PT  - JOURNAL ARTICLE
AU  - Borský, Pavel
TI  - Bývalá benediktinská rezidence v Ostrovačicích
DP  - 2018 Dec 15
TA  - Průzkumy památek
PG  - 120--130
VI  - 25
IP  - 2
AID - 10.56112/pp.2018.2.10
IS  - 12121487
AB  - Bývalá rezidence rajhradského benediktinského kláštera stojí na zahradě fary v Ostrovačicích (okr. Brno - venkov) v sousedství kostela sv. Jana Křtitele a sv. Václava. Obdélná patrová stavba se sklepem navazuje na dvorní křídlo fary. Ostrovačice patřily k panství rajhradského kláštera a k roku 1255 klášteru náleželo tamní patronátní právo. Ve vsi už ve středověku musela být fara. Farní kronika z počátku 18. století uvádí, že fara na místě stávající budovy byla postavena roku 1660. Údajně v roce 1674 vyhořela, ale byla záhy obnovena. V roce 1692 byla rozšířena na místo farní stodoly. K faře přináležel hospodářský dvůr, jehož budovy se uvádějí ve farních inventářích ještě na konci 19. století. Historiograf kláštera Beda Dudík do dějin kláštera zapsal, že roku 1718 byla k faře přistavěna rezidence dle projektu Jana Blažeje Santiniho - Aichela. Slavný architekt byl spojován se stavbou až do roku 1984, kdy byly publikovány stavební účty zednického mistra Františka Benedikta Klíčníka z Brna a nedatovaný plán fary a rezidence od zednického mistra Matyáše Jednušky z Moravského Krumlova. Fara s rezidencí měla půdorys ve tvaru písmene C s tím, že na dvorní straně obíhala arkádová chodba, v přízemí otevřená a v patře osvětlená řadou oken. Plán vzbuzoval v uměleckohistorické literatuře dlouho rozpaky, protože zobrazuje rezidenci s nedochovaným příčným křídlem. Na základě stavebněhistorického průzkumu z roku 2016 bylo možné některé rozpory ozřejmit. Nelze potvrdit ani vyloučit, že J. B. Santini nějaký projekt rezidence vytvořil, ale stavbu F. B. Klíčník provedl nejspíše podle vlastního projektu. Podle dendrochronologického datování dřevěných prvků z objektu se stavělo v letech 1723-1725. Do stavby byla začleněna starší patrová budova. Jednalo se pravděpodobně o sýpku ještě předbarokního stáří, která tvořila příčné východní křídlo. Je možné, že na místě rezidence stály ještě jiné starší stavby, protože za východním křídlem pokračuje mimo půdorysnou stopu objektu další sklep. Probošt Otmar Konrad zřídil v rezidenci roku 1765 kapli. Je velmi pravděpodobné, že právě s touto úpravou souvisí Jednuškův plán. Nové okno, které Jednuška pro kapli navrhl, bylo opatřeno zvlněnou římsou, napodobující do detailu okna Klíčníkovy stavby. Na začátku září 1849 v sousedství fary vypukl požár, při němž shořel krov fary i rezidence. V té době však už východní křídlo rezidence nestálo. Důvody, které vedly k odstranění křídla někdy mezi léty 1843-1849, se nepodařilo objasnit. Při redukci půdorysu vznikla v jihovýchodním průčelí další dvě nová okna, nad nimiž byly po sto letech vyzděny opět zvlněné římsy shodné s těmi z doby výstavby 1723-1725. Nepochybně bylo zájmem stavebníka udržet starobylý a reprezentativní vzhled budovy. Rezidence však ve druhé polovině 19. století ztratila svou původní funkci.