PT Journal
AU Rihova, V
   Krenkova, Z
TI Mozaikarska dilna Ustredi umeleckych remesel a jeji predchudci
SO Pruzkumy pamatek
PY 2018
BP 113
EP 132
VL 25
IS 1
DI 10.56112/pp.2018.1.08
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201801-0008.php
DE mozaika; tavba skla; mozaikarska dilna; Ceska mosaika; Ustredi umeleckych remesel; monumentalni umeni 2. poloviny 20. stoleti; Michal Ajvaz; Frantisek Tesar; Josef Kaplicky; Miroslav Houra; Antonin Klouda
SN 12121487
AB V mezivalecnem obdobi byl v Cechach vyvinut skleneny material na vyrobu mozaik. Jeho charakteristika a vlastnosti byly jine, nez u skla dovazeneho z Italie a byly oproti zahranicnimu vyzdvihovany. Na tento uspech se pokousela navazat i povalecna mozaikarska cinnost.Po roce 1945 byly obnoveny nektere starsi ateliery, nakonec ale fungovaly jen epizodicky a byly slouceny pod jednou hlavickou do podniku Ceska mosaika (1949). Soukroma mozaikarska cinnost v teto dobe v podstate zanikla a ustavila se nova mozaikarska dilna, ktera v socialistickem Ceskoslovensku vyrabela mozaiky ctyricet let v ramci podniku Ustredi umeleckych remesel (UUR; 1954-1993). Bohuzel se nezachovaly temer zadne pisemnosti, ktere by komplexneji charakterizovaly jeji cinnost. Publikovana odborna literatura je v prehledech daneho tematu jen kusa, proto je nutne pri pokusu o sledovani dejin a produkce teto dilny vyuzivat drobne zlomky informaci ziskane z dobovych clanku nebo primo od mistra mozaikarskeho remesla a dlouholeteho vedouciho dilny UUR Frantiska Tesare. Podstatnou informacni zakladnu podavaji take samotne realizace mozaik. Jejich pruzkum in situ prinesl radu zjisteni tykajicich se predevsim vyuzivanych materialu, technologii a technik mozaikarske prace.Povalecna mozaika mela radu podob, lisicich se predevsim diky sirokemu spektru vyuzivanych materialu. Klasicky zpusob tvorby dila skladanim mozaikovych kostek stipanych ze skla nebo kamene vsak vyuzivala v obdobi od 50. do konce 80. let 20. stoleti v podstate jen dilna UUR. S ni si tedy muzeme spojovat nejznamejsi mozaikove kompozice, ktere se uplatnily na svetovych vystavach (napr. EXPO 58 v Bruselu), v prostorach prazskeho metra ci ve vyzdobe rady dalsich verejnych budov v cele Ceske republice.V prispevku neklademe duraz na soupis del, ktera v dilne vznikala, a jejichz pocet udajne behem ctyr desitek let dosahl az ctyr stovek. Pokusili jsme se o charakterizovani zakladnich principu tvorby mozaikovych zakazek od schvaleni spoluprace autora navrhu a architekta v umelecke komisi, pres schvalovani navrhu kompozic, jejich prvotni vzorovani v dilne, pripravu a osazeni na miste. Z dnesniho hlediska jiste stoji za to upozornit na fakt, ktery si casto malo uvedomujeme, ze i existenci tak specifickeho umeleckeho atelieru provazely charakteristicke potize socialisticke vyroby. Ta se ve sledovanem oboru projevila centralizaci, resp. sloucenim remeslniku do jedne prazske dilny. Problemem bylo ziskavani zakladni suroviny, protoze dodavky skla byly poznamenane castym nedostatkem materialu. Dilna tak nemohla nektera pozadovana dila realizovat, coz vedlo vytvarniky ke konkurenci, kterou tvorila mozaikarska dilna n. p. Zeleznobrodske sklo. Zde se ale mozaiky vysazovaly ze zcela odlisneho skleneneho materialu - prefabrikovanych mackanych kostek. Nekteri umelci v teto dobe sami pracovali i na autorskych mozaikach ze stipaneho kamene a skla, ti vsak nemeli moznost oficialne zakoupit skleneny material (Antonin Klouda).
ER