PT Journal
AU Kypta, J
   Simunek, R
   Vesely, J
   Neustupny, Z
TI Farni kostel sv. Petra a Pavla v Naceradci ve 12.-14. stoleti - Architektura jako odraz socialnich promen
SO Pruzkumy pamatek
PY 2012
BP 53
EP 94
VL 19
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201202-0004.php
SN 12121487
AB Drobne poddanske mestecko Naceradec lezi ve stare sidelni enklave ve zvlnene krajine v jihovychodni casti strednich Cech (okres Benesov). Pocatky zdejsiho kostela (a patrne i navazujiciho vesnickeho sidliste) spadaji jiz do 2. poloviny 12. stoleti; stredoveky stavebni vyvoj kostela lze sledovat pomerne dobre, pricemz nejvyraznejsi etapa spada do 50.-80. let 14. stoleti. Pro tuto dobu je interpretace zalozena na kombinaci vypovedi stavebniho a archeologickeho pruzkumu na strane jedne a pisemnych pramenu na strane druhe, podpurne pak vysledcich dendrochronologicke analyzy.Pudorysne cleneni i hmotova skladba kostela na prvni pohled svedci o slozitem stavebnim vyvoji. Jeho jadro sestava z lodi zhruba ctvercoveho pudorysu, petibokeho, vyrazne podelneho presbytare a hranolove veze, jez predstupuje pred zapadnim prucelim lodi. Vyrazne asymetricky umistena vez stoji pri severozapadnim narozi lodi. Presbytar se napojuje rovnez napadne neorganickym zpusobem, navic je vuci lodi znacne predimenzovan jak svym plosnym rozsahem, tak vyskovym utvarenim. Pristavba na severni strane obsahuje zbytky dvou stredovekych, puvodne samostatnych pristavku, z nichz zapadni bezpochyby od pocatku fungoval jako kaple. Stejny ucel mel pravdepodobne i prostor u presbytare. V ramci stredovekeho stavebniho vyvoje lze urcit tri hlavni etapy.Romanska etapa: Z prvotniho kostela pretrvala v pomerne intaktni podobe vez. Jeji 1. patro, puvodne pruchozi ve smeru vychod - zapad, plynule navazovalo na zdenou tribunu v lodi; na zapade do neho vedl exterierovy vyvyseny vstup, na protilehle strane se v plne siri oteviralo do lodi. V ni se nachazela podklenuta zapadni tribuna. Vez byla puvodne petipodlazni, o jedno patro nizsi nez dnes. Vyjma portalu v prvnim patre a sterbinoveho okna v prizemi byly jeji fasady cleneny jednou galerii sdruzenych oken. Z dobove zminky vyplyva, ze kostel v Naceradci stal nejpozdeji v roce 1184. Je ale zapotrebi pripustit, ze ona zprava se muze tykat drevene stavby, a proto muzeme romanskou fazi datovat jen do znacne sirokeho rozpeti - pocatek 12. az polovina 13. stoleti.Prvni goticka etapa: Do ni radime zvetseni pudorysu lodi do dnesni podoby. Svedci o tom predevsim poloha veze, jez stoji vyrazne mimo podelnou osu kostela, a vicemene ctvercovy pudorys lodi, dosti nezvykly pro romanske kostely. K jejimu rozsireni smerem k jihu a vychodu doslo jeste pred vystavbou stavajiciho presbytare. Byla vsak podstatne nizsi nez dnes, coz doklada zvlaste otisk pomerne nizke zanikle strechy na stitu nad viteznym obloukem. Tuto etapu muzeme jen ramcove klast do 2. poloviny 13. a 1. poloviny 14. stoleti. Jedinou konkretni oporu tu predstavuje zminka o zalozeni kaple roku 1359, kterou lze nejspis ztotoznit s castecne dochovanou kapli po severnim boku lodi.Druha goticka etapa: Za vyvrcholeni stredovekeho vyvoje kostela lze oznacit vystavbu nynejsiho presbytare, jehoz plast byl vyzden patrne jednorazove. Soucasne pri jeho severnim boku vznikl pristavek pravouhleho pudorysu, ktery byl uz ve stredoveku kryt tou samou strechou jako kaple pri lodi. Nalezove situace na pudach dokladaji, ze kratce po vystavbe