PT Journal
AU Rykl, M
TI Goticko-renesancni detaily v dome cp 510/I na Havelskem meste v Praze a jejich vztah k portalum v Ludvikove kridle na Prazskem hrade
SO Pruzkumy pamatek
PY 2018
BP 149
EP 161
VL 25
IS 1
DI 10.56112/pp.2018.1.10
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201801-0010.php
DE Praha Stare mesto; Havelsky trh; Goticko renesancni kamenicka prace; Jan Hlavsa z Liboslavi; profilace portalu; Ludvikovo kridlo Prazskeho hradu; kopie kamenickych sablon
SN 12121487
AB Goticko-renesancni kamenicka prace v dome cp 510/I na Havelskem meste v Praze a jeji vztah k portalum v Ludvikove kridle na Prazskem hradeV dome cp 510/I na Starem meste prazskem je zachovan soubor goticko-renesancnich detaiilu, pochazejicich z prestavby starsiho domu, jehoz pocatky sahaji do poloviny 13. stol.Na fasade jsou zachovana dve piskovcova pretinava okenni osteni, lemovana stihlou renesancni edikulou. Okna nalezela velke sini v patre domu. Treti shodne okno je kopii predeslych, vzniklou az v 70. letech 19. stol. v miste zruseneho pozdne gotickeho arkyre.K temto oknum nalezel sedatka v nikach, tvarovana z cihelnych tvarovek do podoby renesancniho radoveho piedestalu. Sedatka zanikla pri navysovani podlahy a uprave interieru dle dendrodatace k r. 1625.Kamenne opukove desky s jiz renesancne profilovanym okrajem v druhotne poloze byly patrne sedatky v zaniklem arkyri.Ctverice portalu v prizemi je datovana napisem na jednom z nich - 1537. Dva portaly (c. 2 a 3) maji profilaci, ktera je shodna s profilaci portalu v Ludvikove kridle prazskeho hradu, dokoncovaneho kol. r. 1509. tato shoda otvira otazku mechanismu prenosu kopie sablony z prostredi kralovskeho hradu do prostredi mestskeho. Vzhledem k casovemu posunu cca 30 let se lze klonit spise k nazoru, ze sablona ci jeji presne kopie byly jiz v obehu mezi staroprazskymi kameniky. Podporuje to i nesourodost materialu - opuka, cihla, piskovec i rozdilnost v preciznosti aplikace vzoru - kopie profilu u portalu c. 2 a 32, volna interpretace u edikul.Stavebnikem prestavby domu kol r. 1537 mohl byt Jan Hlavsa z Liboislavi, ktery zastaval dvakrat funkci primatora, byl tedy dostatecne financne zajisten a mel i dostatek kontaktu. Zemrel ale jiz r. 1534, pokud stavbu zapocal. Musel ji dokoncovat jeho syn. Anebo ji celou podnikl az jeho syn.
ER