PT Journal
AU Zizka, J
TI Brany vrchnostenskych dvoru v Cechach od 16. do pocatku 20. stoleti
SO Pruzkumy pamatek
PY 2013
BP 29
EP 50
VL 20
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201302-0003.php
SN 12121487
AB V ramci vyzkumneho ukolu byl v prvni polovine roku 2013 proveden podrobnejsi pruzkum hospodarskeho dvora Skalkov (k.u. Bolina, okres Benesov), ktery nalezel k byvalemu panstvi Vlasim. Pruzkum brany dvora, ktera se temer intaktne dochovala z renesancni vystavby, byl pak do znacne miry podnetem pro sirsi zamysleni nad podobou bran velkych hospodarskych dvoru v Cechach.Branam hospodarskych dvoru nebyla dosud venovana vetsi pozornost. Brana je vstupem zvenku dovnitr, propojuje dvur s okolnim svetem. Branou projizdely nalozene i prazdne vozy, vstupovali i vyhazeli zde pracujici lide, byl vyhanen a zpet vhanen dobytek. Brana tedy musela byt prakticka, vyhovovat tvarem a rozmery. Jako vstup do panskeho dvory musela byt take primerene krasna, reprezentovat majitele.U velkych dvoru vsak brany, zejmena v prubehu druhe poloviny 20. stoleti, z podstatne casti zmizely, nebo byly zasadnim zpusobem upraveny. Tuto skutecnost jednoznacne doklada plosny pruzkum vice jak tisice cca dvoru v Cechach, provedeny v letech 1996 - 2011. Dochovane brany byly dokumentovany v mene nez 10% dvoru. Dimenze bran vesmes nevyhovovaly novodobe zemedelske technice, stezovaly manipulaci. Brany jiz nebyly chapany jako ozdoba vstupu do dvora, jejich udrzba znamenala zbytecne naklady.V textu je zpracovan prehled nejvyznamnejsich a typickych dochovanych bran. Brany jsou jednak vice mene razeny chronologicky, s prihlednutim k byvalym panstvim. Nicmene, vzhledem k povaze plosneho pruzkumu, je datovani nekterych bran nutne ramcove. V nekterych pripadech pak naopak zname i stavitele, ktery dvur s branou navrhl a realizoval.V jednotlivych obdobich jsou pak brany deleny podle zakladnich typu. Z tohoto hlediska lze brany do dvoru rozdelit do tri skupin - na brany klenute a pilirove, tedy brany bez kleneb a prekladu s navazujicimi useky ohradnich zdi a brany s prujezdy v prizemi obytnych nebo hospodarskych budov, zpravidla stojicich v cele dvora.Nejstarsi dochovane brany pochazeji z 16. nebo pocatku 17. stoleti. V puvodni podobe se vsak dochovaly vyjimecne. Pozoruhodne jsou dokumentovane priklady uprav bran ve 2. polovine 19. stoleti. Renesancni brany byly rozebrany a jejich prvky po doplneni uplatneny u vetsiho vjezdoveho otvoru.I kdyz vetsina z charakterizovanych bran neni dnes v uplne architektonicke uprave, na zaklade dochovanych casti a srovnani obdobnych reseni, zejmena v ramci panstvi a u stejnych stavebniku, mame vcelku dobrou predstavu o jejich nekdejsi podobe. Zakladnim prvkem uvedenych bran dvoru, pochopitelne obdobne jako bran jinych staveb, je ramovani - portal vlastniho vjezdoveho otvoru. Osteni a archivolty jsou bud kamenne tesane, nebo vyzdivane, pripadne provedene v kombinaci techto uprav. Svisle stojky osteni stoji na patecnich kvadrech s nakolniky a ukoncuji je vetsinou jednoduche hlavice, ktere jsou soucasne patkami archivolty, zpravidla ve vrcholu sepnute klenakem. Osteni, jak v baroku, tak v 19.stoleti casto zdobi ryta zrcadla, v detailu provedena v duchu dobovych zvyklosti. Rada bran ma edikuly, od jednodussich provedeni s lizenami az po narocnejsi reseni s pilastry a kladim. Ve vrcholne baroknim obdobi bylo zrejme pomerne bezne zakonceni profilovanou korunni rimsou, bud primou nebo tvarovaneho, napriklad vzepjateho obrysu. Uprava nad vjezdem ma nekdy podobu frontonu v baroku trojuhelnych nebo segmentovych, pripadne rozeklanych. V prvni polovine 19. stoleti byl zrejme casty klasicky trojuhelny tympanon. Nemene castou ozdobou barokni brany, a to jak v 17., tak v 18. stoleti, byl typicky barokni stit, vyrustajici nad vodorovnou rimsou. Stity ramovane lizenami, vrcholi trojuhelnym nebo segmentovym nastavcem a doplnuji jej zpravidla prohnuta kridla, nekdy doplnena volutami. Nechybely vrcholove prvky, koule, piniove sisky nebo dokonce vazy. Z nekolika dochovanych prikladu a uprav bran je zrejme, ze nepochybne beznou vybavou byl znak stavebnika.Starsi brany az do poloviny 18. stoleti mivaji niku s drevenym tramovym prekladem, pozdeji jsou bezne niky segmentove sklenute. Zda se, ze tato hranice nemusi byt pravidlem. Sklenutymi nikami byly vsak nepochybne vybaveny brany v 19. stoleti. Tramy maji otvor tocnice vrat, v klenutych nikach jsou vrata upevnena do zelezneho oka.Od barokniho obdobi existovaly pochopitelne brany pilirove. V 18. stoleti byly nazyvany brany otevrene neboli "francouzske". Pilirove brany byly vyhodne zejmena z praktickych duvodu, nebyl zde problem s prujezdem vysoko nalozenych vozu. Pilirovych bran se dochovalo relativne velke mnozstvi, nicmene vesmes pouze s jednoduchou upravou bez architektonickeho detailu. Prokazatelne baroknich bran tohoto typu se vsak zname malo. Nechybela urcita architektonicka uprava piliru a rimsove hlavice s vrcholovymi prvky. Dochovane klasicistni brany tohoto typu maji vetsinou kvadrovanou upravu piliru.Uprava bran byla zejmena v 18. stoleti nejednou provazana s upravou navazujicich ohradnich zdi. Zname jsou tvarovane prechody na vyssi zdivo bran i ilusivni, pripadne i plasticke cleneni plochy ohradnich zdi. Doplneni brankami pro pesi nebylo zcela bezne.Brany v prizemi celnich budov s prujezdy mely v baroknim obdobi vetsinou charakter portalu, nekdy doplnenych edikulou. Zejmena v prvni polovine 19. stoleti byly casto relativne jednoduche vjezdove otvory zakomponovany do celkoveho architektonickeho reseni pruceli.Prakticky veskera dochovana vrata, maji ramovou konstrukci a plnou bednenou vypln dolni casti se sparami krytymi listami. Horni cast ma vetsinu svisle kladenou latovou mrizovinu, nekdy s tvarovanymi listami. Znamy je priklad s listami kladenymi strechovite. U pilirovych bran jsou po prvni polovinu 19. stoleti ikonograficky jsou dolozeny latove vyplne ukoncene obloukem.Podoba bran hospodarskych dvoru se pochopitelne nevymykala soudobe stavebni produkci a architektonickym upravam. Nicmene stavitele i stavebnici venovali branam dvoru velkou pozornost. Podoba bran je dalsim dukazem vysoke stavebne architektonicke urovne hospodarskych dvoru, ktere patrily neodmyslitelne k nejvyznacnejsim a nejdulezitejsim stavbam na byvalych velkostatcich.
ER