Průzkumy památek, 2018 (roč. 25), číslo 2

Úvodník po čtrnácti letech

Jan Žižka

Průzkumy památek 2018, 25(2):1-2  

Restaurování gotického náhrobku Arnošta z Pardubic v polském Kladsku. Shrnutí výsledků průzkumu

Restoration of the Gothic Tombstone of Arnošt of Pardubice in Kłodzko (Poland). Research results summary

Jakub Ďoubal, Karol Bayer, Petra Zítková

Průzkumy památek 2018, 25(2):3-14 | DOI: 10.56112/pp.2018.2.02  

Fakulta restaurování UPa provedla v letech 2015-17 komplexní průzkum a restaurování náhrobku Arnošta z Pardubic, který se nachází ve farním kostele Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie v polském Kladsku. Náhrobek představuje mimořádný doklad gotického sochařského umění 14. století. Dílo bylo v minulosti několikrát poškozeno a dochovalo se v torzální podobě, a to ve značně neutěšeném stavu. Opukový náhrobek osazený na tumbě z červeného vápence nebyl nikdy restaurován specialistou na restaurování kamene, byl pouze neodborně a nepříliš zdařile opraven a ani na něm nebyl proveden materiálový výzkum. Provedený komplexní průzkum a restaurování přineslo celou...

Petrografický výzkum opukového náhrobku Arnošta z Pardubic s ohledem na určení zdrojové oblasti přírodního kamene

Petrographic examination of opuka-stone tombstone of Arnošt of Pardubice with specific focus on provenance determination of natural stone

Richard Přikryl, Martin Racek, Zuzana Weishauptová, Jiřina Přikrylová

Průzkumy památek 2018, 25(2):15-24 | DOI: 10.56112/pp.2018.2.03  

Předložená studie se soustředila na petrografický a analytický výzkum vzorků opuky z významného předkrásnoslohového sochařského díla - figurální části náhrobku prvního katolického arcibiskupa a metropolitu českého Arnošta z Pardubic, umístěného ve farním kostele Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie v Kladsku (hrabství Kladsko). Studovaný materiál je nade vši pochybnost opukou bělohorského souvrství z pražské oblasti české křídové pánve. Výsledky získané souborem exaktních metod, zahrnujících optickou mikroskopii, skenovací elektronovou mikroskopii s mikroanalýzou, práškovou RTG difrakci a porosimetrickou analýzu pórového prostoru rtuťovou porozimetrií,...

Hospodářský dvůr Olšov

Olšov Farmstead

Daniel Šnejd, Veronika Babická, Jiří Bloch, Jan Eliška, Jarmila Hansová, Michaela Špinarová

Průzkumy památek 2018, 25(2):25-50 | DOI: 10.56112/pp.2018.2.04  

Hospodářský dvůr Olšov se nachází mimo současné hlavní komunikace, uprostřed téměř liduprázdné krajiny, poznamenané poválečným odsunem a následným vybudováním Lipenské přehrady. Snad i proto se zde zachovalo mnoho autentických historických konstrukcí. Nejstarším dochovaným objektem je obytná část s pravděpodobně pozdně středověkým jádrem v podobě komorového bloku s patrovou sýpkou a částí obvodových zdí síně. Následná stavební etapa nese fragment sgrafitové výzdoby, kterou lze na základě analogií časově zařadit do 60. - 90. let 16. století; nejspíše tedy v době, kdy dvůr již patřil krumlovské vrchnosti, která jej získala z poddanských rukou (k jeho...

Sgrafito 50. let 20. století. Mapování výskytu, stavu, autorství a okolností realizací sorelových sgrafit

Sgraffiti of the 1950s. Mapping the occurrence, condition, attribution, and circumstances of socialist realism sgraffiti

Vladislava Říhová, Luboš Machačko

Průzkumy památek 2018, 25(2):51-64 | DOI: 10.56112/pp.2018.2.05  

Použití techniky sgrafita v architektuře socialistického realismu je považováno za výsledek inspirace tvůrců českými renesančními památkami. Jistě i tato linie hrála při komponování fasád s důrazem na "národní tradici" svou roli, samotné sgrafito však není v této době na evropských fasádách žádnou výjimkou. Najdeme také řadu zahraničních realizací, v nichž se v první polovině 50. let uplatnilo jako široce využívaná monumentální technika a nejednalo se vždy jen o bratrské socialistické státy pod sovětskou kulturní nadvládou. Sgrafita konce 40. a průběhu 50. let nacházíme například v západním Německu, Nizozemí nebo ve Vídni. Nejen domácí, ale i zahraniční...

