PT Journal
AU Stetina, J
TI Dokumentace severni fasady zamku Holesova
SO Pruzkumy pamatek
PY 2016
BP 77
EP 92
VL 23
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201602-0007.php
SN 12121487
AB V roce 2015 byla realizovana oprava vnejsi fasady severniho kridla a souvisejici severovychodni a jihozapadni veze zamku v Holesove (okr. Kromeriz). Rozsahla ctyrkridla stavba vznikala kratce po polovine 17. stoleti z iniciativy hrabete Jana z Rottalu a podle projektu cisarskeho architekta Filliberta Luchese. I pres nevelky rozsah odstraneni omitek bylo mozno studovat jednotlive stavebni faze severniho pruceli i vyvoj reseni jeho tektonicke skladby.V zapadni tretine severniho pruceli, budovane z lomoveho zdiva, byla rozpoznana vnejsi zed severniho kridla rozsahle palacove stavby, dosud zcasti dochovane v zapadni partii zamku. Z detailu se podarilo zachytit zbytky omitky v prizemi a zejmena cast okoseneho osteni okna v urovni druheho patra zamku. S prihlednutim k dalsim nalezum predpokladame pozdne goticky puvod kridla v dobe kolem roku 1500. Podstatnou cast zkoumaneho pruceli pak tvori mohutna vnejsi obvodova zed severniho kridla zamku, budovana v 50. letech 17. stoleti. Ze stavebnich detailu se podarilo zachytit napr. dvojici obdelnych vpadlych poli po bocich okna ve stredni ose pruceli, jez nahradilo puvodni vjezdovy portal. Pozoruhodne reseni mela i dvojice vychodnich oken, puvodne vybavenych podokennimi poli s balustrovou vyplni. V prvnim a druhem patre severni fasady byly na nekolika mistech obvodoveho zdiva zdokumentovany cihlove plenty, dobihajici k cihlovym obezdivkam fixujicim tesana okenni osteni. Plenty nesignalizovaly slozitejsi stavebni vyvoj, ale zrejme souvisely s jednotlivymi technologickymi kroky vystavby pruceli, pocinajici hrubou stavbou a vrcholici osazenim kamennych clanku okennich osteni a zrizenim fasady. Ta byla puvodne projektovana v ponekud jednodussi forme - v prizemi se nachazela pouze omitkova bosaz, v urovni obou hornich pater pak byly naprojektovany vysoke liseny, ktere jako jedine prvky pruceli maji zdene jadro svazane s dalsim zdivem pruceli. K obohaceni skladby pruceli o horizontalni omitkove pasy mezi prvnim a druhym patrem doslo teprve dodatecne, nicmene snad jeste za zivota stavebnika, Jana z Rottalu (+1674). V korunni rimse byly rozpoznany dva druhy volutovych konzol, dokladajicich vystavbu zamku ve smeru od zapadu k vychodu. Dokumentace obou vezi prinesla i dendrodata - jihozapadni vez se stavela patrne pocatkem 50. let 17. stoleti (dendro z urovne podlahy patra 1650/1651) a severovychodni vez byla budovana nasledne, v zaveru 50. let 17. stoleti (dendro z nejvyssiho podlazi 1654-1658). Oprava vezi objasnila i rozsah mladsich oprav, z nichz nejvyznamnejsim zasahem bylo zvyseni vezi spojene s premistenim oken tretiho patra, provedene kolem roku 1910. Barevnost vnejsi fasady i vsech clenicich prvku byla monochromni, bila - toto reseni umoznovalo pusobeni svetla a stinu, vyrazne prispivajiciho ke zvyrazneni tektoniky fasady a monumentality stavby.Pruzkum vyrazne prispel k hlubsimu poznani stavebnehistorickeho vyvoje predmetne partie zamku. Predevsim vsak potvrdil puvod vnejsich fasad vcetne vsech jejich tvaroslovne citlivych detailu ve druhe puli 17. stoleti, soucasne prokazal i jejich slozitejsi genezi, odehravajici se v ramci jedine stavebni faze. Informace ziskane dokumentaci nalezovych situaci smeruji k chapani vystavby holesovskeho zamku po roce 1651 jakozto rozsahle stavebni akce, v celem prubehu prostoupene radou dilcich zmen planu, zrejme iniciovanych konkretnimi pozadavky stavebnika, hrabete Jana z Rottalu. Celistve zhodnoceni vyvoje vnejsich fasad, jehoz prvnim krokem byl prave pruzkum severniho pruceli, stejne jako zarazeni ziskanych poznatku do kontextu stavebniho vyvoje zamku, vsak bude mozno provest teprve po dokonceni postupne realizovane obnovy vnejsiho plaste objektu.
ER