PT Journal
AU Prikryl, R
   Racek, M
   Weishauptova, Z
   Prikrylova, J
TI Petrograficky vyzkum opukoveho nahrobku Arnosta z Pardubic s ohledem na urceni zdrojove oblasti prirodniho kamene
SO Pruzkumy pamatek
PY 2018
BP 15
EP 24
VL 25
IS 2
DI 10.56112/pp.2018.2.03
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201802-0003.php
DE Arnost z Pardubic; figuralni nahrobek; opuka; petrografie; zdrojova oblast
SN 12121487
AB Predlozena studie se soustredila na petrograficky a analyticky vyzkum vzorku opuky z vyznamneho predkrasnoslohoveho socharskeho dila - figuralni casti nahrobku prvniho katolickeho arcibiskupa a metropolitu ceskeho Arnosta z Pardubic, umisteneho ve farnim kostele Nanebevzeti Nejsvetejsi Panny Marie v Kladsku (hrabstvi Kladsko). Studovany material je nade vsi pochybnost opukou belohorskeho souvrstvi z prazske oblasti ceske kridove panve. Vysledky ziskane souborem exaktnich metod, zahrnujicich optickou mikroskopii, skenovaci elektronovou mikroskopii s mikroanalyzou, praskovou RTG difrakci a porosimetrickou analyzu poroveho prostoru rtutovou porozimetrii, prokazaly, ze pro zminovany nahrobek byla pouzita belohorska opuka z vrstvy tradicne oznacovane jako "zlata opuka". Predpokladanym mistem vylomu byly s nejvetsi pravdepodobnosti strahovske lomy, ktere v te dobe poskytovaly kvalitni stavebni i socharsky kamen. Ostatni zdrojove oblasti opuk ceske kridove panve lze vyloucit.Pres panujici nejistotu ohledne presneho vymezeni doby zhotoveni nahrobku zustava nepochybne, ze toto dilo druhe poloviny 14. stoleti (avsak predkrasnoslohove) je materialove spjato s centrem zemi Koruny ceske - Prahou, jejimi stredovekymi opukovymi lomy (v oblasti Strahova az Bile Hory) a s nejvetsi pravdepodobnosti i parlerovskou huti, cemuz by odpovidalo postaveni Arnosta z Pardubic. Vysledky petrografickeho rozboru jeho nahrobku tak prokazuji kontinuitu v pouzivani jednoho z nejvyznamnejsich typu prirodniho kamene tehdejsi stredni Evropy pro vrcholne figuralni socharstvi. Na zkusenosti v jejich opracovani a uzivani zalozenych v predchazejicich dobach pote navazaly socharske dilny spojene s krasnym slohem v zaverecnych dekadach 14. stoleti.
ER