni. Presnejsi rozsah obou dilu dnes vsak nelze stanovit, konkretni mistni jmena zname jen zcasti. Sofie se starsim synem prodala svoji cast vevodovi Leopoldovi za znacnou sumu dvou tisic marek stribra, na zaklade rozboru pisemnych pramenu nejspise na podzim roku 1200. Zemepansky urbar zachycuje nektere statky teto nove drzby, ktere lezely v okoli Dobersberku a Kautzen, jizne od Slavonic a Landstejna na dnesnim rakouskem uzemi. Z hlediska rozdeleni raabskeho hrabstvi mezi dve dedicky je zajimava zminena listina z roku 1249, jiz hrabenka Kunhuta z Wasserburku, dcera Gebharta a Agnes z Hirschberku, odkazuje freisingskemu biskupovi sve statky v Ragz, Wikartslage, Heidenreichstein und Landestein in Austria. Zatimco Heidenreichstein lezi v ?zapadni? casti nekdejsiho hrabstvi a ma pozdeji prokazane vztahy k Litschau, lezely Raabs a Weikertschlag ve ?vychodni? casti, patrici v te dobe k zemepanskemu majetku. Jako obvykle tedy nemuzeme ono rozdeleni chapat jen teritorialne, ale predevsim jako mozaiku ruzne velkych statku, jez Hirschberkove a vevoda drzeli prevazne na te ci one zemepisne strane, zaroven vsak v mensi, blize nezname mire take na strane opacne. Konkretne v pripade Landstejna tedy nemame doklad o tom, ze k roku 1249 cely patril Hirschberkum, majetkovy vztah zde mohl mit take vevoda a pripadne i jine subjekty. Z techto dalsich subjektu mame vedle pasovskeho biskupstvi informace zejmena o rodu z Zobingu-Kuenringu, patricimu k nejmocnejsim ministerialum hrabat z Perneggu, ktery jiz roku 1188 ziskal patronatni pravo k farnim kostelum v Nove Bystrici, Waldkirchenu a Kirchbergu (dnes Niklasberg) od pasovskeho biskupa, coz nasvedcuje vyznamne angazovanosti v pojednavanem prostoru. Stejny vztah ziskali Zobingove pred rokem 1232 take ke kostelu v Landstejne. Nejaky pomer Zobingu k Landstejnu naznacuje rovnez listina z roku 1231, uvadejici svedka Hartlieba z Landstejna (prvni doklad jmena Landstejn). Zobingove meli nemale majetky v Dolnim Rakousku, s jednim z prednich sidel ve zminovanem Weikertschlagu, ktery v predikatu uzivali od roku 1178, rozsah jejich drzav a dolozenych fojtskych prav na Landstejnsku je vsak nejasny. Za prokazane lze povazovat jejich skutecne vlastnictvi vsi Bystrice (dnesni Nova Bystrice), vlastnicky vztah k Landstejnu vsak jisty neni. Zobingove zjevne byli leniky pasovskeho biskupa a soude podle vyse nastinenych majetkovych pomeru v kraji take hrabat z Raabsu a jejich nastupcu. Vymreli po meci roku 1232 a jejich majetky se rozpadly. Take v dalsich desetiletich jsou pisemne zpravy o sledovane oblasti velmi kuse. V letech 1256 a 1259 se v pramenech objevuje Oldrich (Ulricus) z Landstejna, a sice v postaveni svedka donace pro johanitskou komendu v Mailberku a rucitele prodeje jisteho statku klastera ve Zwettlu. V dosavadni literature prevlada nazor, ze Oldrich byl nekterym z ceskeho rodu Vitkovcu, k rozhodnuti vsak dosud chybi podrobny rozbor pisemnych pramenu, a to rovnez k otazce Oldrichova majetkoveho vztahu k Landstejnu. V te dobe jiz v oblasti upevnoval svou faktickou moc cesky kral Premysl Otakar II., ktery se po vymreni Babenberku v roce 1246 stal na pocatku 50. let 13. stoleti rakouskym vevodou. Novemu rozlozeni sil museli ustoupit dedicove hrabat z Raabsu, jejichz nekdejsi majetek ziskava roku 1260 od Premysla v leno Vok z Rozmberka, a zahy se zde objevuji i dalsi Vitkovci. Po padu Premyslovske moci v Rakousich se Rozmberkove museli roku 1282 raabskeho hrabstvi vzdat, ale Novobystricko a Landstejnsko presto zustaly Vitkovcum, a tak se opet staly soucasti ceskeho statu. Hrad byl napriste sidlem jedne z jejich vetvi.K osudu Pomezi chybeji prime