PT Journal
AU Dohnalova, P
   Blaha, J
TI Nove poznatky ke stavebnimu vyvoji kostela sv. Jana Krtitele v Kurdejove
SO Pruzkumy pamatek
PY 2013
BP 237
EP 256
VL 20
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201301-0010.php
SN 12121487
AB Obec Kurdejov (okr. Breclav) se rozprostira v hlubokem udoli na okraji Zdanicke vrchoviny severovychodne od Hustopeci. Opevneny areal s kostelem sv. Jana Krtitele se nachazi na vyvysene terase pri stredu obce. Kostel tvori jadro stavebniho souboru obehnaneho hradebni zdi s kamennymi krakorci na vnitrni strane. Krome kostela areal obsahuje jeste samostatne stojici kapli Vsech svatych, masivni hranolovou vez se zvonici a mladsi karner s pristavkem obdelneho pudorysu.Poznatky ziskane pri operativnich pruzkumech kostela sv. Jana Krtitele spolu s vysledky dendrochronologickeho datovani drevenych prvku jeho krovu vyznamne prispely ke zpresneni predstav o jeho stavebnehistorickem vyvoji. Za nejstarsi konstrukce, datovatelne do obdobi pred polovinou 14. stoleti, je tradicne povazovano obvodove zdivo lodi s melkym transeptem, k nemuz byla jeste pred dokoncenim stavby pristavena vez s dnesni sakristii, nad kterou bylo nejmene jedno dalsi patro. U rozsirene casti lodi oznacovane vetsinou jako nevyvinuty transept bude nutno jeste proverit a zjistit, zda se nejedna spise o zmenu dispozice, napr. relikt nedokoncene sirsi lodi, resp. nedokonceneho trojlodi velkoryseji planovaneho kostela. Vede nas k tomu cela rada indicii, jako napr. rozdily ve velikosti a tvaru operaku ci oken nebo rozbor geometrickych vztahu a proporci jednotlivych stavebnich casti.Vse nasvedcuje tomu, ze vystavba jizni zdi transeptu s rozetou a operakem na jihovychodnim narozi byla v urcite fazi prerusena a dalsi stavebni aktivita se soustredila na budovani jizni veze. Pro tuto skutecnost svedci mohutne kamenne zdivo v prizemi sakristie a v patre nad ni dodatecne vyklenuty zesilujici pas prilozeny ke stene kostela. Patro nad sakristii spojene s prostorem lodi kruhovym oknem bez kruzby mohlo pozdeji slouzit jako soukroma orator pristupna po vnejsim schodisti vedoucim k portalu v zapadni zdi. Po pozdne goticke prestavbe mohlo k propojeni interieru kostela s patrem nad sakristii slouzit i vretenove schodiste v jihozapadnim koute mezi lodi a vezi. Toto dnes jiz zanikle schodiste snad zaroven slouzilo i k pristupu do podkrovi. Absolutni datovani vystavby a sneseni jizni veze je obtizne. Se stavbou nove samostatne zvonice jeste pred koncem 15. stoleti ztratila jizni vez na vyznamu a mohla byt postupne upravovana v souladu s opevnovacimi zamery.Nejpozdeji ve druhe polovine 15. stoleti byla koruna zdiva lodi zvysena o cca 2,0 m tak, ze nadezdivka ustupuje priblizne 20 cm za lic starsiho zdiva. Tento detail naznacuje, ze na jizni, zapadni i severni strane lodi tak mohl vzniknout uzky bedneny ochoz umoznujici aktivnejsi obranu. Pristup na ochoz umoznoval patrne nevelky obdelny otvor zrizeny na severni strane. Lod v te dobe jeste nemela operne pilire a byla tedy nejspise plochostropa. Soucasne navyseni zdi a vybudovani obranneho ochozu predpokladame v dobe tesne po polovine 15. stoleti, k cemuz nas opravnuji vysledky dendrochronologickeho datovani nejstarsich dochovanych vaznych tramu nad lodi kostela (1451/52 d). Tyto tramy jsou jedlove a nesou pozustatky spoju pro zacepovani pat krokvi a po vzperach jdoucich rovnobezne s krokvemi. Vse nasvedcuje tomu, ze se dochovaly ve sve puvodni poloze.Podobu ani pudorysny tvar puvodniho presbytare nezname, pri uvahach o starsi podobe kostela proto muzeme zatim vychazet jen z analogii. Kolem roku 1465 byl pristaven stavajici vysoky presbytar se zdenym utocistnym patrem opatrenym obdelnymi okny s mrizemi. Na vnitrnim lici obvodovych zdi presbytare byly nalezeny