presbytare bylo zdivo lodi zvyseno a vzapeti byl nad ni vztycen krov, ktery svou velikosti odpovidal dnesnimu. Jeho zapadni stit byl svazan se zdivem goticke nastavby veze (5. zvonoveho patra). Vime, ze dnesni presbytare vznikl roku 1378, coz vyplyva z dochovaneho memorialniho zapisu, v nemz jsou jmenovite uvedeni i fundatori. Nastavbu veze lze podle dendrodat vradit do roku 1387, nebo do doby kratce pote. A tim padem muzeme presne datovat zvyseni obvodoveho zdiva lodi.Interpretace stavebniho vyvoje kostela ve 2. polovine 14. stoleti nabyva na plasticnosti v konfrontaci s vypovedi pisemnych pramenu. Zakladni vykladovy ramec vychazi ze sidelniho a majetkopravniho charakteru dane lokality. Do doby kolem roku 1350 spada povyseni Naceradce na mestecko (oppidum), coz je vypovedi jak o charakteru lokality, tak o ambicich jejich drzitelu. Klicova uloha v danem pripade pripada pribuzenskemu klanu panu ze Selmberka, kteri v nasledujicich desetiletich venuji cilenou pozornost naceradeckemu kostelu - koncipuji jej jako ohnisko rodove liturgicke pameti (memoria) a velmi pravdepodobne soucasne jako rodovou nekropoli. Do obdobi 50.-80. let 14. stoleti spada zalozeni dvou bocnich kapli (1359, 1365), vystaven byl presbytar (1378), zvysena byla vez i lod. Vysledkem stavebnich aktivit, spjatych velkym dilem se Selmberky (v pripade jedne z kapli a presbytare je to zcela prokazatelne), byla behem pomerne kratke doby dnesni hmotova podoba kostela.Celistvy obraz (pro predhusitskou dobu) ziskavame zasazenim uvedenych skutecnosti do obecnych vyznamovych ramcu fungovani sakralnich staveb (z hlediska vystavby, porizovani vnitrniho zarizeni, zajisteni liturgie i jejich funkce funeralni), nebot v danem pripade prameny dovoluji postihnout okruh, motivace a strategie urozenych dobrodincu a take mistnich fararu. Kostel v Naceradci ve 2. poloviny 14. stoleti si muzeme predstavit jako memorialni a liturgicke ohnisko panu ze Selmberka i nekolika regionalnich slechtickych rodu. A ovsem nejen jich: take v tomto pripade se nahodile dochovalo nekolik zminek o neurozenych dobrodincich. Celkovy obraz dokresluje i skutecnost, ze zhruba ctvrt stoleti (v 50.-80. letech 14. stoleti) zde paralelne pusobili dva farari, coz spolu s minimalne dvojim kaplanstvim soucasne naznacuje pomerne znacnou intenzitu bezneho liturgickeho provozu v kostele. Dlouhodoby vykon fararskeho uradu v jedinem miste (coz je model platny pro oba zdejsi farare sledovane doby) navic dovoluje predpokladat, ze i oni spolu s vrchnosti (a mestskou obci) kostel povazovali za svuj vecny pomnik, a tudiz usilovali o jeho rozkvet. Kostel v Naceradci je tak ilustrativnim dokladem tesne soucinnosti mezi patronatnimi pany a farari.Pamet dobrodincu (zpravidla slechtickych, ale nejednou i mestanskych) byvala primo v kostelnich interierech (pripadne na vnejsich zdech) fixovana predevsim prostrednictvim heraldickych medii, nastennych maleb a napisu a nahrobniku. V Naceradci se z obdobi 2. poloviny 14. stoleti v ramci tohoto spektra dochovaly pouze dva reliefne ztvarnene erby (konkretne kanci hlavy panu ze Selmberka), pricemz registrovat muzeme v teto souvislosti i sedile s erbovnim stitkem (ovsem prazdnym); dale pak cast nastenne malby odkryte v presbytari (donatorsky vyjev s klecicimi postavami identifikovanymi erbem - v danem pripade petiliste ruze). Ackoli lze mit prakticky za jiste, ze kostel slouzil i jako nekropole, stredoveke nahrobniky dochovany nejsou.
ER