PT - JOURNAL ARTICLE AU - Všetečková, Zuzana TI - "Příjezd, Setkání a Klanění sv. Tří králů" na nástěnné malbě v presbytáři kostela sv. Martina v Sedlčanech DP - 2017 Jun 15 TA - Průzkumy památek PG - 39--50 VI - 24 IP - 1 IS - 12121487 AB - Malíř v prvním poli severní stěny presbytáře vkomponoval do členité hornaté krajiny výpravnou narativní scénu Klanění tří králů. První z králů klečel před sedící Pannou Marií s dítětem Ježíš, kterému podával skříňku se zlatem. Korunu klečícího krále v levé ruce držel pacholek - motiv, který zatím v českých zemích nemáme doložený. Muže, držícího korunu prvního krále, známe z maleb v cisterciáckém kostele v Ladu a z dolnorakouských kostelů v Litschau, v Neukirchen a v Lichteneggu. Druhý král přijížděl z levé strany, v ruce držel ciboriu s věžovitým víkem. Třetího krále částečně zakrývala skalnatá kulisa, jel po úzké cestě, sevřené horami. Oba krále doprovázel početný průvod jezdců a poutníků. Výpravnou textovou podobu představuje Legenda aurea a Legenda o sv. Třech králích, kterou napsal karmelitánský mnich Johannes z Hildesheimu v roce 1364. Po stránce slohové malby vycházely z principů krásného slohu, nejvýraznější je motiv prohnutého panoše, který má analogie na scéně Kamenování Nabotha, namalované v ambitu pražského kláštera na Slovanech, na postavě Krista, ve scéně Zajetí Krista v kostele na Levém Hradci a též na postavě sv. Krále na scéně v Libiši. Malíř zřejmě poznal princip krajinných kulis, vycházejících z díla Mistra Třeboňského oltáře, z iluminací v Bibli krále Václava IV. a rytířského románu o Willehalmovi, dále v Antwerpské Bibli mincmistra Konráda z Vechty a například v Bibli boskovské. Z nástěnných maleb můžeme zmínit krajinné scény v Legendě sv. Václava ve Velké věže hradu Karlštejna, na malbách v ambitu Emauzského kláštera a například i na scéně Předávání regulí augustiniánům, namalované v roudnické klášterní knihovně. V českých malbách, zobrazujících Příjezd sv. Tří králů, doprovázeli krále zpravidla panošové nebo pacholci, starající se jen o koně. Uvedeme Klanění tří králů v kostelech v Žumberku, v domě čp. 1 na náměstí Svobody v Českém Krumlově, tedy na panství Rožmberků a starší malby například v kapitulní síni na Sázavě, v kostele v Dalečíně, v Hněvkovicích, a Slavětíně. Na částečně dochované erbovní galerii určíme rožmberský erb s červenou pětilistou rozetou na bílém pozadí a znak s figurou vah. Lze je spojit se spravedlivým soudem a vládou Rožmberků, ale i s měšťanským prostředím, kde patřil k atributům kupců. Uvažovali jsme i možné souvislosti s postavou panoše s korunou v ruce s Rožmberky a jejich přítomností při ceremoniálech královských korunovací, kterých se zúčastnil Jindřich III. z Rožmberka v roce 1400 a Oldřich z Rožmberka v roce 1438. Tehdy nesl Jindřich III. z Rožmberka korunu spolu s dvěma dalšími šlechtici pro královnu Žofii a Oldřich z Rožmberka spolu s dalšími třemi šlechtici nesli korunu pro krále Albrechta II. Habsburského v roce 1438. Malbu by pak bylo možné datovat do roku 1400 nebo 1438, kdy byl korunovaný Albrecht II. Habsburský.