RT Journal Article
SR Electronic
A1 Peřina, Ivan
T1 Tvrz v Útěchovicích. K průzkumu středověké jizby, nebo již světnice?
JF Průzkumy památek
YR 2018
VO 25
IS 1
SP 3
OP 24
DO 10.56112/pp.2018.1.02
UL https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201801-0002.php
AB Příspěvek se věnuje novým poznatkům o středověké tvrzi přestavěné na sýpku, která byla uvedena do literatury již několikrát. Následně byla stavba považována za zaniklou, ačkoliv se dochovaly úseky jejího obvodového zdiva, které nabízí cenné nálezové situace k otázce bydlení ve středověku. Ves Útěchovice leží v severním sousedství Hamru na Jezeře na východním okraji okresu Česká Lípa.Objekt tvrze se zřítil v roce 1978, střecha nad čtvercovým půdorysem byla sedlová s polovalbami, patro bylo hrázděné. Jak konstrukce krovu tak hrázdění mohla náležet druhé polovině 17. století. Datování konstrukce patra potvrdila i dendrochronologická analýza zbylých trámů. V letech 2014 - 2015 byly zkoumány relikty tří úseků obvodového zdiva přízemí tvrze, u kterých byla pořízena rovněž fotogrammetrická dokumentace. Západní obvodové zdivo a polovina severního zdiva zanikly, pouze u jižní obvodové zdi se nejlépe dochovala spára mezi starší středověkou východní částí a mladším renesančním rozšířením objektu západním směrem. Etapy objektu dobře dokládají dochované omítky a to jak starší středověká utahovaná dřevem pouze u východní části, tak mladší sgrafito, které starší omítku překrylo. U vnějšího líce jižního obvodové zdi ve východní části byla identifikována trojúhelná sestava okenních otvorů s horním drobným větracím otvorem, který nemohl plnit osvětlovací funkci. Na vnitřním líci téhož zdiva se pak dochoval otisk čela klenby po vložené výdřevě obytné místnosti charakteru světnice. Tyto nálezy včetně dalších dokumentovaných souvislostí posouvají výrazně naše znalosti o podobě zkoumaného objektu.Na základě mladších analogií je kladena otázka, jak brzy tj. již ve středověku dochází k přeměně obytného prostoru z dymné jizby na světnici, kdy horní otvor sloužil k větrání, k cirkulaci vzduchu při vytápění nepřímo obsluhovanými kamny a také mohl souviset s odvodem spalin od světla. Objekt tvrze vznikl nejdříve někdy na konci 14. století či v průběhu 15. století, nejpozději kolem roku 1516. Po sídle se píše manský rod Blektů z Útěchovic, Kdo však kdy seděl přímo na tvrzi v Útěchovicích, komplikuje fakt o nejasném ztotožnění různých zpráv o poměrně rozvětveném rodu a jeho postupně se rozrůstající majetku v rámci jednotlivých větví zejména mezi Jablonným v Podještědí a Brništěm v průběhu 15. a 16. století. V následujícím období náležel statek k příslušenství hradu Děvín. Od roku 1578 patřily Útěchovice rodu Hyršpegárů z Kynigheimu, kterým lze připsat jak renesanční přestavbu Vartemberku ve Stráži pod Ralskem, tak i renesanční rozšíření tvrze v Útěchovicích. Při prodeji k roku 1578 je na statku uváděna těžba stříbra, což může odrážet i jeho značnou cenu. Roku 1658 byly Útěchovice připojeny k mimoňskému panství rodu Putzů, kteří tvrz přestavěli v rámci rozšíření hospodářského dvora, jak dokládá dendrochronologická analýza zaniklého hrázděného patra i dochovaný letopočet 1671 na kamenné desce ve vrcholu štítu protější budovy dvora. Další stavební úpravy a zejména přestavba na sýpku včetně výměny výplní hrázděné konstrukce jsou datovány pouze relativně kolem roku 1800. Od té doby byl objekt využíván utilitárně až do jeho zřícení v roce 1978.Téměř zmizelé a zapomenuté relikty tvrze v Útěchovicích nelze v jejich vypovídací hodnotě podceňovat a je nutné se na většinu lokalit i přes publikované výsledky důsledně vracet a prověřovat další možnosti průzkumu. Nově zjištěné skutečnosti o dokladech obytné světnice činí z tvrze v Útěchovicích, ojedinělou stavbu v regionu z doby předbělohorské stojící někde na pomezí komfortnějších panských sídel a vybavení luxusnějšího městského či vesnického domu. Svým významem pro další komparativní studium spojeným s dalším pokládáním otázek nad skutečnou znalostí všech detailů a souvislostí pak hranice regionu zcela jistě překračuje.