RT Journal Article
SR Electronic
A1 Šnejd, Daniel
T1 Nové poznatky o rozšíření špýcharového domu na Českokrumlovsku
JF Průzkumy památek
YR 2013
VO 20
IS 2
SP 83
OP 96
UL https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201302-0006.php
AB Dům s patrovou sýpkou nebo-li špýcharový dům, je zděným domem trojdílné dispozice komorového typu. Základním charakteristickým rysem je, že nad komorou je situováno ještě nejméně jednou úložné podlaží sloužící jako sýpka.Výskyt takto uspořádaného domu je v literatuře uváděn nejčastěji na území středního Podunají, například v oblastech jihozápadního Slovenska, Dolního Rakouska a Burgenlandu. V České republice zasahuje tradice takto uspořádaného domu oblast jižní Moravy a část jižních Čech. V ostatních oblastech Čech a Moravy jsou doloženy pouze ojedinělými nálezy, nicméně velice starobylých objektů, které dokládají že původní rozšíření domu s patrovou sýpkou daleko přesahovalo hranice území, jež si tradici takto uspořádaného domu udrželo i v mladších obdobích.Tento článek je zaměřen na výskyt špýcharového domu v nejvýchodnější části šumavského podhůří. Tato oblast, která je z etnografického hlediska známá jako Doudlebsko, se rozkládá na pomezí hranic okresů Český Krumlov a České Budějovice, mezi městy Kaplice, Český Krumlov, České Budějovice a Trhové Sviny. Existence tohoto typu domu na Doudlebsku byla doposud zaznamenána pouze v nejsevernějším cípu území v oblasti tzv. Koutů. Všechny objekty byly středověkého nebo raně novověkého původu. Nové objevy čtyř stejně starobylých špýcharových domů učiněné v posledních letech, však posouvají jeho výskyt blíže do centrální části Doudlebska. Prozatím nelze v otázce míry rozšíření špýcharového domu na Doudlebsku učinit žádný hodnověrný závěr. Zaznamenané nálezy byly pouze nahodilého charakteru, se systematickým průzkum celé oblasti bylo započato v roce 2013. Příspěvek se dále v krátkosti pokouší o vzájemnou komparaci atributů trojdílného domu s patrovou sýpkou na příkladech uvedených objektů.