PT Journal
AU Borsky, P
TI Byvala benediktinska rezidence v Ostrovacicich
SO Pruzkumy pamatek
PY 2018
BP 120
EP 130
VL 25
IS 2
DI 10.56112/pp.2018.2.10
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201802-0010.php
DE rany novovek; Morava; benediktini; rezidence
SN 12121487
AB Byvala rezidence rajhradskeho benediktinskeho klastera stoji na zahrade fary v Ostrovacicich (okr. Brno - venkov) v sousedstvi kostela sv. Jana Krtitele a sv. Vaclava. Obdelna patrova stavba se sklepem navazuje na dvorni kridlo fary. Ostrovacice patrily k panstvi rajhradskeho klastera a k roku 1255 klasteru nalezelo tamni patronatni pravo. Ve vsi uz ve stredoveku musela byt fara. Farni kronika z pocatku 18. stoleti uvadi, ze fara na miste stavajici budovy byla postavena roku 1660. Udajne v roce 1674 vyhorela, ale byla zahy obnovena. V roce 1692 byla rozsirena na misto farni stodoly. K fare prinalezel hospodarsky dvur, jehoz budovy se uvadeji ve farnich inventarich jeste na konci 19. stoleti. Historiograf klastera Beda Dudik do dejin klastera zapsal, ze roku 1718 byla k fare pristavena rezidence dle projektu Jana Blazeje Santiniho - Aichela. Slavny architekt byl spojovan se stavbou az do roku 1984, kdy byly publikovany stavebni ucty zednickeho mistra Frantiska Benedikta Klicnika z Brna a nedatovany plan fary a rezidence od zednickeho mistra Matyase Jednusky z Moravskeho Krumlova. Fara s rezidenci mela pudorys ve tvaru pismene C s tim, ze na dvorni strane obihala arkadova chodba, v prizemi otevrena a v patre osvetlena radou oken. Plan vzbuzoval v umeleckohistoricke literature dlouho rozpaky, protoze zobrazuje rezidenci s nedochovanym pricnym kridlem. Na zaklade stavebnehistorickeho pruzkumu z roku 2016 bylo mozne nektere rozpory ozrejmit. Nelze potvrdit ani vyloucit, ze J. B. Santini nejaky projekt rezidence vytvoril, ale stavbu F. B. Klicnik provedl nejspise podle vlastniho projektu. Podle dendrochronologickeho datovani drevenych prvku z objektu se stavelo v letech 1723-1725. Do stavby byla zaclenena starsi patrova budova. Jednalo se pravdepodobne o sypku jeste predbarokniho stari, ktera tvorila pricne vychodni kridlo. Je mozne, ze na miste rezidence staly jeste jine starsi stavby, protoze za vychodnim kridlem pokracuje mimo pudorysnou stopu objektu dalsi sklep. Probost Otmar Konrad zridil v rezidenci roku 1765 kapli. Je velmi pravdepodobne, ze prave s touto upravou souvisi Jednuskuv plan. Nove okno, ktere Jednuska pro kapli navrhl, bylo opatreno zvlnenou rimsou, napodobujici do detailu okna Klicnikovy stavby. Na zacatku zari 1849 v sousedstvi fary vypukl pozar, pri nemz shorel krov fary i rezidence. V te dobe vsak uz vychodni kridlo rezidence nestalo. Duvody, ktere vedly k odstraneni kridla nekdy mezi lety 1843-1849, se nepodarilo objasnit. Pri redukci pudorysu vznikla v jihovychodnim pruceli dalsi dve nova okna, nad nimiz byly po sto letech vyzdeny opet zvlnene rimsy shodne s temi z doby vystavby 1723-1725. Nepochybne bylo zajmem stavebnika udrzet starobyly a reprezentativni vzhled budovy. Rezidence vsak ve druhe polovine 19. stoleti ztratila svou puvodni funkci.
ER