Dokumentace románského zdiva v interiéru kostela sv. Petra a Pavla v Praze-Řeporyjích

Documentation of the Romanesque Masonry in the Interior of the Church of Saints Peter and Paul in Prague Řeporyje

Zdeněk Dragoun, Matouš Semerád

Průzkumy památek 2018, 25(2):65-75 | DOI: 10.56112/pp.2018.2.06  

V roce 2017 realizované úpravy v interiéru kostela sv. Petra a Pavla v Řeporyjích částečně odhalily originální románské zdivo v západní části barokního interiéru svatyně. Dokumentace kvádříkového zdiva a jeho staticky či pohledově exponovaných partií z červeného pískovce potvrdila zjištění stavitele F. Mach z roku 1901 i jeho rekonstrukci zdejší centrální stavby se čtyřmi apsidami a západní hranolovou věží. Nově byl odhalen dodatečně zazděný patrně vstupní otvor na schodiště v síle zdi z románské lodi na emporu v jižní apsidě. Při detailnějším pohledu na rekonstrukci stavby narážíme na skutečnost, že žádná z uvažovaných variant nekoresponduje se všemi...

Hrad Malenovice - výsledky průzkumů prováděných v letech 2017-2018

Malenovice castle - results of research carried out during the years 2017-2018

Radim Vrla

Průzkumy památek 2018, 25(2):76-86 | DOI: 10.56112/pp.2018.2.07  

Hrad Malenovice prošel v letech 2017-2018 rozsáhlým statickým zajištěním. Výsledky průzkumů pomohly zpřesnit a rozšířit dosavadní znalosti o stavebním vývoji hradu. Ve východním čele jádra byla nalezena zdiva náležející zaniklé stavbě. Pravděpodobně se jednalo o věž pocházející z doby výstavby hradu (2. polovina 14. století). V jižním křídle jádra byly zkoumány interiéry přestavěného objektu, jehož nádvorní zeď byla zevnitř dodatečně zužována. Podle tvaru dochovaných oken a vzhledem ke kvalitní architektonické výzdobě fasád se zřejmě jedná o velkou hradní kapli. Kaple je patrně rovněž původní součástí hradu. Západní křídlo jádra obsahuje reprezentační...

Tvrz v Kurovicích - stavební vývoj kuchyňského traktu

Stronghold in Kurovice - Building History of the Kitchen Section

Jan Štětina

Průzkumy památek 2018, 25(2):86-106 | DOI: 10.56112/pp.2018.2.08  

Text rekapituluje současný stupeň poznání dvorního traktu jižního křídla paláce tvrze v Kurovicích (okr. Kroměříž). Zřejmě již v rámci obnovy starší tvrze kolem roku 1460 vyrostlo jednoprostorové, přízemní křídlo, předsazené před hranolovou věž směrem do nádvoří. Jisté izolovanosti přístavby v rámci zástavby tvrze odpovídá i její funkce - nacházela se zde nová kuchyně. Zcela hypoteticky soudíme, že mohla nahradit prostor shodného účelu v odstraněném rizalitu před dvorním průčelím starého, západního paláce. Osmiboký, z vysokých cihel zděný plášť komínového dymníku spočíval na segmentových koutových klenbičkách, které se dodnes zčásti dochovaly nad mladší...

Špitální kostel sv. Ducha v Krupce

Hospital Church of the Holy Spirit in Krupka

Táňa Šimková, Kamil Podroužek

Průzkumy památek 2018, 25(2):107-119 | DOI: 10.56112/pp.2018.2.09  

Špitální kostel sv. Ducha představuje v rámci organizmu historické zástavby horního města Krupky jednu z nejstarších dochovaných staveb. Založení stavby lze spojit s rokem 1444, kdy je v krupce doložena doložena existence nadace pro chudé při místním špitále, čemuž odpovídá i celkový vzhled a detaily stavby, jako jsou kružbová polychromovaná okna, podoba jednoduchého portálu a polychromovaná klínová žebra lomené klenby kostela.V pramenech uváděná oprava kostela po požáru v roce 1556, výrazně akcentovaná v doposud publikované literatuře, ve vlastní stavbě v současném dochovaném stavu patrná není, dotkla se zřejmě dnes již zaniklého krovu. Blíže...

Bývalá benediktinská rezidence v Ostrovačicích

Former benedictine Residence in Ostrovačice

Pavel Borský

Průzkumy památek 2018, 25(2):120-130 | DOI: 10.56112/pp.2018.2.10  

Bývalá rezidence rajhradského benediktinského kláštera stojí na zahradě fary v Ostrovačicích (okr. Brno - venkov) v sousedství kostela sv. Jana Křtitele a sv. Václava. Obdélná patrová stavba se sklepem navazuje na dvorní křídlo fary. Ostrovačice patřily k panství rajhradského kláštera a k roku 1255 klášteru náleželo tamní patronátní právo. Ve vsi už ve středověku musela být fara. Farní kronika z počátku 18. století uvádí, že fara na místě stávající budovy byla postavena roku 1660. Údajně v roce 1674 vyhořela, ale byla záhy obnovena. V roce 1692 byla rozšířena na místo farní stodoly. K faře přináležel hospodářský dvůr, jehož budovy se uvádějí ve farních...

Průzkumy památek v odborném tisku za rok 2017

Dita Roubíčková (ed.), Zdeněk Dragoun, Jakub Drozda, Milan Jančo, Blanka Kynčlová, Bronislava Mollerová, Irena Nováková, Zdeňka Prokopová, Vanda Svobodová

Průzkumy památek 2018, 25(2):131-164