PT Journal
AU Prix, D
TI Stredoveky kostel sv. Erasma v Rohozne u Policky
SO Pruzkumy pamatek
PY 2019
BP 25
EP 58
VL 26
IS 1
DI 10.56112/pp.2019.1.03
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201901-0003.php
DE Cechy - Rohozna - kostel sv. Erasma - goticka architektura - 14. stoleti
SN 12121487
AB Ve stredoveku farni kostel sv. Erasma v Rohozne (okres Svitavy) v blizkosti hradu Svojanova sestaval z kratsi lodi kryte plochym stropem, obdelneho presbytare s operaky a uzkym vychodnim oknem a na severu k presbytari pripojene nizke, uvnitr valene klenute sakristie. Interier presbytare kryji dve pole zebrove klenby. Zatimco v zapadnim poli se nachazi obvykla krizova klenba, nad oltarem ve vychodnim poli je rozepjata variace klenuti predstirajiciho polygonalni uzavreni prostoru. Z puvodni vybavy goticke stavby se dale dochoval lomeny jizni portal lodi s poskozenou hruskovou profilaci, sanktuar v presbytari a odkladaci vyklenek v jizni zdi presbytare s uschovnym zakoutim uvnitr. Zminit lze i misu krtitelnice, druhotne vezdenou do narozi gotickeho vstupu do lodi. V podkrovi navic zustala i jadra vychodnich stitu lodi a presbytare. Toto stredoveke jadro kostela lze na zaklade porovnani s nedalekym kostelem sv. Petra a Pavla v Korouhvi casove zaradit asi do 40. let 14. stoleti, pred prosinec roku 1349. Stavba se ve stredoveke podobe zachovala az do konce 19. stoleti, kdy ji prestavel, na zapade prodlouzil a doplnil zdenou vezi v roce 1890 architekt Frantisek Schmoranz starsi.Kostelu byla venovana urcita pozornost jiz od poloviny 19. stoleti (Moric Trapp, pozdeji Zdenek Wirth a dalsi), ta se ovsem ve 20. a pocatkem 21. stoleti povetsinou omezila na pouhe zminky zaclenene do sirsich vykladovych kontextu (napr. Vaclav Mencl, Jan Sommer, naposledy Jakub Adamski), anebo naopak soustredila na stavbu samotnou, bez prihlednuti k architektonickym souvislostem (treba Dobroslav Libal). Objekt a jeho klenba vsak vyvolavaji radu otazek, zejmena: zda se jedna o produkt ceskeho gotickeho stavitelstvi? a zda byl kostel v Rohozne nejstarsim prikladem venkovskeho farniho kostela, ktery pouzil tzv. pseudopolygonalni klenbu?Po prehlednuti dosavadnich nazoru na vyvoj pseudopolygonalnich kleneb ve stredoveke Evrope, jak je postulovali Vaclav Mencl, Jan Sommer a nejlepe a nejnoveji Jakub Adamski v roce 2013, je zrejme, ze kostel v Rohozne se radi do skupiny techto staveb, na jejichz pocatku v ceskych zemich a v rakouskem Podunaji stoji benediktinsky klasterni kostel v Trebici na Morave (kolem 1226 - asi 1250). Z Trebice si vzal patrne jen zakladni pouceni neznamy stavitel, ktery kolem roku 1264 vystavel soukromou kapli ve vezi rezidence prazskeho biskupa Jana III. z Drazic v Horsovskem Tyne. Jeho dilo vsak vykazuje pozoruhodnou znalost progresivni rane a vrcholne goticke architektury take v Nemecku a ve Francii. Patrne jeste v 60. letech 13. stoleti se zacalo se stavbou presbytare mestskeho kostela sv. Bartolomeje v Koline nad Labem, kde byla v nedochovanem obdelnem presbytare rovnez rozvrzena pseudopolygonalni klenba. Tesne pred rokem 1261 zalozil olomoucky biskup Bruno von Schauenburg kolegiatni kostel sv. Morice v Kromerizi. S bohate nadanou stavbou se zapocalo az s jistym odstupem, patrne nedlouho pred rokem 1281. Nejpozdeji v 80. letech 13. stoleti bylo rozhodnuto, ze dlouhy obdelny presbytar kostela bude zaklenut ve vychodnim poli nad oltarem pseudopolygonalni klenbou (klenuti dokonceno pred rokem 1351). Pocatkem posledni ctvrtiny 13. stoleti se tento typ klenuti prenesl do Rakouska, kde vznikla takova klenba v lodi kaple sv. Kateriny v tzv. Gozzoburgu v Krems an der Donau (asi 80. leta 13. stoleti). V modernejsich formach byla nasledne po roce 1279 aplikovana v tzv. stare sakristii kostela Panny Marie a sv. Ruperta ve Wiener Neustadt (asi 90. leta 13. stoleti). Jeji dilci detaily potom ovlivnily dalsi rakouske stavby: kapli dvora cisterciaku z klastera Zwettl v Kammern (po 1299, v torzu), kapli Panny Marie ve dvore benediktinu z klastera Gottweig ve Stein an der Donau (pocatek 14. stoleti, patrne pred 1310), kapli sv. Vorsily a 11000 panen ve dvore pasovskeho biskupstvi (Passauerhof) v Krems an der Donau (asi 1300-1320) a kapli sv. Ulricha na hrade Ulmerfeld u Amstetten, patricim biskupum z Freising (1316-1320). V Rakousku se dale kolem roku 1300 zacalo se stavbou noveho presbytare velkeho farniho kostela sv. Vavrince v Lorch u Enze, kde bylo pouzito podobne schema pseudopolygonalniho klenuti jako v Kromerizi. Hlavni etapu budovani presbytare v Lorch lze zasadit do doby kolem roku 1323 - pred 1344. Priblizne soubezne (po roce 1326) se na Morave v Olomouci rozhodlo o stavbe noveho obdelneho presbytare kostela sv. Kateriny pri klastere dominikanek, s pseudopolygonalni klenbou odvozenou z Kromerize. Na zformovani podoby kostela sv. Erasma v Rohozne mely vsak patrne vetsi vliv rakouske a jihomoravske stavby. Asi kolem let 1320/1325 byl ve vsi Neukirchen an der Wild nedaleko mesta Horn vystaven nejstarsi, dnes znamy, venkovsky farni kostel s pseudopolygonalni klenbou v obdelnem presbytari. Kostel v Rohozne u Policky tedy nebyl prvnim venkovskym kostelem, ktery takovou klenbu pouzil. Zaroven je zrejme, ze jeho podoba byla nejvice ovlivnena stavbami v Rakousku (kaple Panny Marie v Gottweigerhof, kaple hradu v Ulmerfeld, presbytar kostela v Lorch a zejmena kostel sv. Martina v Neukirchen an der Wild) a v okoli Znojma (presbytar kostela sv. Jakuba v Hodonicich, asi 40. leta 14. stoleti).
ER