PT Journal
AU Ramesova, M
TI Benedikt Ried, Karel Fiala a portal do Stare snemovny ve Starem kralovskem palaci Prazskeho hradu
SO Pruzkumy pamatek
PY 2017
BP 5
EP 20
VL 24
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201702-0002.php
SN 12121487
AB Studie se zabyva portalem do Stare snemovny ve Vladislavskem sale na Prazskem hrade. Predstavuje vysledky dokumentace portalu a vyklad archivnich pramenu, ktere osvetluji novodoby vyvoj pamatky povazovane za jedno ze stezejnich del portalove architektury Benedikta Rieda.Tento portal z doby okolo roku 1500 je jednim z nejcasteji publikovanych del Riedova okruhu. Malo zname je vsak to, ze jeho nynejsi podoba pochazi z prevazne casti az ze 30. letech 20. stoleti, kdy byl portal obnoven pod dohledem Karla Fialy. Okolnosti odhaleni portalu a jeho nasledne upravy se studie pokousi objasnit.Architekt K. Fiala od poloviny 20. let 20. stoleti vedl pruzkumne a zajistovaci prace ve Starem kralovskem palaci v ramci soustavnych uprav Prazskeho hradu po vzniku samostatneho ceskoslovenskeho statu (1918). Prinejmensim do roku 1935 se spolu se svymi spolupracovniky intenzivne zabyval upravami Vladislavskeho salu. Behem teto doby on a jeho kolegove vytvorili rozsahly soubor vykresove a fotograficke dokumentace spolu s merenimi i navrhy na doplneni poskozenych ci zaniklych prvku. Ty poskytuji cenny material k poznani tehdejsiho stavu dochovani pamatky a jeji nasledne promeny.Z techto zaznamu a dalsich pramenu take vysvita, ze Vladislavsky sal vcetne klenby a portalu se do Fialovy doby dochoval v podobe, kterou v predeslych 150 letech ovlivnily predne upravy pro korunovaci Leopolda II. (1791), v mensi mire pak pro korunovaci Ferdinanda V. (1836). Drive predpokladany zasah J. Navratila do vymalby Salu byl vsak podle vseho minimalni.V dobe K. Fialy byly v dusledku toho steny Vladislavskeho salu pokryty vymalbou, portaly zakryty novodobymi prvky s polychromii. Portal do Snemovny nenesl zadne rysy riedovske pozdni gotiky. Fialuv tym jeho puvodni vladislavske casti odhalil az pri provadeni sond a odstranovani omitek. Pri rozebirani podlahy byl nalezen take puvodni kamenny prah portalu. Zda se, ze portal do Snemovny po svem vzniku kolem roku 1500 prosel minimalne dvema naslednymi upravami. Behem prvni z nich (asi v druhe polovine 16. ci na pocatku 17. stoleti) byly podle vseho sesekany charakteristicke vytocene pilastry vnejsi edikuly a odstraneny takrka cele vnitrni sloupky se stacenou profilaci i s prekladem. Vznikly otvor v sile zdi byl nove zaklenut segmentovym obloukem. Osazeno bylo nove osteni v lici se stenou Vladislavskeho salu. Pri druhe uprave (patrne 1791) byl portal zrejme pouze pokryt antikizujici polychromii. Vsechny tyto novodobe dodatky nechal K. Fiala odstranit.Z dobovych fotografii, Fialovych nacrtu i z pruzkumu autorky tak vysvita, ze puvodni je v uhrnu priblizne jedna tretina portalu do Snemovny. K. Fiala nicmene objevil take pozustatky jinych puvodnich soucasti teto pamatky, ktere zanikly zcela. Na zaklade Fialovych zaznamu lze rici, ze dalsi portal, podobny tomu na strane Salu, byl umisten take v prostoru Snemovny. V severovychodnim koutu Vladislavskeho salu byly nadto objeveny pozustatky krbu. Ten se nalezal v tesnem kontaktu s portalem do Snemovny. Zda se, ze tento krb dokonce zasahoval do praveho vytoceneho pilastru portalu rimsou, ktera se takrka dotykala hlavice sloupku jeho vnitrni edikuly. Na portale po ni do dnesnich dnu zbyly viditelne stopy odsekani. Portal castecne prekryvaly i dalsi soucasti krbu. Na prave strane portalu do Snemovny tak vznikalo nakupeni podpor ruzneho tvaru a velikosti, ktere se prekladaly ci dotykaly. Je zrejme, ze portal mel oproti dnesku komplikovanejsi skladbu a patrne pusobil mnohem dekorativneji. Vsechny tyto prvky v jagellonske dobe podle vseho pokryval kryci nater a jednotny okrovy odstin.Pozoruhodne jsou i okolnosti, ktere K. Fialu vedly k rozhodnuti odhalene torzo portalu do Snemovny obnovit. Zasadni podnet poskytla prilezitost prezidentske volby v kvetnu roku 1934. Volba prezidenta republiky mela vubec prvne od vzniku samostatneho ceskoslovenskeho statu probehnout ve Vladislavskem sale. Torzo portalu by vsak dle slov K. Fialy pri teto udalosti pusobilo rusive. Padlo proto rozhodnuti, ze portal bude na zaklade nalezenych fragmentu prozatimne dotvoren v sadre. Upravu dle nakresu vypracovanych prevazne K. Fialou zajistovalo Druzstvo Stuko. Novodobe osteni s dubovymi dvermi bylo presunuto pred vstup do Snemovny do pruchodu. Stukateri pote doplnili vytocene pilastry a takrka cele vnitrni sloupky, z nichz se dochovaly jen male casti patek. Tesne pred volbou se jiz potykali s nedostatkem casu. Pracovalo se tudiz i v nedeli a pres noc.Jak vyplyva z korespondence K. Fialy s Kancelari prezidenta republiky, v sadre dopracovany portal se tehdy setkal s uspechem. K. Fiala se proto primlouval za to, aby konecna uprava dila byla taz, ale provedena v kameni. K osazeni piskovcovych prvku doslo patrne v roce 1935. V uprave portalu do Snemovny se tak vedle analytickeho pristupu k prezentaci pamatky projevilo take zaujeti K. Fialy, ktery obdivoval osobite, lec v jeho dobe dosud "nedocenene" dilo B. Rieda. To by bez doplneni portalu do Snemovny architektovy slovy nemohlo dojit sve "platnosti a ucinnosti". Dnes se tez muzeme obdivovat, a to nejen portalu do Snemovny. Uctyhodna je take kvalita a rozsah prace, kterou po sobe K. Fiala s kolegy zanechal.
ER