RT Journal Article
SR Electronic
A1 Krček, Jakub
A1 Zeman, Lubomír
T1 Kaple sv. Jana Nepomuckého v Bystřici u Hroznětína
JF Průzkumy památek
YR 2019
VO 26
IS 2
SP 93
OP 110
DO 10.56112/pp.2019.2.07
UL https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201902-0007.php
AB Kaple sv. Jana Nepomuckého v Bystřici u Hroznětína (okr. Karlovy Vary), zděná omítaná stavba na mírně obdélném půdorysu s odsazeným presbytářem a zaoblenými nárožími, půdorysně vycházející z klasického vrcholně barokního typu centrálních staveb, vznikla v letech 1769-1772. Jejím fundátorem byl vídeňský královský účetní Johann Joseph Schmidt, bystřický rodák, který se na sklonku života rozhodl, sám bez dědiců, věnovat kapli své vlasti a rodné obci na věčnou památku. Proto byla kaple v dřívější minulosti nazývána Schmidtovskou, nikoliv Seitnerovou, jak uvádí novější literatura. Součástí fundace bylo i založení školy v sousedství kaple a zřízení nadace pro vydržování učitele.Projektujícího architekta ani prováděcího stavitele kaple neznáme, s ohledem na patronátní vazby k panství Ostrov je však můžeme hypoteticky hledat mezi bádenskými markraběcími staviteli. Tomu napovídá i samotná podoba a provedení vnějšího pláště kaple, jehož červený až purpurový nátěr je téměř totožný s barevným řešením zámeckého areálu v Ostrově. Konkrétního potenciálního tvůrce kaple v Bystřici je nutné nejspíše sledovat v blízkosti farního kostela sv. Petra a Pavla v Hroznětíně, kde knihy kostelních účtů v této době dokládají přítomnost zednického mistra Adama Ehrlbökha (Erlbecka) a tesařské mistry Antona a Johanna Georga Zuhrovy. Architektonickým rozvrhem, dispozicí i uplatněním shodných detailů se pak kaple v Bystřici blíží stavbám Wolfganga Braunbocka (kostel sv. Vavřince v Chodově, kostel sv. Václava v Lokti), čímž potvrzuje, že vlivy špičkových staveb následně formovaly podobu lokálních vesnických drobných objektů. V prosté obecní kapli tak máme možnost sledovat odezvy vlivu evropsky význačných a z hlediska architektury prvotřídních staveb.Kaple sv. Jana Nepomuckého je bezpochyby pozoruhodnou stavbou, dokládající stavební vývoj drobné sakrální architektury v období pozdního baroka a zaujímající významné místo ve vývojové řadě venkovských sakrálních staveb na území Karlovarského kraje. Zcela zásadní hodnotu má jak dochovaná pozdně barokní podoba kaple (hmota, dispozice, detaily iluzivního řešení fasád), tak i klasicistní a historizující úpravy (mobiliář, nová výmalba). Mladší novodobé zásahy objektu na jeho významu naštěstí nic neubraly. Na základě podrobných průzkumů tak mohla být kapli navrácena její původní podoba doplněním novou omítkou stejného složení jako původní barokní a pozdně barokní vrstvy, a to tradičními technologiemi za použití vápenných omítek s přírodními pigmenty. Fasády dostaly zpět svou původní barevnost v cihlově červeném tónu v kombinaci se světlou tektonikou. V roce 250. výročí svého vzniku může tedy bystřická kaple sv. Jana Nepomuckého začít znovu sloužit místní komunitě, důstojně upomínat na osobou svého fundátora a nadále být vnímána a studována jako zajímavá památka dalece přesahující lokální význam.