prameny. Od dokladu existence zdejsiho kostela patrne k roku 1232 muzeme jen odhadovat dalsi vyvoj. Nevyhodnoceny dosud zustava archeologicky nalez romanske stavby v sousedstvi kostela, zaclenene do obvodove hradby. Pravdepodobny je nazor, ze roli mestecka casem prevzalo blizke Stare Mesto pod Landstejnem, dolozene vsak az v prubehu 15. stoleti. Relativne casnemu upadku sidliste nasvedcuji poznatky o jeho opevneni, i kdyz zatim fragmentarni, podoba urbanisticke struktury a romansky kostel, ktery neprosel dalsim vyvojem.Pri hledani prameny nedolozeneho stavebnika je treba zduraznit dominantni polohu hradu a jeho monumentalitu, zejmena dvojice vezi. Objem jejich zdiva, rozsah pudorysu a vyska, jakkoli dolozena pouze u jizni z nich, vyvolavaji dojem mimoradneho, nadstandardniho pocinu. Malo pravdepodobna je proto moznost, ze by hrad jako Landstejn budovali v danem miste Zobingove, podobne je tomu vsak zrejme s Hirschberky, ekonomicky sice podstatne zdatnejsimi, avsak s tezistem sveho zajmu ve znacne vzdalene casti Bavorska.Opravnena jsou naproti tomu upozorneni na jmeno hradu, vyjadrujici exponovanou pohranicni polohu, a patrne take demonstraci ukolu primo branit zemske pomezi. Takoveto poslani lze skutecne verohodne prisoudit predevsim zemepanskemu hradu, je-li navic tento predpoklad podporen celkovym zjevem a nakladnosti vystavby. Dosavadni literatura obhajujici tezi zemepanskeho stavebnika prosazuje bez rozdilu toho ceskeho, pritom se vsak nevyrovnava nejen s absenci podpurnych pramenu, ale take s vylozenymi rozpory. Je-li nepochybne, ze Landstejn dolozeny v pramenech 30. a 40 let 13. stoleti lezel na uzemi Rakouska a panuje-li shoda v tom, ze minimalne zapis v urbari patrne k roku 1232 mini Landstejnem dnesni Pomezi, je treba proverit otazku, zda hrad mohl vystavet nektery babenbersky vevoda. Zde je treba pripomenout zejmena dve dulezite okolnosti. Jednak koupi casti hrabstvi Raabs vevodou Leopoldem VI. od dedicky Sofie nejspise na podzim roku 1200, jednak vyse vysvetlene zjisteni, ze uzemi raabskeho hrabstvi nebylo po roce 1198 rozdeleno striktne uzemne, ale slo o soubor jednotlivych statku, z nichz nektere svou polohou neodpovidaly one zjednodusene predstave o rozdeleni na ?vychodni? a ?zapadni? cast. Vylucuje tedy neco moznost, ze vevoda ziskal po roce 1200 vliv v Landstejne, ktery by mu zde umoznil vybudovat hrad? Jak vime, patrili Zobingove k ministerialum hrabat z Raabsu, v jejichz sluzbach kolonizovali oblast, ktera je predmetem naseho zajmu. Podle dobovych zvyklosti je treba pocitat s tim, ze po vymreni hrabat z Raabsu po meci zustali Zobingove ve stejnem pomeru take k jejich nastupcum, tedy nejen k Hirschberkum, ale take k vevodovi Leopoldovi. Tezko se prit o tom, ze zajem vevody o pohranicni raabske hrabstvi, jehoz dostupnou cast koupil za slusnou sumu penez, byl take politicky a strategicky. Zobingy si lze predstavit v roli zakladatelu a budovatelu Landstejna mestecka a hradu z povereni a za prostredky vevody. Budovani pohranicnich hradnich a mestskych pevnosti ministerialy v zemepanskem zajmu bylo zjevne rozsirenou dobovou praxi. Konkretni prubeh a souvislosti tohoto procesu v Landstejne vsak nelze ani odhadnout. Pozoruhodny je nalez drevene faze vystavby v Pomezi, a stejne tak nemuzeme vyloucit, ze take na miste hradu byla pred jeho dochovanou formou stavba odlisneho charakteru. Absence vyslovnych zminek o hrade a jeho purkrabich v pisemnych pramenech neni rozhodujici.Pri uvahach o stavebnikovi a dobe vzniku Landstejna je treba nebrat na vedomi pouze celkovy pohledovy ucinek hradu, ale take jeho konkretni kompozici. I kdyz staveniste hradu je znacne