PT Journal
AU Rihova, V
   Machacko, L
TI Sgrafito 50. let 20. stoleti. Mapovani vyskytu, stavu, autorstvi a okolnosti realizaci sorelovych sgrafit
SO Pruzkumy pamatek
PY 2018
BP 51
EP 64
VL 25
IS 2
DI 10.56112/pp.2018.2.05
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201802-0005.php
DE sorelove sgrafito; socialisticky realismus; fasady; restaurovani
SN 12121487
AB Pouziti techniky sgrafita v architekture socialistickeho realismu je povazovano za vysledek inspirace tvurcu ceskymi renesancnimi pamatkami. Jiste i tato linie hrala pri komponovani fasad s durazem na "narodni tradici" svou roli, samotne sgrafito vsak neni v teto dobe na evropskych fasadach zadnou vyjimkou. Najdeme take radu zahranicnich realizaci, v nichz se v prvni polovine 50. let uplatnilo jako siroce vyuzivana monumentalni technika a nejednalo se vzdy jen o bratrske socialisticke staty pod sovetskou kulturni nadvladou. Sgrafita konce 40. a prubehu 50. let nachazime napriklad v zapadnim Nemecku, Nizozemi nebo ve Vidni. Nejen domaci, ale i zahranicni soubory pamatek generuji aktualni zajem o sgrafito jako restauratorsky problem. Dobrym prikladem mohou byt sgrafita, ktera vznikla pro radu fasad nove rekonstruovanych domu centra Gdansku (Polsko), zniceneho druhou svetovou valkou. Tato dila jsou dnes chranena jako priklady tvorby umelcu i jako doklad propagandy realneho socialismu. Jejich vyzkumu se s ohledem na technologie a moznosti konzervace venuje pozornost i v mezinarodnim meritku. Ceske prostredi tak durazem na vyzkum povalecneho umeni zcela souzni se soucasnymi evropskymi trendy, je vsak specificke uzivanymi materialy, nebot zahranicni sgrafita byla provadena predevsim v tvrde cementove omitce a tradicni technika vapennych omitek zustava vyhrazena socialistickemu Ceskoslovensku.Plosny vyzkum povalecneho sgrafita na uzemi Ceske republiky si klade ambici alespon castecne nahradit schazejici odbornou literaturu, ktera by se timto problemem zabyvala. Vzhledem k historicke a umelecko-remeslne hodnote del a s prihlednutim ke skutecnosti, ze jsou tez soucasti pamatkove chranenych objektu, povazujeme sorelova sgrafita za svebytnou vytvarnou disciplinu, ktera je hodna duslednejsi pece a zachovani, i pres to, ze vznikala za podminek, kdy se z architektury stal nastroj ideologicke propagandy totalitni moci stalinistickeho rezimu.
ER