PT Journal
AU Navratil, A
TI "Pracharna Hlidka 4" ve spilberskem parku
SO Pruzkumy pamatek
PY 2015
BP 132
EP 138
VL 22
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201501-0010.php
SN 12121487
AB V roce 2010 zapocala rekonstrukce stavby nachazejici se na vychodnim svahu spilberskeho kopce v dnesnim parku. Jadro stavby tvori dodnes dobre dochovana barokni municni sklad, ktery byl vystaven v roce 1731 jako soucast rozsahle barokni citadely Spilberk. Konkretne se stavba nachazi asi 65 m vychodne od vychodni brany. Diky zachrannemu archeologickemu vyzkumu se podarilo odhalit pozustatky temer celeho ochranneho a cast odvodnovaciho systemu skladu. Sklad mel obdelnou dispozici o rozmerech 10,1 x 8,5 metru s 1,45 m silnymi zdmi a masivnim klenutym stropem. Do skladu se vstupovalo od severozapadu. Charakteristickym prvkem zdokumentovanym v interieru jsou vetraci otvory, ktere prochazeji s esovitym zalomenim skrze zdi stavby. Byly zdokumentovany dve vyvojove faze ochranneho systemu. Prvni fazi tvorila jednoducha zed obihajici budovu. Tu nahradil ve 40. letech 18. stoleti slozitejsi system dvojiteho prstence, ktery obklopoval municni sklad ze tri stran. Vnitrni zed prstence o sile 70 cm chranila proti vniknuti nepovolanych osob, zatimco vnejsi 30 cm silna zed tvorila armaturu strelecke predprsne. Ctvrta, jihozapadni strana opevneni sestavala z jednoduche zdi, ktera prakticky tvorila armovani jihozapadniho svahu, ktery svoji vyskou dosahoval vysky samotneho skladu. Dalsim nalezem byly dva vetsi fragmenty odvodnovaciho systemu v podobe cihlovych kanalu. Jejich vzajemne propojeni je nejasne. Zajimavym dochovanym pevnostnim prvkem je zdena podzemni chodba propojujici predpoli pracharny s 35 metru vzdalenou studnou. Chodba ustila v severozapadni strane mezi vnejsi a vnitrni ochrannou zdi. Jeji vznik lze podle dochovanych planu datovat do obdobi kolem roku 1770. Strategicka funkce municniho skladu zanikla spolu s hlavnimi obrannymi prvky pevnosti v roce 1809. V roce 1861 byl schvalen navrh na prebudovani spilberskeho kopce na mestsky park. Realizace vystavby byla zapocata v nasledujicim roce. Stavba byvale "pracharny" byla vyuzita pro funkci restaurace. Hlavni zmenou bylo zboreni ochranneho systemu, vybudovani suterenu a pristaveni drevene verandy. K dalsim vyznamnym zmenam doslo ve 20. nebo 30. letech 20. stoleti, kdy byla plocha budovy rozsirena priblizne o tretinu sve velikosti, a bylo pristaveno cele patro. V teto podobe fungovala restaurace az do konce 80. let, kdy byla opustena, a objekt zacal pustnout. Zavrsenim soucasne pamatkove rekonstrukce zapocalo dalsi funkcni obdobi objektu coby vzdelavaciho centra.
ER