neobvykle, muzeme je zjednodusene charakterizovat jako ostroznu orientovanou siji k jihu. Tomu odpovida take umisteni jizni veze a brany v cele hradu. Nektere prvky vsak nasvedcuji take zamernemu akcentovani vychodni bocni strany. Pozoruhodny je predsazeny ochoz na krakorcich, jehoz skutecne praktickou potrebu prave na tomto nejlepe chranenem useku hradby, stojici na stezi pristupne skale, lze sotva vysvetlit. Podobne je tomu se strilnovymi otvory v poslednich patrech neobvykle vysoke velke veze, ktere se na vychode uplatnuji dva, zatimco na ohrozenejsi jizni strane jen jeden. Vyuzitelnost techto otvoru ke skutecne strelbe je velice sporna, jejich umisteni ve svrchnich patrech veze vsak nasvedcuje zejmena tomu, ze mely prispivat k jeji spektakulozni hodnote. Lucistnicke strilny a predsazeny ochoz typu machicoulis patrily v uvazovane dobe k nejmodernejsim prvkum fortifikacniho stavitelstvi, ktere musime v kontextu Landstejna vysoce hodnotit bez ohledu na to, ze pravem pochybujeme o jejich skutecne ucelnosti v ramci obrany. Zatimco sterbinove strilny tohoto typu jsou v Rakousku dolozeny jiz z prubehu 1. poloviny 13. stoleti, z ceskych zemi prukazne doklady nezname. S predsazenymi ochozy je to jeste slozitejsi. Datovane priklady z uvedene doby na obou stranach chybeji. Z prubehu 2. poloviny 13. stoleti jsou spolehlive zachyceny drevene nosniky, jako na nastavbach obou mestskych bran v Hainburku, to vsak neznamena, ze nebyly vyuzivany kamenne krakorce. Lze je vsak uvazovat zejmena v souvislosti s veznimi ochozy a arkyri, zatimco u hradebnich kurtin jsou dosavadni predpoklady pro stredni Evropu velmi zdrzenlive. Polozime-li si otazku, ktery ze zemepanskych stavebniku mel vetsi predpoklady pouzit uvedeny typ strilen a ochozu na Landstejne, svedci zname skutecnosti opet spise pro rakouskeho puvodce. Konkretne je treba docenit zejmena intenzivnejsi ucast babenberskych panovniku a jejich druzin na tazenich do vyspelejsich stredomorskych oblasti, ktera se nejspise projevila take na typologii a celkovem vybaveni dochovanych fortifikacnich staveb, na cele s mestskym opevnenim Hainburku. Domnivame se, ze predsazeny ochoz, strilnove otvory v nejvyssi partii velke veze, pripadne dalsi, zanikle prvky na severni vezi, avsak zaroven take samotne mohutne dvouvezi, vyrazne prave v pohledu od vychodu, mely silny demonstrativni ucel, s cilem na vetsi dalku prezentovat hrad Landstejn jako silnou pohranicni pevnost. Snaha ?zviditelnit? hrad prave z vychodni, respektive severovychodni strany, a takto jej cilene nasmerovat jako symbol statni svrchovanosti v blizkosti hranice, muzeme rovnez pokladat za indicii rakouskeho puvodce stavby. V ramci interpretace Landstejna jako zemepanskeho pohranicniho hradu si nelze blize nepovsimnout take stavebniho typu (?vezni?) kaple, ktera nebyla jen drobnou soukromou oratori, ale splnovala vlastnosti kostela se zapadni tribunou, byt pudorysne nevelkeho. Podobu kaple a jeji vyznam vsak bude treba teprve nalezite vyhodnotit, stejne jako jeji souvislost s prostorem pod podlahou. Tuto zcela temnou mistnost bychom samozrejme mohli jednoduse povazovat za ulozny prostor nejake zvlaste cenne komodity, tomu vsak prilis nenasvedcuje relativne velka prostornost a velmi obtizny pristup, nemluve o znacne objemnosti interieru velke veze a pripadne dalsich staveb, poskytujicich dalsi moznosti ukladani. V uvahu proto prichazi take primarni urceni pro vezeni, jez by melo v prime navaznosti na kapli, vyuzivanou take k pravnim ukonum, zvlastni symbolickou napln. Navenek kaple ve vezi, naznacujici svou existenci dvema okenky, prispivala k symbolice obranyschopnosti hradu.
ER