PT Journal
AU Zahradnik, P
TI Archivni zpravy k zivotu a dilu architekta a stavitele Etienna Dieudonneho (1682-1752)
SO Pruzkumy pamatek
PY 2016
BP 61
EP 72
VL 23
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201601-0004.php
SN 12121487
AB Architekt a stavitel Etienne Dieudonne (1682-1752) je postavou, ktera vyrazne zasahla do dejin barokni zamecke architektury v Cechach v dobe kolem roku 1750, ale ktera dlouho zustavala i odborne verejnosti zcela neznamou; ceske dejiny umeni si Dieudonnea vsimaji vlastne az od devadesatych let 20. stoleti. Dosud jsme vsak o tomto staviteli meli informace pouze z poslednich peti let jeho zivota. Tato studie prinasi zpravy, jez aspon castecne osvetluji i predchazejici etapy architektova zivota, ve kterem ovsem i nadale zustava mnoho dosud nevyjasnenych zahad.Dieudonne se narodil v roce 1682 ve vsi Samson (dnes Thon-Samson), lezici nedaleko Namuru, dnesniho hlavniho mesta belgickeho Valonska, tehdy vsak tvoriciho soucast spanelskeho Nizozemi. V roce 1706 mu bylo udeleno mestanstvi mesta Maastrichtu, ve kterem stravil prinejmensim triadvacet let; naposledy je v Maastrichtu dolozen v roce 1729. V Maastrichtu byl Dieudonne clenem zednickeho cechu, zde se take v roce 1707 ozenil a zde se mu narodilo deset deti (z nichz ovsem vetsina zemrela jeste v detstvi).Zahadou nadale zustava, proc se padesatilety maastrichtsky mestan rozhodl opustit sve dosavadni bydliste a i s manzelkou Annou, rozenou Duboisovou, a dvema dcerami se prestehovat do vzdalene Prahy. V Praze je poprve dolozen v roce 1735; tato ojedinela zprava se vsak tyka pouze smrti jedne z jeho dcer, ktera zemrela v Praze na Novem Meste, ale neprinasi zadne informace o jeho tehdejsi stavitelske cinnosti, kterou zatim zname az z let 1745-1752.Prvnim znamym Dieudonneovym stavebnikem v Cechach je Heinrich Paul Franz knize z Mansfeldu, pro ktereho Dieudonne od roku 1745 stavel zamek v Dobrisi; soudobe prameny jej uvadeji jako "den sonst bekandten Furst-Mansfeldischen Inginier und Baumeyster". Mansfeld Dieudonnea take doporucil svemu svagrovi Prokopu Vojtechu hrabeti Cerninovi, do jehoz sluzeb Dieudonne vstoupil nekdy na prelomu let 1746 a 1747 a prestavoval pro nej pote zamek v Petrohradu/Petersburg; za svoji praci dostaval od hrabete znacne vysoky rocni plat 300 zlatych (a navic tri sudy piva). Oba tyto zamky jsou dnes pokladany za ojedinele priklady "syntezy francouzske kompozice se stredoevropskym tvaroslovim" (Richard Biegel) v zamecke architekture v Cechach.V roce 1748 Dieudonne vstoupil do sluzeb i k matce Prokopa Vojtecha Cernina, Isabele Johane Marii hrabence Cerninove, rozene hrabence z Merode a markrabence z Westerloo, ktera byla Dieudonneovou krajankou. Take u ni (stejne jako u jejiho syna) se stal nastupcem predesleho stavitele Anselma Luraga a vykonaval pro ni jinak blize nezname prace na zamku v Horine, za ktere dostaval rocne nejprve 100 zlatych, pozdeji pak 150 zlatych. Poslednimi zatim znamymi Dieudonneovymi zamestnavateli byli Carl Friedrich Anton hrabe Hatzfeldt zu Gleichen, pro ktereho Dieudonne provadel jakesi stavebni prace na zamku v Dlazkovicich/Dlaschkowitz (dolozen je tu v letech 1749 a 1751), Franz Wenzel hrabe Clary-Aldringen, u ktereho je uveden v dobe pocatku prestavby hrabeciho zamku v Teplicich/Teplitz, a posleze Johann Josef Anton hrabe Thun, majitel zamku v Klasterci nad Ohri/Klosterle an der Eger a Decine/Tetschen; konkretni informace o Dieudonneove praci pro tyto tri stavebniky zatim nemame k dispozici.Hypoteticky byla Dieudonneovi take prircena ucast na stavbe cerninskeho zamku Jemciny a rovnez projekt pozdeji postavene fary v Jesenici/Jechnitz (okres Rakovnik).Intenzivni architektonicka cinnost Etienna Dieudonneho skoncila az jeho smrti - Dieudonne zemrel v Praze na Male Strane v roce 1752 ve veku sedmdesati let.Zatim se bohuzel nepodarilo objevit zadnou z Dieudonneovych staveb provedenych pred rokem 1745, a to jak z jeho maastrichtskeho obdobi, tak z jeho obdobi ceskeho, takze Dieudonneovo architektonicke dilo pro nas zatim zacina teprve dobou, kdy bylo jeho tvurci triasedesat let. Muzeme jen doufat, ze dalsi badani v archivech rodu, pro nez valonsky architekt v Cechach pracoval, ale i studium v archivech nizozemskych ci belgickych alespon nektere z techto dosud nevyresenych otazek zodpovi.
ER