PT Journal
AU Anderle, J
   Hauserova, M
TI Dalsi zjisteni k romanske podobe kostela ve Svojsine
SO Pruzkumy pamatek
PY 2013
BP 229
EP 237
VL 20
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201301-0009.php
SN 12121487
AB Kostelu sv. Petra ve Svojsine (okres Tachov) byla nedavno venovana obsahla studie (Hauserova-Novacek-Cechura-Falta 2011 ). V nahodnem casovem soubehu s jejim dokoncenim byla dilci etapa obnovovacich praci. V jejim ramci doslo v cervenci roku 2012 za zcela nestandardnich a ve svych dusledcich pro tuto pamatku neprilis stastnych okolnosti k odkryti stavebnich situaci, ktere nicmene dale dokreslily a uvahy rozvijene v prave uverejnene praci a umoznily jejich doplneni.V interieru kostela byla ze spodni casti severni romanske zdi lodi odstranena omitka ze zacatku 20. stoleti. Stejne byla zbavena omitky take velka cast interieru barokniho presbytare. Lic odhaleneho romanskeho kvadroveho zdiva vcetne autentickeho sparovani byl rozbrazden zaseky po odtesavani omitky. V cele delce lodi byla severni zed bez ucasti archeologa odkopana v sirce pul metru do hloubky 60 cm pod dnesni dlazbu . V sakristii navazujici na severovychodni narozi romanske lodi byl naslednym plosnym odkryvem odhalen pudorys severniho useku apsidy zborene pri barokni prestavbe kostela. Nalez byl ucinen v mistech, kde byl predpokladan podle vyse zmineneho clanku z roku 2011. Situace zjistena ve vykopu v severozapadnim koute interieru nynejsi lodi potvrdila existenci zapadni zdi romanske chramove lodi. Jeji vyskyt v tomto miste byl ze stavebnich souvislosti predpokladan, prestoze nad trenem jiz zcela zanikla. Pod urovni nynejsi podlahy byl odhalen jeji usek provazany s romanskou severni zdi dochovanou dodnes v temer plne vysi. Romanska vez umistena v podelne ose lodi se k jeji zapadni zdi primykala na sparu Nad urovni dnesni podlahy byla zapadni zed zborena pri rozsirovani kostelni lodi jiznim smerem. Jizva po provazani zapadni zdi lodi se stojici zdi severni byla zaplentovana cihlami.Vnitrni lic severni zdi lodi clenily dva romanskych pilastru. Ve vykopu byly zjisteny jejich patky, na ktere navazoval zaplentovan negativy odstraneneych driku. Zapadni pilastr byl bezpochyby casti predpokladane pavlacove casti tribuny. Druhy delil delku lodi zhruba na polovinu. Jeho poloha dovoluje uvazovat o zameru zaklenuti lodi dvema klenebnimi poli (nejspise krizovymi) vynasenymi mezilehlym pasem. Rozsah sejmutych omitek nedovolil posoudit, zda romansky prostorovy koncept svojsinskeho kostela zustal pouze u motivu vertikalniho cleneni steny pilastrem bez dalsi navaznosti na zpusob zastropeni, nebo zda byla kostelni lod s vyuzitim pilastru jako zvyraznenych podpor klenebniho pasu a souvisejicich klenebnich vybehu zaklenuta. Vedle domacich paralel jsou v clanku vzpomenuty i dvema krizovymi poli klenute lodi romanskych kostelu zname na ze sousedniho Bavorska.Kamenicke clanky druhotne uzite ve zdivu barokni prestavby i pres svoji zlomkovitost nepochybne nasvedcuji o vypravnosti chramove stavby a jeste durazneji tak dokladaji znamou afinitu stavebni podoby svojsinskeho kostela s benediktinskym stavitelstvim. Podobu s kamenickou praci uzitou ve vserubskem kostele, na niz bylo jiz drive poukazano a pravdepodobne rovnez ovlivnenou pusobenim benediktinskeho klasterniho okruhu z nedalekych Kladrub , znovu potvrzuje i profilace nove odkrytych krycich rimsovych desek. Jsou dokonce vserubskym tvarove blizsi, nez profilace kryci desky hlavice sloupu ve svojsinskem podvezi. Reseni indikujici zamer bud primo zaklenout prostor chramove lodi, nebo alespon uplatnit vytvarny efekt architektonickych clanku s timto resenim spjatych, radi svojsinsky kostel k nejprestiznejsim stavebnim pocinum nobility sve doby. Dilci vytvarne detaily dokumentovane behem stavebnich praci ve Svojsine navic rozhojnuji dokady vzajemneho stavebniho sepjeti romanskych staveb kladrubskeho okruhu.Krome hodnoceni nalezu z hlediska jejich vyznamu pro hlubsi prokresleni poznatku o stavbe samotne se zjistena fakta stala dalsim potvrzenim spravnosti metody pristupu k interpretaci neuplne dochovaneho stavebniho dila na zaklade stavebnich souvislosti, stop po zaniklych soucastech a domysleni podoby tansformacnich procesu, ktere puvodni stavbu promenily do nynejsiho stavu. Tento pristup vede k uplnejsimu vyuziti vypovedi stavebniho dila, nez prosta evidence jeho dochovanych stavebnich soucasti
ER