PT Journal
AU Karel, T
   Kratochvilova, A
TI Nalez roubene konstrukce pozdne gotickeho domu ve Stribre (Ruska, cp. 305)
SO Pruzkumy pamatek
PY 2017
BP 69
EP 78
VL 24
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201702-0008.php
SN 12121487
AB Pruzkum domu cp. 305 v Ruske ulici ve Stribre potvrdil stavebni upravy historicky a pamatkove mimoradne hodnotneho mestskeho domu sloziteho stavebniho vyvoje. Stavebni tradice v danem prostoru ma genezi sahajici snad jiz do doby pocatku formovani mestskeho lokacniho pudorysu v prostoru tzv. Noveho mesta, vznikajiciho po roce 1380. Tuto domnenku muzeme ovsem oprit pouze o predpoklad stability a obestaveni hlavni komunikace v danych mistech. Nesporne je diky dendrochronologicke analyze dolozena existence domu, ktery byl v techto mistech postaven (nebo obnoven) po velkem pozaru Stribra v roce 1479.Pozdne stredoveky maly predmestsky dum snad stitove orientace, umisteny v prudkem svahu - tedy stitem dolu k jihu - mel v cele roubenou svetnici spocivajici na pravdepodobne zdenem polosuterenu ci spise vysokem soklu, ktery snad vyrovnaval polohu ve svahu. Niveleta terenu se zrejme znacne odlisovala od dnesniho stavu - pred domem i domy navazujicimi byla jeste nejaka zvysena terasa, pozdeji odstranena pro rozsireni komunikace. Podobne terasy ci perony zname napriklad z Rabstejna nad Strelou. Okolni domy byly asi reseny obdobne, ale prudky svah si vynucoval i sirkove umisteni. Zname tedy jen obytnou prostoru domu, ktera mela snad roubenou klenbu a v interieru byly priznany jen mirne otesane kulace s sirokymi, hlinou vymazanymi sparami s vapennymi barevnymi natery povrchu. Barvy postupne pokryvaly usazeniny z nedostatecne odvedeneho koure z topeniste. Strecha snad mohla mit polovalbu a v pruceli se mohla uplatnit trojuhelna sestava tri oken (2+1). Smerem do svahu se ke svetnici zrejme pripojovala sin a nejaky dalsi prostor, zahloubeny jiz nutne do prudkeho svahu. Samozrejme nelze zcela vyloucit, ze byl dum jednoprostorovy, ale pro mestske prostredi 15. stoleti to zrejme jiz neni prilis pravdepodobne. Silna vrstva lepenice uchranila roubenou konstrukci od dalsich pozaru. Nejpozdeji v baroku, pravdepodobne po tricetilete valce, byl dum upraven do obvykle podoby trojprostoroveho domu, byla mu dana cerna kuchyne nebo alespon dymnikovy prostor v zadni casti sine, pricemz byly zcasti pro vyzdivku vyrezany tramy roubeni severni steny svetnice. Ve svetnici se jiz ocitla snad kachlova kamna a dum mohl nabyt pomerne bizarni formy, evidentne kombinujici zdene a roubene casti, podobne jako tomu bylo na domech v okoli, dolozenych jeste pro konec 19. stoleti fotograficky. Dalsi stavebni upravy nastaly snad take po jednom z pozaru mesta, pravdepodobne na pocatku nebo nejpozdeji k polovine 19. stoleti, jak dokladaji dochovane dverni vyplne. V teto dobe bylo snad nove vyzdeno nebo reseno cele pruceli domu, pricemz byl podezden a snad i zahlouben, coz v ramci roubene konstrukce nebyl velky problem. Vytvorena tak byla dnesni podoba domu, temer kompletne dochovana v prizemi. Ve vyzdivce v koute svetnice byl krome neprimeho topneho otvoru proveden i obvykly osvetlovaci krbecek. Z teto doby mohou pochazet i stropy v predni casti domu. Tento stav byl respektovan i posledni stavebni upravou na pocatku 20. stoleti. Tehdy byla prestavena jen zadni cast domu, zmeneny stropy, ulicni fasada s okny a dalsi stavebni vyplne. Pri te prilezitosti bylo odstraneno stare topne jadro domu (cerna kuchyne). Posledni utilitarni upravy prinesly vymenu nekterych dveri a okennich vyplni v obdobi kolem roku 1970.Nalez roubene pozdne goticke konstrukce lze jiste oznacit za mimoradny, z mestskeho prostredi zname, alespon dle naseho povedomi, dochovane roubene prostory zejmena v mestskych jadrech, nikoliv na predmesti. Existence podstatneho torza pozdne goticke roubene svetnice cini z nevyrazneho domku velmi vyznamny doklad vyvoje mestske zastavby i doklad vyvoje mestskeho pudorysu, a to i v celostatnim meritku. Dum je diky dochovani techto cennych historickych konstrukci nositelem pamatkovych hodnot v takove mire, ze lze litovat, ze v minulosti nebyl prohlasen za nemovitou kulturni pamatku. Obvodove konstrukce patra domu vzhledem k rozsahu prezdivek a naruseni drevokaznym hmyzem predstavuji pro nic netusiciho majitele a stavebnika zasadni problem. Vyzaduji vysoce odborne stavebne technicke posouzeni (optimalne pomoci pristrojove diagnostiky stavu jednotlivych tramu) a nasledny navrh eventualni sanace. Zasadni pozornost by mela byt venovana moznosti uchovani nejstarsi roubene konstrukce ze zaveru 15. stoleti, pricemz otazka prezentace teto konstrukce neni rozhodne zasadni. Prozatim je vec otevrena.
ER