PT Journal
AU Ulicny, P
TI Valdstejnsky palac v Praze. Revidovane dejiny, nove souvislosti
SO Pruzkumy pamatek
PY 2014
BP 21
EP 68
VL 2
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201402-0003.php
SN 12121487
AB Prispevek prinasi nejnovejsi pohled na slozity vyvoj arealu Valdstejnskeho palace v Praze a zarazuje ho do kontextu dobove evropske architektury, cimz upresnuje a umocnuje vyznam teto stavby v ramci ceskeho stavitelstvi. Doplnuje a nove interpretuje znama data k jeho vystavbe. Nejstarsi nakup nemovitosti v arealu budouciho palace byl ucinen v breznu 1621, a to v zapadni casti, kde se stal jadrem palace starsi Trckovsky dum. Jiz v roce 1622 byla na vychodnim konci, 150 m od tohoto jadra, zakoupena obecni vapenice, kterou zrejme Valdstejn zamyslel adaptovat na kartuziansky klaster. Z tohoto zameru ale rychle seslo, a tak byla stavba pojata do arealu palace a postupne vykupovany stavby a zahrady lezici mezi ni a byvalym Trckovskym palacem. Nejintenzivnejsi prace probehly v letech 1622-1624, kdy byly zrizeny a vystukovany hlavni sal, kruhova audiencni sin, kaple a obe galerie v prvnim a druhem patre. Architektem byl Andrea Spezza a stukatery Domenico Canevalle a Santini Galli. Kratkou dobu zde maloval mlady florentsky malir Baccio del Bianco, ktereho pozdeji vystridal jiny Florentan, Domenico Pugliani. Po Spezzove smrti v lednu 1628 stavbu vedli Giovanni Pieroni a Nicolo Sebregondi, kteri se zrejme podileli i na navrzich v zahrade, kde do Valdstejnovy smrti vyrostly pozoruhodna voliera a unikatni krapnikova stena, sejne jako rozlehla piscina, v mestske palacove architekture unikatni element. Ojedinelym prvkem je i monumentalni trojosa loggie, ktera byla nekdy kolem roku 1626 dodatecne pristavena k hlavnimu bloku palace. Nahradila mensi loggii v jiznim kridle, otacejicim se do namesti, ktere bylo rovnez pristaveno dodatecne. Toto kridlo melo slouzit asi jako retirada a melo se otvirat do male uzavrene zahrady, ve ktere zrejme mela puvodne stat de Vriesova fontana. Vzorem pro toto usporadani byl asi milansky Palazzo Marini a puvodem milanske prvky lze nalezt na prazskem palaci i na dalsich mistech, napriklad ve forme zalamovane rimsky bocnich portalu pruceli. Milanska architektura pravdepodobne Spezzovi prinesla inspiraci i ve formovani kaple se zaoblenymi koutovymi pilastry, tedy motivem, ktery az o desetileti pozdeji, kolem 1635, pouzije Francesco Borromini v Rime, a ktery se stane oblibenym baroknim detailem. Uziti obou elementu v Praze a v Rime si lze vysvetlit tim, ze i Borromini ji prevzal z Milana, kde v letech 1612-1619 pracoval v huti tamniho domu. Podobne lze snad objasnit i puvod bohate profilovanych oken s pulkruhovym zakoncenim, pouzivanych jak Spezzou, tak Borrominim. Dalsi velkou inspiraci pro Valdstejnsky palac byla cisarska rezidence na Prazskem hrade. Co se tyka forem, byly z Hradu v palaci pouzity novy Spanelsky sal, Matematicka vez a severni staj pod novym Spanelskym salem, a v pripade konceptu pak ojedinely element dvoupodlaznich galerii a jejich propojeni se stajemi. Vyraznou odezvu mela i cisarska vila Neugebaude u Vidne, jejiz arkady nasly vzor v monumentalni zahradni loggii palace, ktera zrejme svoji velikosti vdeci zameru byt, tak jako triumfalni brany, symbolem vitezstvi. Toto tema zrejme ovlivnilo i cely koncept zahrady, ovladane Neptunovou fontanou, rozebranou v roce 1648 Svedy, kterou lze rekonstruovat jako trojetazovou kompozici.
ER