PT Journal
AU Vrla, R
TI Hrad Brumov - nove poznatky a uvahy o stavebnim vyvoji ve 13.-16.stoleti
SO Pruzkumy pamatek
PY 2013
BP 115
EP 123
VL 20
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201302-0008.php
SN 12121487
AB Zriceniny hradu Brumova lezi nad mestem Brumov-Bylnice, v jihovychodni casti Zlinskeho kraje. V letech 1977-1982 zde probehl rozsahly archeologicky vyzkum, vedeny PhDr.Jirim Kohoutkem. Na zaklade vysledku tohoto vyzkumu byly formulovany tyto zakladni teze o stavebnim vyvoji hradu: Hrad byl zalozen v obdobi 1.poloviny 13.stoleti. Z teto doby pochazi soubor pozdneromanskych, kamenickych clanku a spodni cast velke, hranolove veze. V nasledujicim obdobi byly vystaveny dalsi obytne budovy kolem nadvori a ve 2. polovine 15. stoleti byla vystavena brana s okrouhlou bastou, vysunuta do prikopu. V prvni polovine 16.stoleti byl hrad radikalne prestaven za Meziricskych z Lomnice. Tehdy bylo prestaveno i starsi predhradi. Po pozaru v roce 1760 byl hrad provizorne opraven, kolem roku 1826 vsak byl definitivne opusten a jeho zdivo bylo rozebrano na stavebni material. Po provedeni archeologickeho vyzkumu doslo ke konzervaci a zastreseni casti arealu. Pri naslednych zabezpecovacich pracich byly ucineny dalsi objevy, ktere umoznuji zpresneni stavebniho vyvoje hradu.K problematice velke hranolove vezeZminena hranolova vez je soucasti puvodni stavby z 1. poloviny 13.stoleti (obr.3/1). Jeji pudorysne rozmery jsou 12x12m. Krome zakladu jsou dnes pristupne pouze male casti vnejsiho lice. Lic je budovan z velkych, piskovcovych bloku, z nichz nektere jsou prisekany do tvaru ne zcela pravidelnych kvadru; spodni partie je tvorena radou velkych, lomovych bloku (obr.6,7). V jadru zdiva jsou dochovany otvory po drevenych tramech, tvoricich vyztuz zdiva (obr.5,8).Na zaklade pruzkumu pudorysne situace sklepu palace v jizni casti hradu je zde vyslovena nasledujici hypoteza: Rozmerny blok zdiva, ponechany mezi sklepnimi mistnostmi (obr.3/1, obr.11) muze byt pozustatkem dalsi, pozdneromanske veze. Dvojici hranolovych vezi ma napr. nedaleky, pozdneromansky hrad Buchlov, obdobne reseni nalezneme i na hrade Landstejne na cesko-rakouskem pomezi. Inspiraci pro tyto monumentalni stavby je rakouske Podunaji. Potvrzeni existence druhe veze na Brumove vsak muze prinest pouze dalsi archeologicky vyzkum.Nejstarsi zdene konstrukce v jiznim palacovem traktuVe slozitem pudorysu jizniho traktu muzeme rozeznat tri situace, uchovavajici starsi stavebni konstrukce. V prvni rade zde zminuji torzo stare hradby v jihozapadnim koute nadvori (obr.9/g). V se jedna o hranolovy blok plneho zdiva v severovychodni casti (obr.9/a), ktery je interpretovan jako vezice v jihovychodni narozi puvodni hradby. Jeji vznik je uvazovan v sirsim obdobi 13.-14.stoleti a je uvazovano, ze v jeji blizkosti existovala brana.Dalsi, zajimavou konstrukci v jiznim palacovem traktu je dvojice starsich zdi v prostoru mistnosti obdelneho pudorysu se zbytky valene klenby (obr.9/b). Jedna se o kout mistnosti neznameho objektu. Pravdepodobne zde stal palacovy objekt, ktery pravdepodobne sahal az k dnesni jizni obvodove zdi hradu. Na vychodni strane mohl tento objekt dosahovat az k nami predpokladane, hranolove vezici (obr.9/a), jejiz funkci asi zrusil. Je mozne, ze tento palac je dilem mladsich, stredovekych stavebnich uprav (14.stoleti?).Rizalit pri jihozapadnim obvodu jadraJihozapadni cast jadra je z vnejsi strany vzeprena mohutnym blokem zdiva, slozitejsiho stavebniho vyvoje (obr.3/6). Pri jeho pamatkove oprave (2002/3) byly ucineny nektere zajimave objevy. Na jiznim a severnim okraji rizalitu byly identifikovany hranolove vezice (zjistene rozmery u jizni z nich cinily cca 430x320cm. Obr.9/c,d), ktere byly, spolu s dalsi vezici, ukrytou v jiznim rizalitu (obr.9/e) soucasti pozdnegotickych, fortifikacnich uprav hradu (podobne vezice jsou dochovany na hradech Brnicko, Zabreh, Javornik, ci Frejstejn).V mase zdiva, ktere dodatecne vyplnilo mezeru mezi dvojici vezic na zapadni strane, byl situovan drobny, klenuty prostor (obr.9/f). Jeho pudorysne rozmery jsou 710-718 x 105-110cm, vyska cca 340cm), pristupny byl svislou sachtou pri jizni stene, ustici nahore, na korune zdiva. V lici vychodni steny mistnosti je dochovana rada drobnych a melkych otvoru, situovanych v jedne, vodorovne linii (kapsy po drevenych prvcich). Kapsy byly vybudovany soucasne se zdivem mistnosti. Klenba mistnosti, steny i prostor nad klenbou byly budovany z lomoveho kamene, bez pouziti cihel (obr.12/c). V severozapadnim koute mistnosti byla zjistena spara mezi prubeznou, zapadni a prizdenou, severni stenou. Ucel teto mistnosti nezname, snad se jednalo o pracharnu, zminovanou v inventarich hradu. Mistnost vznikla pravdepodobne pri velke prestavbe hradu za Meziricskych z Lomnice (1519-74).
ER