osekane kamenne pripory, svedcici o zaklenuti prostoru jiz v gotickem obdobi. Z puvodniho zastreseni se zachovaly vazne tramy krovu, jejichz dendrochronologicke datovani (1465/66 d) potvrzuje i letopocet 1465 na jednom z operaku. Pozdne stredoveky krov presbytare byl po svem dokonceni na zapadni strane uzavren stenou hrazdene konstrukce, snad provizorniho charakteru. Ve stejne dobe byl totiz krov nad lodi na vychodni strane ukoncen strmou valbou, coz dokladaji otisky pat velmi strmych krokvi v zapadni zdi presbytare.Patro presbytare bylo od lodi oddeleno mohutnou kamennou zdi ukoncenou armovanymi opernymi kridly. Puvodne plochostropy prostor byl pozdeji, patrne v prvni polovine 16. stoleti, zaklenut valenou klenbou s vysecemi.O necelych dvacet let pozdeji doslo k prestavbe krovu nad lodi. Cast vaznych tramu ponechanych ze starsiho krovu byla na obou stranach prodlouzena o krakorcovite konzoly se svislymi zarazkami a vzperami. Tyto prvky spolu s nove osazenymi dubovymi vaznymi tramy (1483 d) vytvorily pevny zaklad pro drevene obranne polopatro, na kterem byl teprve vztycen krov. Starsi uzky ochoz umisteny pod urovni koruny zdiva byl odstranen. Diky nalezu puvodniho prahoveho tramu jizni steny vlozeneho polopatra jsme se mohli pokusit o pomerne presvedcivou rekonstrukci podoby teto nosne ramove konstrukce obsahujici hlavni nosne sloupky, sikme vzpery a mensi sloupky vymezujici vyhlizeci, resp. strilnove otvory.Nad pricnou lodi bylo podobne jako v presbytari zrizeno zdene patro, z nehoz vsak po mladsich upravach pretrvaly pouze casti vychodni obvodove cihelne zdi s relikty dvou spaletovych strilen. K zesileni severni a jizni zdi lodi opernymi piliri doslo patrne az po roce 1500 v souvislosti s vlozenim pozdne goticke klenby lodi. Soucasne se zaklenutim lodi a s osazenim pozdne gotickeho portalu na jizni strane lodi doslo k zazdeni stavajicich a prolomeni novych okennich otvoru. Do zapadni casti lodi byla druhotne vestavena podklenuta kruchta, otevrena do lodi trojici arkad s lomenymi zaklenky. V obou dvou koutech pri zapadnim zdi se objevila vretenova schodiste vedouci na hudebni kruchtu. Postupnou, dlouhodobou prestavbu kostela potvrzuji i letopocty v interieru - 1493 (na krtitelnici), 1504 (v lodi) a 1522 (na kazatelne). K rozsahle a zrejme ne zcela systematicke pozdne goticke prestavbe kostela doslo za panu z Lipe, o cemz svedci zejmena erb se zkrizenymi ostrvemi na operaku lodi.V roce 1610 doslo k prelozeni hrbitova mimo opevneny areal a patrne ve stejne dobe i k vybudovani systemu unikovych podzemnich chodeb pristupnych z presbytare kostela. Zahy po zime 1636/37 (d) bylo odstraneno drevene polopatro nad lodi a objevil se tu novy krov s lezatou stolici. Pri baroknich upravach kostela v letech 1717-1718 uvadenych v historickych pramenech byla do krovu lodi vlozena stolice veze. Prace pokracovaly i ve ctyricatych letech 18. stoleti. Provedena byla nova klenba v presbytari, prizdivka v severni casti transeptu a nakonec doslo i ke zvetseni vetsiny oken, ktera ziskala pozdne barokni vzhled. Po roce 1763/64 (d) je datovan novy krov nad presbytarem. Z dobovych fotografii je patrne, ze na prelomu 19. a 20. stoleti mel cely kostel jeste sindelovou krytinu. V roce 1936 probehla rozsahla oprava kostela, byly zajisteny operne pilire a jejich zaklady, opraveno zdivo a obnoveny vnejsi omitky. K dalsim upravam kostela doslo v osmdesatych letech 20. stoleti, kdy bylo pri celkovem statickem zajisteni kostela provedeno zpevneni klenby lodi betonovou skorepinou a vyzdeni novych zakladu pod operaky. Soucasne se zmenila i podoba strechy nad sakristii, ktera po navyseni bocnich stitu plynule navazuje na zastreseni lodi. Posledni upravy probehly v devadesatych letech 20. stoleti a nejnoveji po roce 2008.
ER