PT  - JOURNAL ARTICLE
AU  - Vrla, Radim
TI  - Hrad Brumov - nové poznatky a úvahy o stavebním vývoji ve 13.-16.století
DP  - 2013 Dec 15
TA  - Průzkumy památek
PG  - 115--123
VI  - 20
IP  - 2
IS  - 12121487
AB  - Zříceniny hradu Brumova leží nad městem Brumov-Bylnice, v jihovýchodní části Zlínského kraje. V letech 1977-1982 zde proběhl rozsáhlý archeologický výzkum, vedený PhDr.Jiřím Kohoutkem. Na základě výsledků tohoto výzkumu byly formulovány tyto základní teze o stavebním vývoji hradu: Hrad byl založen v období 1.poloviny 13.století. Z této doby pochází soubor pozdněrománských, kamenických článků a spodní část velké, hranolové věže. V následujícím období byly vystavěny další obytné budovy kolem nádvoří a ve 2. polovině 15. století byla vystavěna brána s okrouhlou baštou, vysunutá do příkopu. V první polovině 16.století byl hrad radikálně přestavěn za Meziříčských z Lomnice. Tehdy bylo přestavěno i starší předhradí. Po požáru v roce 1760 byl hrad provizorně opraven, kolem roku 1826 však byl definitivně opuštěn a jeho zdivo bylo rozebráno na stavební materiál. Po provedení archeologického výzkumu došlo ke konzervaci a zastřešení části areálu. Při následných zabezpečovacích pracích byly učiněny další objevy, které umožňují zpřesnění stavebního vývoje hradu.K problematice velké hranolové věžeZmíněná hranolová věž je součástí původní stavby z 1. poloviny 13.století (obr.3/1). Její půdorysné rozměry jsou 12x12m. Kromě základů jsou dnes přístupné pouze malé části vnějšího líce. Líc je budován z velkých, pískovcových bloků, z nichž některé jsou přisekány do tvaru ne zcela pravidelných kvádrů; spodní partie je tvořena řadou velkých, lomových bloků (obr.6,7). V jádru zdiva jsou dochovány otvory po dřevěných trámech, tvořících výztuž zdiva (obr.5,8).Na základě průzkumu půdorysné situace sklepů paláce v jižní části hradu je zde vyslovena následující hypotéza: Rozměrný blok zdiva, ponechaný mezi sklepními místnostmi (obr.3/1, obr.11) může být pozůstatkem další, pozdněrománské věže. Dvojici hranolových věží má např. nedaleký, pozdněrománský hrad Buchlov, obdobné řešení nalezneme i na hradě Landštejně na česko-rakouském pomezí. Inspirací pro tyto monumentální stavby je rakouské Podunají. Potvrzení existence druhé věže na Brumově však může přinést pouze další archeologický výzkum.Nejstarší zděné konstrukce v jižním palácovém traktuVe složitém půdorysu jižního traktu můžeme rozeznat tři situace, uchovávající starší stavební konstrukce. V první řadě zde zmiňuji torzo staré hradby v jihozápadním koutě nádvoří (obr.9/g). V se jedná o hranolový blok plného zdiva v severovýchodní části (obr.9/a), který je interpretován jako věžice v jihovýchodní nároží původní hradby. Její vznik je uvažován v širším období 13.-14.století a je uvažováno, že v její blízkosti existovala brána.Další, zajímavou konstrukcí v jižním palácovém traktu je dvojice starších zdí v prostoru místnosti obdélného půdorysu se zbytky valené klenby (obr.9/b). Jedná se o kout místnosti neznámého objektu. Pravděpodobně zde stál palácový objekt, který pravděpodobně sahal až k dnešní jižní obvodové zdi hradu. Na východní straně mohl tento objekt dosahovat až k námi předpokládané, hranolové věžici (obr.9/a), jejíž funkci asi zrušil. Je možné, že tento palác je dílem mladších, středověkých stavebních úprav (14.století?).Rizalit při jihozápadním obvodu jádraJihozápadní část jádra je z vnější strany vzepřena mohutným blokem zdiva, složitějšího stavebního vývoje (obr.3/6). Při jeho památkové opravě (2002/3) byly učiněny některé zajímavé objevy. Na jižním a severním okraji rizalitu byly identifikovány hranolové věžice (zjištěné rozměry u jižní z nich činily cca 430x320cm. Obr.9/c,d), které byly, spolu s další věžicí, ukrytou v jižním rizalitu (obr.9/e) součástí pozdněgotických, fortifikačních úprav hradu (podobné věžice jsou dochovány na hradech Brníčko, Zábřeh, Javorník, či Frejštejn).V mase zdiva, které dodatečně vyplnilo mezeru mezi dvojicí věžic na západní straně, byl situován drobný, klenutý prostor (obr.9/f). Jeho půdorysné rozměry jsou 710-718 x 105-110cm, výška cca 340cm), přístupný byl svislou šachtou při jižní stěně, ústící nahoře, na koruně zdiva. V líci východní stěny místnosti je dochována řada drobných a mělkých otvorů, situovaných v jedné, vodorovné linii (kapsy po dřevěných prvcích). Kapsy byly vybudovány současně se zdivem místnosti. Klenba místnosti, stěny i prostor nad klenbou byly budovány z lomového kamene, bez použití cihel (obr.12/c). V severozápadním koutě místnosti byla zjištěna spára mezi průběžnou, západní a přizděnou, severní stěnou. Účel této místnosti neznáme, snad se jednalo o prachárnu, zmiňovanou v inventářích hradu. Místnost vznikla pravděpodobně při velké přestavbě hradu za Meziříčských z Lomnice (1519-74).