PT Journal
AU Prixova Dvorska, H
TI Zamek ve Skvorci, jeho vyznam a vyuziti v ramci dominia Smirickych
SO Pruzkumy pamatek
PY 2019
BP 3
EP 22
VL 26
IS 2
DI 10.56112/pp.2019.2.02
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201902-0002.php
DE Skvorec; renesance; Smiricti; zamek
SN 12121487
AB Skvorec je mestys polozeny 22,5 km vychodne od Prahy v mirne zvlnenem terenu Ricanske plosiny. Na jeho vychodnim okraji stoji torzalne dochovany zamek, ktery vznikl prestavbou starsiho gotickeho hradu a ve stredoveku i novoveku byval sidlem vyznamnych majitelu. V 16. stoleti presel hrad do drzeni Smirickych ze Smiric, pro nez byl v 1. polovine 16. stoleti nejdulezitejsi enklavou, kterou ziskali v blizkosti hlavniho mesta. Stredoveky hrad promenili v ctyrkridly zamek, pricemz se museli vyrovnat s gotickymi palaci, vezi a hradbami, determinujicimi areal.Zamek je dnes dochovan pouze fragmentarne, a proto dulezitou roli v poznani renesancni etapy hraji pisemne prameny, zpravy o provedenych pruzkumech, fragmenty stavby a dolozeni jeho stredovekych stavebnich etap (definovany dve etapy a upresnen jejich rozsah, zpresneno datovani vstupni brany).Na zaklade poznani podoby gotickeho hradu bylo mozne dedukovat postup a castecne i vzhled rane novovekych uprav, ktere v roce 1530 zapocal Zikmund I. Smiricky. Do konce 16. stoleti, bud ve dvou ci v jedne dlouhodobejsi etape, vyrostl ve Skvorci ctyrkridly zamek s uzavrenym protahlym nadvorim lichobezneho pudorysu, zastaveny po obvodu takrka souvisle obytnymi a hospodarskymi stavbami, do nehoz ustila v jihovychodnim koute stredoveka vezova brana nezname vysky (nejmene s obytnym patrem nad prujezdem). Vlivem cleniteho terenu a pomerne prikrych svahu na jihu a zapade byl v techto partiich dvoupatrovy. Severozapadni narozi pak do prostoru oteviraly tri pole lehke toskanske arkady. Fasady zdobilo, prinejmensim na jihu, psanickove sgrafito s motivem tri do sebe vepsanych obdelniku. Jednotliva kridla patrne nebyla, v dusledku vyuziti stredovekych zdiv a postupne vystavby, vizualne sjednocena. Cast fasad ovsem bezesporu prolamovala pravouhla okna s jednoduchym profilovanym ostenim. Handicapem arealu byla znacna terenni nejednotnost, vyrovnana nejednotnou vyskou mistnosti. V jiznim kridle byla umistena staj pro 20 koni s obytnymi mistnostmi v patre. Zapadni kridlo slouzilo primarne spolecenskym funkcim a krome mistnosti prekypujicich zbroji tu byl umisten hodovni sal. Severni partie zamku odvracena od mesta patrila damske casti obyvatel, ktere tu mely take blizko kapli. Patro vychodniho kridla a pokoj nad hlavni branou pak obyval zamecky pan. Prizemi vychodniho a severniho kridla zaplnily mala a velka kuchyne se zdrojem vody a nejruznejsi skladovaci a hospodarsko-provozni mistnosti. Vybaveni zamku po jeho dostavbe nelze blize charakterizovat. Jiste pouze je, ze pri sepisovani inventare v roce 1618 byl, az na zbrojnici, vybaven napadne jednoduse a nic nenasvedcovalo jakemukoliv reprezentativnejsimu a osobnejsimu vybaveni.I kdyz dochovane fragmenty odpovidaji bezne renesancni produkci, vse nasvedcuje tomu, ze Smiricti ve Skvorci, nejmene pro jeho rane renesancni stavebni etapu, zamestnali architekta Ulrica Aostalliho.Vyznam zamku ve Skvorci, ktery byl v excelentni poloze ve vztahu k hlavnimu mestu, predcil v roce 1558 Kostelec nad Cernymi lesy. Presto, do nej Smiricti i nadale investovali. Jeho vyznam postupne ke konci 16. stoleti klesal, podobne jako u dalsich sidel rodu, a to kvuli rapidnimu snizeni dospelych muzskych potomku rodu. Postupne bylo komplikovane najit pro stavby vyuziti. Na cernokosteleckem uzemi Smiricti disponovali jeste dalsimi mensimi zamky - krome Skvorce to byla sidla v Kolodejich, Klucove a Uhrinevsi. Vylucne postaveni mel zamek v Kolodejich, jenz venem pripadl Katerine z Hazmburka a jako takovy byl take vybaven. Po smrti sve majitelky v roce 1604 byl vsak urcen pouze k obcasnym navstevam panstva a patrne slouzil take jako lovecky zamecek.Podobny osud stihl take zamek ve Skvorci. Ten mel puvodne hrat vyznamnejsi roli, nez jak se nakonec stalo. Do pohodlneho bydleni Smiricti investovali jeste prinejmensim do 80. let 16. stoleti, ale pozdeji se jim naklady nevyplatily. Nejpozdeji na pocatku 17. stoleti uz trvale obydlen nebyl a Smiricti jej se svymi hosty navstevovali v ramci nejruznejsich kratochvili.
ER