PT - JOURNAL ARTICLE AU - Štětina, Jan TI - Tvrz v Kurovicích - stavební vývoj kuchyňského traktu DP - 2018 Dec 15 TA - Průzkumy památek PG - 86--106 VI - 25 IP - 2 AID - 10.56112/pp.2018.2.08 IS - 12121487 AB - Text rekapituluje současný stupeň poznání dvorního traktu jižního křídla paláce tvrze v Kurovicích (okr. Kroměříž). Zřejmě již v rámci obnovy starší tvrze kolem roku 1460 vyrostlo jednoprostorové, přízemní křídlo, předsazené před hranolovou věž směrem do nádvoří. Jisté izolovanosti přístavby v rámci zástavby tvrze odpovídá i její funkce - nacházela se zde nová kuchyně. Zcela hypoteticky soudíme, že mohla nahradit prostor shodného účelu v odstraněném rizalitu před dvorním průčelím starého, západního paláce. Osmiboký, z vysokých cihel zděný plášť komínového dymníku spočíval na segmentových koutových klenbičkách, které se dodnes zčásti dochovaly nad mladší klenbou přízemí. První fáze kuchyně byla pouze přízemní, obytné patro bylo nastavěno teprve v další fázi pozdně gotické přestavby. V souvislosti s výraznými pozdně gotickými přestavbami kolem a po roku 1500, tedy za Viléma z Vrchlabí, bylo přestavěno i kuchyňské křídlo. Jeho dosud přízemní hmotu v této stavební fázi zvýšila cihlová, hladce omítaná nadstavba s jedinou obytnou místností v prvním patře. Navýšení křídla vyvolalo nutnost odstranění vysokého centrálního komína i s nosnými koutovými trompy. Kuchyně v přízemí zůstala, byla však překlenuta nižší valenou klenbou. Kouř z kuchyňského topeniště, situovaného nejspíše ve středu místnosti, stoupal do nově osazeného, mohutného obdélného dymníku, z nějž byl odváděn do širokého komína, odvážně vloženého do severní zdi hranolové věže. Na exteriéru se adaptace v úrovni přízemí projevila mimo jiné osazením velkého, segmentem završeného ("výdejního") okna s jednoduchou profilací oblounu, lemovaného úzkým okosením a horizontální nadokenní římsou. Nová obytná místnost v patře kuchyňského křídla byla prosvětlena velkým křížovým oknem s drobně profilovaným, přetínavým ostěním, akcentovaným arkýřovitým povysazením navazujícího zdiva. Okenní ostění lemovala pasparta s tmavším nátěrem, přecházejícím i na kamenné ostění; hladké, až kletované plochy omítek nádvoří měly kontrastní, bílý nátěr. Třetí, zřejmě bezprostředně navazující pozdně gotická stavební fáze, dala vzniknout vestavbě mezi krátkým, již do patrové podoby zvýšeným kuchyňským křídlem a komunikačním traktem západního paláce. Přízemí této vestavby se do nádvoří otevíralo velmi mírně zahroceným, z cihel konstruovaným pasem s červeným nátěrem, opatřeným bíle malovaným, iluzivním spárořezem, imitujícím cihlové zdivo. Tento výzdobný detail pasu se shoduje se ztvárněním arkády v přízemí dvorního traktu západního paláce, což opět dokazuje rychlou následnost jednotlivých stavebních fází. Překotnost a nesystematičnost stavebních úprav tohoto období dosvědčuje i fakt, že subtilní, cihlová zeď patra byla přisazena již k omítanému exteriéru teprve nedávno zvýšeného kuchyňského křídla. Podklenutá vestavba nejen zcelila průčelí jižního křídla, ale také umožnila komfortní, krytý přístup do interiérů v jeho přízemí. Drobný interiér vestavby v úrovni patra umožňoval vstup do obytné místnosti nad kuchyní, obsahoval však i nevelké topeniště (možná ohřívárnu pokrmů?). Následující renesanční přestavba, jejíž první fáze je datována do 60.-70. let 16. století, zvýšila dvorní trakt o plochostropé druhé patro se subtilními, cihlovými zdmi. Časté devastace této úrovně požáry řešilo několik následných renesančních oprav, při nichž vzniklo fragmentárně dochované točité schodiště do podkroví i stávající formát oken. Poslední rozpoznanou vrstvou jsou utilitární úpravy po dalším ohni z roku 1866, které daly tvrzi i dvornímu traktu jižního paláce podobu, dochovanou do současnosti. Zatímco první patro obsahovalo pomocné bytové prostory, druhé patro zaujímala sýpka. Průzkumy, provázející opravu objektu započatou roku 2006, postupně odkrývají složité vývojové peripetie kurovické tvrze, jejichž nedílnou součástí jsou i proměny dvorního traktu jižního paláce.